Johansen CAJO 59 byl dánský dvoumotorový obojživelný létající člun. Postaven byl na konci šedesátých let. V Dánsku získal imatrikulaci, ale nebyl sériově vyráběn.TAYLOR, John W R (1966). Jane's All the World's Aircraft 1966-67. London: Sampson Low, Marston & Co. Ltd. pp. 35–6.
Vznik a vývoj Letoun CAJO 59 byl navržen a postaven ing. Carlem Johansenem (odtud název) z dánského Næsby (na okraji Odense) jako univerzální 3–4místný obojživelný létající člun. První let z vody byl proveden 25. července 1967 a první ze země 17. dubna 1968.
Popis letounu Bylo to obojživelné letadlo (amfibie), které bylo opatřeno podvozkem a mohlo vzlétat a přistávat jak ze země tak i z vody. Jednalo se o konzolový, dvoumotorový hornoplošník převážně dřevěné konstrukce s výjimkou sendvičových panelů v trupu ze skelných vláken a pěny. Křídlo profilu NACA 23012 bylo mezi motory tvořeno dvěma nosníky, které vyzvedly motory vysoko nad vodu. Křídlo vně motorů bylo tvořeno jediným nosníkem. Pohyblivé ovládací prvky (křidélka, směrovka a výškovky) byly potažené látkou. Trup byl v podstatě plochý, obdélníkový pouze horní část byla zaoblená. Kabina byla umístěna pod křídlem. Dva pevné plováky byly na konci křídla na jedné vzpěře a stabilizovaly tak vzlety z vody. Ručně zatahovatelný tříkolový podvozek měl jedno příďové a dvě hlavní kola. Hydraulické kotoučové brzdy designu Johansen.
Model CAJO 59 byl poháněn dvěma invertními čtyřválcovými řadovými motory Walter Mikron III o výkonu 65 k (49 kW). Palivo o objemu 68 l bylo uskladněno v plovácích pod křídlem a druhá palivová nádrž (rovněž o objemu 68 l) ve spodní části trupu.
Použití Dánská certifikace OY-DFH (1968) platila pouze od 2. února 1968 do 4. listopadu 1968. Vzhledem k tomu, že letoun nebylo možné certifikovat v Dánsku, odletěl Johansen s letadlem do Německa, kde byl zaměstnán u Rhein Flugzeugbau v Mönchengladbachu a kde byla provedena i certifikace. V červnu 1969 získal v Německu registraci letounu s imatrikulací jako D-GDFH, podstoupil nezbytné letové zkoušky a získal typové osvědčení v kategorii Normal podle předpisů FAR 23. Tento typ však nikdy nebyl uveden do výroby, v roce 1980 byla i německá registrace zrušena a Johansen letadlo daroval sdružení Dansk Veteranflysamling (Sbírka dánských veteránů, od 1. června 2007 s novým názvem Danmarks Flymuseum) v dánském Stauningu. V dánském leteckém muzeu Danmarks Flymuseum, které na letišti ve Stauningu sídlí, je letoun, avšak bez motorů Walter Mikron III, v depozitáři.
Uživatelé OY-DFH Carl Johansen D-GDFH Carl Johansen
Specifikace Data podle
Technické údaje Posádka: 1 Cestující: 2–3 Rozpětí: 9,80 m Délka: 6,95 m Výška: 2,75 m Nosná plocha: 12,80 m2 Plošné zatížení: 70 kg/m2 Hmotnost prázdného letounu: 580 kg Vzletová hmotnost: 980 kg Pohonná jednotka: 2× pístový, vzduchem chlazený, čtyřválcový řadový invertní motor Walter Mikron III nominální, jmenovitý výkon: 47,8 kW / 65 k při 2600 ot/min maximální, vzletový výkon: 51,5 kW / 70 k při 2800 ot/min Vrtule: dvoulistá dřevěná
Výkony Maximální rychlost: 215 km/h Cestovní rychlost: 200 km/h Přistávací rychlost: 60 km/h Stoupavost: 4,5 m/s (270 m/min) Dolet: 1000 km
Odkazy Reference
Literatura MILLER, Frederic P., VANDOME, Agnes F., McBREWSTER John: Johansen Cajo 59, anglicky, 52 s., Alphascript Publishing (22. srpna 2011),
Související články Motorlet, n.p., Praha-Jinonice Walter Mikron
Externí odkazy Walter Jinonice Johansen CAJO 59 Light Amphibious Aircraft na ebay.co.uk
CAJO 59 Kategorie:Létající čluny Kategorie:Obojživelná letadla