Staňkov () je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm obyvatel. Město leží na železniční křižovatce asi v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi, asi třicet kilometrů od Klatov, 28 kilometrů od Plzně a 24 kilometrů od Domažlic. Městem protéká řeka Radbuza, do které se před Staňkovem napojuje potok Zubřina.

Název Název města je odvozen ze jména Staněk ve významu ves lidí Staňkových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Stancowic (1233), de Ztankov (1243), de Stankow (1252), Stankow (1352), na Stankovy (1432), Stankowy (1557) a Stankowo (1654).

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. Obec se původně skládala ze dvou osad nazvaných Městys Staňkov a Ves Staňkov, které byly v roce 1951 zrušeny.Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.

Obyvatelstvo

Městská správa Části města Krchleby (k. ú. Krchleby u Staňkova) Ohučov (i název k. ú.) Staňkov I (k. ú. Staňkov-město) Staňkov II (k. ú. Staňkov-ves) Vránov (i název k. ú.)

Od 1. ledna 1985 do 30. června 1990 k městu patřila i Hlohová.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. prosince 2008.

Doprava Podél západního okraje města vede silnice I/26, na kterou se zde napojuje silnice II/185. Přímo městem vede železniční trať Plzeň – Furth im Wald, z níž ve stanici Staňkov odbočuje trať do Poběžovic.

Průmysl Sklářství Ve městě existovaly dvě sklárny. Jedna na výrobu zrcadel a litého skla, druhá na výrobu skla bezpečnostního. První pojmenovaná podle vlastníka sklářského podniku Andreas Ziegler's Sohn, vznikla v letech 1867-1869 v blízkosti řeky Radbuzy. Druhá nazývaná TRIPLEX byla postavena u nádraží v roce 1926. První zanikla v důsledku velké hospodářské krize a ztráty odbytišť. Její majetek převzali manželé František a Marie Kreysovy, kteří sklárnu přestavěli na výrobnu šamotového a dinasového zboží. Druhá sklárna TRIPLEX zanikla v roce 1946 po znárodnění a začlenění do podniku Union Teplice-Šanov, který ve Staňkově provoz ukončil.

Šamotka Od roku 1937 sídlila v budově bývalé sklárny u řeky Radbuzy firma Františka a Marie Kreysových na výrobu šamotového zboží. V roce 1948 byla znárodněna a začleněna do Západočeských keramických závodů Horní Bříza. V roce 1950 byl podnik přesunut pod Chlumčanské keramické závody (CHKZ). Vyráběla se zde formovací hmota pro slévárny, kyselinovzdorné kameniny, antukové komínové bloky, šamotové cihly, fasádní nástřiková drť a kaselská hněď, která se stala velmi populární. Staňkovský závod ji vyvážel do řady zemí západní i východní Evropy. Později závod začal vyrábět glazované mozaiky, v roce 1982 zavedl glazované pásky a v roce 1993 slinuté a leštěné dlaždice. V roce 2006 došlo k ukončení provozu CHKZ ve Staňkově.

Cihelna První cihelna byla ve Staňkově založena v roce 1867. Samotná výroba cihlářského zboží v sousedské cihelně zahájila provoz až po roce 1871. Jejím předsedou byl tehdy Jan Pavlík. V sedmdesátých letech 19. století následovala cihelna poštmistra Edmunda Meyrosera a v devadesátých letech se přidala cihelna Františka Trnky. Nakonec svůj provoz otevřely cihelny podnikatelů Josefa Klementa a Františka Kreysy. Jeho vnuk František Klement ji zmodernizoval, rozšířil a provoz cihelny udržel až do znárodnění roku 1948. Cihelna Františka Kreysy byla znárodněna. Poté se uvádí jako závod Západočeských cihelen, n.p. Stod, který vyráběl okrasné tvarovky, plotovky a drenážní trubky. Jako neefektivní byl zlikvidován v lednu roku 1984. Areál cihelny byl zdemolován v roce 2006 firmou Vetop, která zde sídlí.

Pivovarnictví Měšťanský pivovar vznikl v roce 1602 potom, co bylo městu uděleno várečné právo. Pivo se zpočátku vařilo v soukromí, později ve společné varně. Pivovar býval majetkem sousedským a výroba piva byla dražena. Roku 1872 vznikla první akciová společnost, jejímž prvním sládkem byl J. Kestřánek. Po jejím krachu byl pivovar prodán v dražbě Karlu Trauttmansdorffovi, který jej spravoval až do roku 1945.

Těžba Dobývání uhlí v dolech východně od Staňkova probíhalo kolem roku 1800 ručně. Největší rozvoj zaznamenal důl Ondřej, který využil moderní stroje i lanovou dráhu do skláren. Byl provozuschopný až do roku 1925. Severně od Staňkova v oblasti Stříbrnice se těžila olověná a zinková ruda. V její blízkosti se těžila i cihlářská hlína. Ve městě a jeho okolí se nacházelo několik cihelen. Podnikatelskému rodu Kreysů patřila jedna z největších cihelen až do znárodnění v roce 1948.

Školství Mateřská škola Staňkov

Základní škola Staňkov, okres Domažlice, příspěvková organizace Škola a ředitelství školy sídlí v Komenského ulici ve Staňkově II. Budova je využívána od roku 1914. Škole, ale zároveň i široké veřejnosti, slouží moderní tělocvična, přistavěná k původní budově v roce 1996. V roce 2001 byla zahájena přístavba školy – byly vybudovány nové učebny, šatny, správní úsek, kotelna, pavilon se školní jídelnou a kuchyní o kapacitě 350 strávníků s možností stravování pro veřejnost. V roce 2010 byla dokončena rekonstrukce budovy z roku 1914.

Bean s.r.o.

Pamětihodnosti Ve městě se nachází pět kulturních památek: Železobetonový silniční most přes řeku Radbuzu Radnice na náměstí TGM Kostel svatého Jakuba Staršího Zemědělská usedlost čp. 70 Dům čp. 27

Osobnosti Josef Mathauser (1846–1917), malíř Adolf Wenig (1874–1940), spisovatel, překladatel a pedagog Josef Wenig (1885–1939), malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník František Klement (1909–1992), spisovatel a cestovatel; rozšířil firmu K.Klement a zmodernizoval cihelnu ve Staňkově

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Domažlice Kategorie:Místní akční skupina Český les Kategorie:Svazek Domažlicko Kategorie:Města v okrese Domažlice Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Sídla na Radbuze