František Xaver Jerie (4. března 1848 JilemniceZáznam o narození Františka Xavera Jerieho, Státní oblastní archiv v Hradci Králové; Sbírka matrik Východočeského kraje (NAD 190); sign. 4923 (poř. č. 4740); sign. pův. K.; ukl. j. 4210; římskokatolická matrika NAROZENÝCH, Jilemnice, Dostupné online – 7. října 1913 JilemniceÚmrtí, Textilní obzor: orgán Spolku českých textilníků. Praha: Spolek českých textilníků, 15.10.1913, 11(10), s. 595. Dostupné online) byl textilní podnikatel, mecenáš a starosta města Jilemnice.

Životopis

Mládí a veřejná činnost vlevo|náhled|277x277pixelů|Dům čp. 10 na Masarykově náměstí, kde se František Jerie narodil František Xaver Jerie se narodil 14. března 1848 v Jilemnici v domě č. p. 10 do rodiny starosty Dominika Jerieho a dcery kováře Anny Jerie, rozené Ondráčkové. Jeho otec nechal na Jilemnickou radnici instalovat roku 1854 opakovací hodiny. O mládí Františka Jerieho se však neví téměř nic. Již od 60. let 19. století se však velmi intenzivně angažoval ve veřejném dění. V roce 1868 byl zvolen do jilemnického okresního výboru.Z Jilemnice, Národní listy. Praha: Julius Grégr, 16.7.1868, 8(194), s. (3). Dostupné online V roce 1869 řečnil při otevření nové jilemnické školy, roku 1870 promlouval k 15 tisícům účastníkům tábora lidu u lesa Brabenec mezi Jilemnicí a Horní Brannou, o rok později měl slavnostní řeč u svěcení sokolského praporu.Poklady krkonošských muzeí, Krkonoše: časopis Správy Krkonošského národního parku. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 1996, 29(9), s. 30. Dostupné onlineTábor lidu u Jilemnice, Pokrok. V Praze: Emil Hrabal, 21.06.1870, 2(165), s. . Dostupné onlineZ Jilemnice, Pokrok. V Praze: Emil Hrabal, 19.06.1871, 3(168), s. . Dostupné online V roce 1879 spoluzaložil textilní firmu "Josef Gassner, Dominik Jerie, František Jerie" a později firmu převzal po otci. S touto firmou se pak účastnil jubilejní zemské výstavy v roce 1891 a za své výrobky získal stříbrnou medaili.FOŘT, Josef. Hlavní katalog: Všeobecná zemská výstava 1891 v Praze k oslavě jubilea první průmyslové výstavy 1791 v Praze. (J. R. Vilímek a j.), 1891, s. 103. Dostupné onlineSeznam cen udělených na všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 pod protektorátem Jeho cís. a král. Veličenstva císaře Františka Josefa I. V Praze: Nákladem výstavního výboru, , s. 95. Dostupné online

Starosta města Jilemnice V roce 1885 byl zvolen do čela města po Václavu Vovesovi, přičemž v řádných volbách byl potvrzen o rok později.Roku 1885. Krkonoše: časopis Správy Krkonošského národního parku. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 1975, 8(2), s. 27. Dostupné onlineZa purkmistra města Jilemnice, Krakonoš. Jičín: Antonín Čapek, 25.07.1886, 8(21), s. . Dostupné také online František Jerie začal práce na elektrifikaci města, gravitačním vodovodu ze Žalého a vydláždění ulic, tyto práce později dokončil starosta Karel Čermák. Dále se výrazně zasloužil o stavbu nové městské radnice (1893), vybudování pošty, stavbu sokolovny (1896), stavbu budovy dívčí školy (1897), vybudování železniční trati (1898), stavbu občanské záložny (1900), regulaci Jilemky a založení městské spořitelny (1908), stavbu budovy výchovny České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež (1911) a vybudování jilemnického gymnázia (1913).

náhled|Jeriova hrobka na jilemnickém hřbitově podle architekta Jana Vejrycha

V roce 1889 zastupoval město Jilemnice na zakládání jilemnického odboru Klubu českých turistů a dokonce propůjčil prostory jilemnické kanceláře. Jerie podporoval výlety jilemnického odboru nejen finančně, ale také svojí přítomností jakožto starosty na společenských večerech pořádaných pro hosty odboru. Stalo se tak například na srpnovém výletě do Krkonoš v roce 1894:Časopis turistů. 1894. s. 287.

František Jerie se velmi rád účastnil výletů pořádaných KČT a byl za to oceňován nejen od místních, ale i od dalších výletníků z celé republiky.Do Jilemnice! Časopis turistů. Dr. Vilém Kurz. Praha: Klub českých turistů, 1894, s. 302. Během jeho starostování byl ustaven v roce 1895 Český krkonošský spolek SKI a roku 1897 byly uspořádány v nedalekých Dolních Štěpanicích první mezinárodní závody. Pro Jilemnici bylo mimořádně výhodné i jeho přátelství s architektem Janem Vejrychem.Jaroslav BARTÁK: Architekt Jan Vejrych a nevkus (?) české neorenesance, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastivědný sborník VII, 1994, 176 V letech 1908 až 1913 vytvořil Vejrych šest prací vztahujících se k Jilemnici. Projekty budov městské spořitelny, dívčí školy a hrobky Jeriovy rodiny byly zrealizovány, naopak dostavba kostela svatého Vavřince či přestavba a přístavba obecné a měšťanské chlapecké školy se nikdy realizace nedočkaly.JAN, Uhlík. Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba. Praha, 2013. Diplomová Práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. Jedna z jeho prací byl návrh výchovny České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež, budova však byla nakonec postavena v letech 1911–1912 na návrh architekta Matěje Blechy.

V roce 1911 vystoupil na schůzi protidohodových kandidátů (státoprávně-pokroková a realisti), kde vyložil význam voleb a postavil se za mladočešského poslance Jindřicha Maštálka. I díky jeho vyjádření skončila schůze fiaskem.Fiasko protidohodových kandidátů v Jilemnici, Národní listy. Praha: Julius Grégr, 1.6.1911, 51(150, ranní vydání), s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné onlineZprávy z Jilemnice a okolí, Krakonoš. Jičín: Antonín Čapek, 04.06.1911, 33(23), s. 8. Dostupné online Dne 28. listopadu 1911 mu byla na jilemnnické radnici slavnostně odhalena busta od Bohumila Kafky, vyrobená k dvacátému pátému výročí jeho starostování.Z Jilemnice, Krakonoš. Jičín: Antonín Čapek, 10.12.1911, 33(50), s. 8. Dostupné online

Po konci mandátu Dne 3. dubna 1912 byla Jeriemu vyslovena nedůvěra a byl odvolán z pozice starosty města. Odešel do ústraní a zemřel roku 7. října 1913 v chudobě, protože svůj značný majetek vložil do nejrůznějších fondů, finančních podpor i projektů a iniciativ svého města. Protože byl již předtím jmenován čestným občanem města, uspořádala mu Jilemnice nakonec důstojný pohřeb.

Týden po jeho smrti, dne 16. října 1913, byl uspořádán kupecký konkurz na Jerieho pozůstalost.Uvalení konkursu, Krakonoš. Jičín: Antonín Čapek, 26.10.1913, 35(44), s. 5. Dostupné online Firma byla v prosinci téhož roku vymazána z obchodního rejstříku.Ze zápisů do obchodního rejstříku, Národní listy. Praha: Julius Grégr, 4.12.1913, 53(333, večerní vydání), s. 2. Dostupné online Nedlouho po něm zemřela i jeho žena a město jí vystrojilo pohřeb z peněz chudinského fondu, který založil její muž.

Ocenění František Xaver Jerie byl za svůj život oceněn několikrát. Byl čestným občanem města Jilemnice, Jablonec nad Jizerou a obce Benecko. Za své zásluhy byl odměněn rakouskou vládou, když v roce 1908 obdržel Rytířský kříž řádu Františka Josefa.Vyznamenání u příležitosti panovnického jubilea, Listy pojizerské: čtrnáctidenník nepolitický, věnovaný zájmům občanským, poučení a zábavě, pro okresy: Turnovský, Mnichovo- Hradištský, Železno-Brodský, Semilský, Lomnický, Česko-Dubský. Turnov: Vavřinec Kudrnáč, 06.12.1908, 23(28), s. 5. Dostupné online vlevo|60x60pixelů Řád Františka Josefa V. třídy, 1908

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Seznam představitelů Jilemnice

Kategorie:Čeští textilní podnikatelé Kategorie:Starostové Jilemnice Kategorie:Mladočeši Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Čestní občané města Jilemnice Kategorie:Narození 14. března Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Narození v Jilemnici Kategorie:Úmrtí 7. října Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v Jilemnici Kategorie:Pohřbení v Jilemnici Kategorie:Muži