Jaderná elektrárna Tetov byla plánovaná čtvrtá jaderná elektrárna v polovině 80. let v Československu na území později vzniklé České republiky. Měla obsahovat dva (později čtyři) bloky s tlakovodní reaktory typu VVER o výkonu 1000 MW. Elektrárna na územní mapě zůstala až do roku 2006, kdy bylo jasné, že v blízké době stát nebude.
Historie a technické informace
Počátky Lokalita Tetov byl poprvé zvažován pro jadernou elektrárnu v roce 1989 jako alternativní lokalita pro jadernou elektrárnu Opatovice, která se původně měla nacházet mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Původní lokalita v Opatovicích byla zavržena, protože se nachází mezi dvěma velkými městy a nebyla vhodná k výstavbě jaderné elektrárny. V důsledku toho byla budoucí elektrárna přemístěna do Tetova. Umístění jaderné elektrárny bylo výhodné, protože umožňovalo zavést dálkové vytápění díky přilehlým potrubím dálkového vytápění pro Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a další města. Poptávka po elektrické energii byla natolik velká, že jaderná elektrárna byla navržena se čtyřmi bloky VVER-1000 o výkonu 1000 MW.
Podle plánů z roku 1989 měla být jaderná elektrárna dokončena do roku 2000. První připojenou sítí dálkového vytápění byla síť dálkového vytápění Hradec Králové-Pardubice-Chrudim, která měla být dokončena do roku 2005. Jaderná elektrárna měla být s elektrárnou Chrudim propojena dvěma 12 kilometrů dlouhými potrubími o průměru 1000 mm a teplo mělo být následně dopravováno do Pardubic. Další dvě potrubí, každé o průměru 900 mm, měla být připojena k uhelné elektrárně Opatovice na vzdálenost 32 kilometrů. Investiční plán pro jadernou elektrárnu byl vytvořen v roce 1989. Náklady na jadernou elektrárnu byly odhadnuty na 60 miliard Kčs.
Po roce 1989 V důsledku sametové revoluce se však plány na lokalitu změnily. Zatímco jaderná elektrárna Temelín v jižních Čechách měla být postavena pouze se dvěma bloky, společnosti Siemens byl zaslán dopis o záměru ohledně výstavby jaderné elektrárny s německou reaktorovou technologií v severních Čechách a výstavba jednoho dalšího bloku pro Blahutovice nebo Tetov byla navržena pouze volitelně jako opce. Po rozpadu Československa byla lokalita od 1. ledna 1993 v českých rukou, stejně jako další plánování elektrárny. Do roku 1992 byla lokalita rozsáhle prozkoumána a byla provedena seismologická studie. Studie předpokládala historická zemětřesení v okruhu 200 kilometrů a dospěla k závěru, že by zde nehrozilo žádné seismické riziko. Na základě tohoto výsledku se společnost ČEZ v roce 1995 rozhodla vypsat mezinárodní výběrové řízení na výstavbu dalšího bloku v rámci výstavby dvou reaktorů v Temelíně a v témže roce obdržela první nabídky. Výběrové řízení nikdy nevedlo k výběru modelu reaktoru, protože investice do Temelína plně vyčerpaly veškerý kapitál společnosti ČEZ. Lokalita byla v oficiálních státních plánech naposledy určena pro jadernou elektrárnu v letech 2002 a 2003, ale uvedení do provozu bylo plánováno po roce 2020. Kvůli odporu veřejnosti a ekologických organizací proběhla jednání se společností ČEZ. To vedlo k reorganizaci územního plánu, alespoň v územním plánu okresu Kolín, a v roce 2006 již jaderná elektrárna nebyla oficiálně zahrnuta do územních plánů pro Tetov. Možnost, že ČEZ nerealizuje projekt nové jaderné elektrárny, však má se zrušením územního plánu jen malou souvislost, a proto ji nelze vyloučit. Lokalita Tetov zůstává ve vlastnictví elektrárenské společnosti ČEZ a je možným místem pro novou jadernou elektrárnu.
V roce 2010 studie ÚJV Řež a Energoprojektu Praha nastínila lokalitu a návrh lokality. Předpokládalo se, že budou postaveny dva reaktory EPR o výkonu 1600 MW. Tato studie však ukázala, že rozšíření lokalit Temelín a Dukovany bude v nadcházejících desetiletích pravděpodobnější. V lednu 2012 vláda Petra Nečase oznámila plány na výstavbu nových jaderných elektráren. V této souvislosti byl zmíněn i Tetov, protože se jednalo o nejproblematičtější ze známých lokalit jaderných elektráren. Jednak by musela být zbourána obec Rasochy, Kundratice, Rozehnaly a několik dalších malých sídel, které by se nacházely v ochranném pásmu elektrárny. Umístění jaderné elektrárny v blízkosti lesa, který slouží jako ptačí rezervace, je také považováno za spíše negativní z hlediska požární ochrany a ochrany přírody, a proto by musel být les kompletně vykácen, což hraničí s přijatelným. Umístění na kopci a nutnost výstavby chladicích věží by představovaly zásadní zásah do krajiny. K tomuto závěru dospěla studie lokality, která byla přepracována v lednu 2012. Z hlediska infrastruktury je lokalita poměrně špatně situována, protože přímo v areálu nevede železniční spojení ani vhodné dopravní trasy. Spíše nevýhodné je také umístění elektrárny několik kilometrů od břehů řeky Labe, ze které by jaderná elektrárna odebírala chladicí vodu, ale to již bylo realizováno u jaderné elektrárny Temelín poblíž Vltavy, kudy je voda do jaderné elektrárny přiváděna potrubím. Na základě toho se v stanovisku Nečasovy vlády předpokládá, že jaderná elektrárna v Tetově pravděpodobně nevznikne. Okres Blahutovice v obci Jeseníku nad Odrou, ležící na řece Odře, je považován za okres s větším potenciálem pro novou jadernou elektrárnu než Tetov na řece Labi.
Informace o reaktorech +Původní harmonogram z roku 1985ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení stavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavřeníČistýHrubýTetov-1VVER-1000/320950 MW1000 MW1998Plánování zastaveno po roce 1989Tetov-2VVER-1000/320950 MW1000 MW1999Plánování zastaveno po roce 1989Tetov-3VVER-1000/320950 MW1000 MW2001Plánování zastaveno po roce 1989Tetov-4VVER-1000/320950 MW1000 MW2002Plánování zastaveno po roce 1989
Odkazy Reference
Související články
Jaderná energetika v Česku
Kategorie:Elektrárny v okrese Pardubice Kategorie:Tetov Kategorie:Újezd u Sezemic