náhled|Plně zabezpečený železniční přejezd v Berouně náhled|Poslední železniční přejezd s výstražníky typu SSSR v plné výbavě bez závor v ČR – Otradovice (zrušen 14.12.2018) Železniční přejezd je podle definice v českém zákonu o silničním provozu místo, kde se úrovňově kříží pozemní komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném tělese, a označené příslušnou dopravní značkou.§ 2 písm. bb) Zákona o silničním provozu, 361/2000 Sb. Prostor přejezdu z legislativního hlediska (v České republice podle zákona o drahách§ 9 písm. c) stavebního a technického řádu drah, 177/1995 Sb. a zákona o pozemních komunikacích) je součástí dráhy a není součástí pozemní komunikace.§ 14 odst. 2 písm. c) zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

Jako železniční přejezd se tedy v českých pravidlech silničního provozu označuje i přejezd přes jiný druh dráhy než železniční (například přes samostatnou tramvajovou dráhu nebo přes průmyslovou dráhu). Termínem železniční přejezd se označují i pěší přechody přes dráhu, pokud jsou jako železniční přejezd označeny. Železničním přejezdem ve smyslu pravidel silničního provozu však není místo, které takto označeno není, například místa v železniční stanici upravená pro přejíždění nebo přecházení kolejí, křížení tramvajové dráhy s pozemní komunikací označené jako křižovatka nebo řízené světelným signalizačním zařízením nebo neoznačené.

Stavební provedení náhled|Technické provedení přejezdu ve Švédsku Na železničním přejezdu jsou obvykle hlavové kolejnice doplněny přídržnicí, která vytváří ve vozovce žlábek. V šířce přejezdu je trať zakrytována do úrovně hlav kolejnic, a to buď běžným krytem (zpravidla živice), nebo speciální úpravou odolnou proti zvýšenému namáhání a snižující hluk (na bázi gumy). Podle § 3 stavebního a technického řádu drah, 177/1995 Sb., musí být konstrukce vozovky na přejezdu rozebíratelná. Ze strany dráhy mají být umístěny ochranné klíny, které chrání zvýšený kryt přejezdu před případnými vadnými částmi vozů přesahujícími pod úroveň hlav kolejnic.

náhled|vlevo|Atypický pěší přechod po schodech přes násep, v Olovnici Pozemní komunikace a trať se nejčastěji kříží kolmo nebo téměř kolmo, ale vzácné nejsou ani křížení pod ostrým úhlem. Na bechyňském mostě je dokonce jako železniční přejezd označen a zabezpečen několikasetmetrový úsek, kde je silniční provoz v jednom směru (do Bechyně) veden podélně po železniční trati při pravé straně mostu.

V minulosti vždy závory přehrazovaly silnici v celé šířce, byly tvořeny masivními kládami a vybaveny řetězovým závěsem znemožňujícím podlézání. Protože však takové závory zamezovaly jejich nadzvednutí a opuštění přejezdu vozidlem, dnešní závory jsou z lehkých a snadno zlomitelných prken, které navíc nejsou ve sklopené poloze blokovány a lze je pro vyjetí uvázlého automobilu lehce zvednout. Dnešní závory jsou často projektovány jako poloviční, kdy závory přehrazují vždy jen jízdní pruhy směrem do přejezdu. Podle § 4 odst. 6 stavebního a technického řádu drah, 177/1995 Sb., musí provedení závorových břeven odpovídat podmínkám pro bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Za nebezpečné se považuje, pokud bezprostředně za přejezdem je křižovatka, obzvlášť jde-li o křižovatku s hlavní silnicí nebo řízeným provozem, kde hrozí, že delší vozidlo nebo jízdní souprava musí zastavit se zadní částí na přejezdu. Ohrožující může být také nevhodný podélný profil komunikace na přejezdu a v okolí, pokud zvyšuje riziko, že silniční vozidlo zůstane stát na přejezdu nebo ho nebude možné v případě selhání motoru odtlačit.

Na přejezdech bez dynamického zabezpečení je bezpečnost provozu závislá na rozhledových podmínkách pro uživatele pozemní komunikace. Na dráze má být stanovena rychlost odpovídající místním poměrům na přejezdu.

Komunikace na přejezdu nemá být užší než v navazujících úsecích, u silnic a místních komunikací užších než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m (§ 37 odst. 3 zák. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích).

Podmínky stavby přejezd stanoví též § 17 stavebního a technického řádu drah, 177/1995 Sb., který stanoví i závaznost příslušné technické normy.

Označení a zabezpečení

Typy přejezdů náhled|upright|Přejezd se závorami v Pise – při spouštění závor se otáčí větrníček na sloupku a zvoní. Pohon může být ruční i elektrický

ČSN 73 6380 „Železniční přejezdy a přechody“ ve svém názvu i v termínech a definicích (kap. 3) rozlišuje „přejezd“ a „přechod“, vzápětí za definicí přechodu však připojuje poznámku, že kde pokud není v textu normy výslovně uvedeno jinak, vztahují se všechna ustanovení platná pro přejezdy také na přechody. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, pro jakékoliv příslušnou značkou označené místo, kde se úrovňově kříží pozemní komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném tělese, tedy i pro křížení s nesjízdnou pěší komunikací, zavádí termín „železniční přejezd“, aniž by výslovně zmiňoval, že se přejezdem rozumí i přechod přes trať. Rovněž dopravní řád drah (vyhl. 173/1995 Sb.) používá pouze termín „přejezd“, aniž by zmínil, že termín zahrnuje i výhradně pěší přechody.

Dále lze přejezdy (a přechody) klasifikovat podle kategorie a třídy pozemní komunikace, která na nich dráhu křižuje, přičemž přejezdy, které pouze propojují pozemky nebo umožňují vjezd na pozemek, aniž by na ně navazovala pozemní komunikace, Správa železnic neuvádí samostatně, takže je zřejmě započítává jako přejezdy na účelových komunikacích.

Podle způsobu a míry zabezpečení lze přejezdy rozlišovat na přejezdy pouze označené výstražnými kříži, které nejsou vybaveny žádnou zábranou ani signalizací upozorňující na průjezd vlaku nebo posunujícího dílu a zakazující na potřebnou dobu vjezd. přejezdy bez závor ovládané přejezdovým zabezpečovacím zařízením, bez závor, mají signalizaci, zpravidla zvukovou i světelnou, která varuje uživatele pozemní komunikace před přijíždějícím vlakem nebo posunujícím dílem. přejezdy se závorami ovládané přejezdovým zabezpečovacím zařízením mají navíc i automaticky sklápěné závory. přejezdy s manuálně ovládanými závorami či zábranami, kam spadají jak přejezdy ovládané pomocí drátovodů z blízkého či vzdáleného stanoviště, tak různé uzamykatelné závory otevírané pouze příležitostně. Drátovodem ovládané závory obvykle byly vybaveny i zvonkem, světelná přejezdová signalizace se v době zřizování takových závor ještě nepoužívala. Správa železnic je ve svých statistikách rozlišuje na tyto skupiny: přejezdy s mechanickým zabezpečením (ovládané místně, nebo na dálku) přejezdy trvale opatřené uzamykatelnou zábranou jinak zabezpečené přejezdy (jednodrátové, otočné, posuvné závory)

Před zavedením automatických zabezpečovacích zařízení se rozlišovaly a dosud se dopravním značením rozlišují dva základní typy přejezdů: chráněný (se závorami) a nechráněný (bez závor). Termín „nechráněný“ byl obsažen v názvu výstražné dopravní značky dle československého vládních nařízení č. 203/1935 Sb. n. a z. a 100/1938 Sb. n. a z. i protektorátního vládního nařízení č. 242/1939 Sb., ve vyhlášce 141/1960 Sb. se již používá termín „železniční přejezd bez závor“, který pak převzaly i novější vyhlášky

Tradiční termín „nezabezpečený přejezd“ byl používán ještě i v původním znění vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah. Novelou č. 174/2000 Sb. s účinností od 1. ledna 2001 však tento termín v popisu železniční návěsti „Pískejte!“ nahradil termínem „přejezd zabezpečený pouze výstražným křížem“, obdobnému návěstidlu pro tramvajovou dopravu (příloha 1 část II kap. B bod 15) však zůstal původní název „Nezabezpečený přejezd“. „Přejezd nezabezpečený“ byl ještě v roce 2007 rovněž uveden mezi doporučenými standardizovanými výrazy v rešeršním systému TRIS.Doporučené výrazy (deskriptory) , TRIS (Transport Information System), rešeršní systém, provozují České dráhy a. s. ve spolupráci ČD-Telematika a.s a Ministerstvem dopravy ČR. ČSN 73 6380:2004 označuje tyto přejezdy v kapitole 6.3 jako „přejezdy zabezpečené pouze výstražným křížem“, tento termín převzala i novější verze této normy, z roku 2020. Dopravní řád drah v některých ustanoveních používá sousloví „přejezd, který není vybaven přejezdovým zabezpečovacím zařízením“.

Výstražný kříž stojí několik tisíc Kč, přejezdové zabezpečovací zařízení 5 až 7 milionů Kč, někdy i více. SŽDC by uvítala další možnosti v cenových relacích mezi těmito částkami.

Způsob zabezpečení přejezdu stanoví § 4 stavebního a technického řádu drah (177/1995 Sb.). Bez dynamického zabezpečení mohou být v České republice železniční přejezdy pouze na tratích s traťovou rychlostí do 60 km·h−1 (pěší přechody až do 100 km·h−1), a to jen v případech, ve kterých jsou zajištěny dostatečné rozhledové poměry z pozemní komunikace na železniční trať a dopravní moment přejezdu není vyšší než 10 000. Na takovýchto přejezdech je uživatel pozemní komunikace upozorněn na blížící se vlak slyšitelnou návěstí Pozor. Strojvedoucí blížícího se vlaku dává tuto návěst v místech, kde mu to nařizuje návěst Pískejte – tzv. „pískáček“, „pískací kolík“, umístěný vedle trati. Na ostatních přejezdech musí být světelné zabezpečovací zařízení, u stávajících přejezdů je přípustné mechanické. Sezonní přejezdy mohou být zabezpečeny uzamykatelnou závorou a užívané podle smlouvy mezi provozovatelem dráhy a vlastníkem pozemní komunikace.

Výstražný kříž náhled|Vícekolejný přejezd zabezpečený výstražným křížem starého vzoru v Lukách pod Medníkem Ačkoliv první výstražné dopravní značky byly zavedeny v Československu až v roce 1935, povinné označení nechráněných přejezdů tabulkou „Pozor na vlak“ existovalo již nejméně od roku 1890.Nařízení č. 169/1890 ř. z., jak se má chovat obecenstvo u přehrad železničních zvonítkem opatřených, pak u přechodů místních drah, opatřených výstražnou tabulkou „Pozor na vlak“ Bílá tabulka s červeně orámovaným červeným textem POZOR VLAK se na přejezdech vyskytuje i dnes.

Výstražný kříž ve vládních nařízeních z let 1935, 1938 a 1939 nebyl mezi vyobrazeními dopravních značek uveden. Zařazen byl ve dvou variantách (pro jednokolejnou a pro vícekolejnou trať) počínaje vyhláškou 141/1960 Sb. a byl určen pouze pro přejezdy bez závor. Vyhláška č. 99/1989 Sb. změnila podobu výstražného kříže pro vícekolejnou trať (místo prolínajících se dvou křížů jen přídavný půlkříž pod jednoduchým křížem) a změnila význam výstražných křížů, zavedla je i pro přejezdy se závorami. Výstražný kříž původního provedení platil podle přechodných ustanovení až do konce roku 1994. Na Slovensku vyhláška č. 90/1997 Z. z. nahradila tvarované výstražné kříže obdélníkovými značkami s vyobrazením kříže nebo křížů.

V současné době mají být v České republice ze strany pozemní komunikace přejezdy vždy označeny dopravní značkou „Výstražný kříž“ (v České republice A 32a nebo A 32b podle vyhlášky 30/2001 Sb.). Kromě prováděcí vyhlášky k zákonu o silničním provozu to pro přejezdy celostátní dráhy a regionálních drah a vleček stanoví i § 3 odst. 1 stavebního a technického řádu drah (177/1995 Sb.).

Před účinností vyhlášky 99/1989 Sb. se vlečkový přejezd označoval odlišně, a to značkou Vlečkový přejezd (značka č. 7 dle vyhlášky 141/1960 Sb., značka č. 31 dle vyhlášky 80/1966 Sb., A 27 dle vyhlášky 100/1975 Sb.), která byla tvořena výstražnou dopravní značkou Jiné nebezpečí doplněnou dodatkovou tabulkou s vyobrazením parní lokomotivy.

Přejezdy vybavené přejezdovým zabezpečovacím zařízením

Některé přejezdy jsou kromě výstražného kříže vybaveny technickými zařízeními, které varují uživatele pozemní komunikace před přijíždějícím vlakem nebo posunujícím dílem. Obvykle se zřizují závislosti přejezdových zabezpečovacích zařízení na návěstidlech. Tato návěstidla pak nelze postavit na návěst povolující jízdu, pokud není přejezd uzavřen, a naopak.

Mechanicky ovládané závory