Hořejší ostrovní mlýn, také Maňasovský mlýn nebo Křížovy mlýny, je mlýn, který se nachází na Mlýnské strouze v Berouně-Závodí čp. 8 (Na Ostrově 8/3).
Historie Mlýn stojí na ostrově, který odděluje náhon původně vytvořený jako součást městského opevnění. Náhon a řeka Berounka vytváří ostrov, na kterém se ještě nacházely Dolní ostrovní mlýn a Panský mlýn. Náhonu se podle mlýnů říkalo Mlýnský náhon nebo také Čertovka. První písemná zmínka o Hořejším mlýnu pochází z roku 1437. Prvním majitelem byl kovář Jakub, který obdržel od města Beroun povolení k výstavbě mlýna a zavázal se městu platit úrok ze mlýna a hradit opravu jezu. Dalším majitelem byl Martin Maňas, podle kterého je název Maňasův mlýna. V roce 1515 město Beroun odkoupilo mlýn a vlastnilo jej do roku 1546, v dalším období se zde střídali nájemci a majitelé. V roce 1629 mlýn zničila povodeň. Až v osmdesátých letech 17. století byl opraven jez na náklady města a mlynář Matěj Machulka uvedl mlýn do provozu. V letech 1692 – 1724 vlastnil mlýn rytíř Ferdinand z Eisenthalu. Dalším vlastníkem byl hrabě Karel Jáchym z Bredy. Od roku 1759 byl mlýn opět ve vlastnictví města. V druhé polovině 19. století byl mlýn modernizován. V roce 1872 byl opět vytopen. V roce 1908 koupil mlýn Ludvík Kříž, který mlýn přestavěl, vybavil vodními turbínami, přistavěl další budovy pro pšeničný a žitný mlýn. V roce 1912 mlýn vyhořel. Po roce 1918 vedla mlýn Marie Křížová, manželka Ludvíka Kříže, která v roce 1920 zavedla výrobu těstovin a perníku. Od roku 1923 vlastnil mlýn Adolf Kříž, který zavedl doplňkovou pekárnu. V roce 1948 byl mlýn znárodněn a byla přistavěna hala pekárny. V roce 1994 byl restituován Kateřinou Schwippelovou, dcerou Adolfa Kříže. Od roku 2004 je objekt pekárny pronajat společnosti Pekárna U Kříže, s. r. o. Bývalý žitný mlýn byl městem Beroun přestavěn na kulturní centrum.ABRAHÁM, Karel. Industriální památky Berouna. In Můj Beroun 2006 Dostupné online
Popis Původní mlýn byla dřevěná stavba na kamenné podezdívce. Po přestavbách tvořil průmyslový areál zděných vícepodlažních budov. Mlýnská složení byla poháněná vodním kolem na spodní vodu. V roce 1930 byly v provozu dvě Francisovy turbíny s výkonem 29,7 HP. V polovině dvacátých let 20. století byl instalován parní stroj o výkonu 100 HP, později byl pohon mlýna změněn na elektrický. Z původního válcového mlýna je v činnosti pekárna.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vodní mlýny v okrese Beroun Kategorie:Stavby v Berouně Kategorie:Vzniklo 1437 Kategorie:Vodní mlýny na Berounce