Chotoviny () jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní obyvatel.

Jádro obce tvoří dvojice prakticky srostlých vesnic: vesnice Chotoviny tvoří severovýchodní část této dvojvesnice, Červené Záhoří jihozápadní část, do níž spadá i nádraží Chotoviny. Ostatní místní části obce jsou samostatné vesnice v okolí: Liderovice, Rzavá, Moraveč a Řevnov západně od dálnice D3 a souběžné železniční trati, při údolí Košínského potoka. Vrážná, Broučkova Lhota a Jeníčkova Lhota leží na jihovýchodě, Polánka a Beranova Lhota leží západně, Sedlečko severně. K 31. prosinci 2009 bylo v obci udáváno 1700 obyvatel, z toho 1400 v dvojvesnici Chotoviny, v připojených vesnicích 10 až 63 obyvatel (nejméně obyvatel – pod 20 – mají části Liderovice, Polánka, Rzavá a Broučkova Lhota). Rozloha obce je 31,39 km², z toho 5,15 km² zaujímá k. ú. Chotoviny (včetně Polánky).

Historie náhled|vlevo|upright|Kostel svatých Petra a Pavla

Nejstarší dějiny obce První písemná zmínka o Chotovinách pochází z 2. července roku 1266. Ve sporu Hynka z Vlašimě a Racka z Tožic se připomíná svědek Bořislav z Chotovin a později roku 1318 i Řivín z Chotovin. Chotoviny ale byly zřejmě osídleny podstatně dříve. Poznámka ve farní kronice z roku 1765 říká, že místní římskokatolický kostel byl postaven již v letech 990 až 1000. Důkazem tohoto tvrzení jsou i nálezy lidských kostí a bronzových náušnic, jež byly nalezeny v okolí kostela ve dvacátých letech 20. století. Kostry patřily podle archeologů už prvním křesťanům z 9. až 12. století.

Na území dnešní obce se nacházely dvě osady: Chotoviny na kopci okolo kostela a Vlkančice jižně od stávajícího zámku. Časem obě vsi splynuly a od 16. století se používá jednotný název Chotoviny.

Vesnici Chotoviny i s dvorem dal roku 1345 král Jan Lucemburský za dluhy pánům z Rožmberka a v jejich držení zůstala až do 16. století. V místech chotovinského zámku stála tvrz, o níž se píše v roce 1407, kdy je připomínán spor majitele Peška. Tvrz měnila v průběhu dalších 200 let často majitele. Až roku 1611 ji spolu s vesnicí Vlkančice koupil Bohuslav Víta ze Rzavého a stal se tak vlastníkem celého chotovinského zboží. alt=|náhled|Zámek Chotoviny|vlevo Mezi další významné držitele Chotovin patřili Vratislavové z Mitrovic a zejména kardinál Kryštof Antonín hrabě Migazzi, který získal Chotoviny v roce 1768. Ten v místě staré tvrze vybudoval v letech 1770 až 1780 klasicistní zámek a za jeho držby byl opraven také kostel. V letech 1781 až 1786 byla přistavěna věž a původně gotický kostel byl barokně přestavěn. Stopy po gotickém kostele jsou dodnes patrny v presbytáři a hlavně v půdním prostoru. Z gotické doby se zachoval i svatostánek s hlavou Krista. Hrabě Migazzi postavil také nynější faru, což dokazuje kryptogram nad vchodem.

Roku 1806 koupil panství pražský občan Jan Nádherný z Borutína, později povýšený do šlechtického stavu. Jeho potomci, mezi něž patřila také Sidonie Nádherná, pak zůstali v Chotovinách až do roku 1945. Baron Nádherný dal zámku novorenesanční podobu. Ke kostelu přistavěl i empírovou hrobku ve stylu dórského chrámku. Významným počinem barona Nádherného bylo i založení zámeckého parku. Park o celkové rozloze 22,5 ha vybudoval baron Nádherný v první polovině 19. století a dnes je pro svou vysokou dendrologickou hodnotu evidován jako památka I. kategorie.

Škola vznikla v Chotovinách při obsazení fary ke konci 17. století. Zpočátku se učilo po chalupách, později byla škola umístěna v domě čp. 3 u kostela. Se stavbou jednopatrové školní budovy se začalo za přispění barona Nádherného roku 1809. Škola byla na dlouhou dobu dvoutřídní. Dětí však stále přibývalo, a tak se za přispění školní obce postavila v roce 1882 nová školní budova. V roce 1856 se začala stavět železniční dráha z Prahy do Vídně a v roce 1871 už projížděl Chotovinami první vlak.

náhled|Kostel sboru Církve československé husitské V roce 1924 byla dokončena výstavba kostela Sboru církve československé husitské.

Obyvatelstvo

Obecní správa Části obce Ucelené jádro obce, kde jsou pojmenovány ulice, tvoří část Chotoviny spolu s částí Červené Záhoří. Ostatní části mají charakter připojených osad a vesnic.

Červené Záhoří Beranova Lhota Broučkova Lhota Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč Polánka Rzavá Řevnov Sedlečko Vrážná

V letech 1850–1899 a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Jedlany, v letech 1850–1920 a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 Košín a od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 také Dědice, Dědičky, Hoštice, Nemyšl, Prudice, Sudoměřice u Tábora, Úlehle, Úraz a Záhoříčko.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.

Znak obce je tvořen dvěma štíty – zeleným a stříbrným. V zelené části se nachází klíč s uchem, který v sobě má zakomponovanou iniciálu CH, a křížem přes klíč položený meč. To jsou hlavní atributy kostela sv. Petra a Pavla. Ve stříbrné části se nachází vlk znázorňující původní osadu Vlkančic, která s Chotovinami splynula.

Prapor obce je tvořen stříbrným listem, v jehož středu se nachází široký svislý zelený pruh.

Doprava Autobusové spojení (5 zastávek v obci, cíle: Benešov, Nemyšl, Praha, Tábor, České Budějovice, Mladá Vožice) Vlakové spojení (stanice Chotoviny na železniční trati Praha – České Budějovice)

Zařízení obce Chotoviny Mateřská škola Základní škola – 9 tříd Praktická a zubní lékařka Sportovní hala Kuželník Fotbalové hřiště Kulturní dům Pošta Hotel, penziony, restaurace Sanatorium plastické a estetické chirurgie Muzeum Pečovatelské byty, pečovatelská služba Obecní knihovna Obchody a podniká zde řada firem a živnostníků

Společensko-kulturní akce Ples obce (únor) Ples školy (březen) Jarní výstava květin (květen) Chotovinská pouť (červen) Chotovinské zatáčky (srpen) Chotovinské slavnosti (srpen) Podzimní výstava květin(říjen) Zpívání u obecního stromečku (prosinec)

Spolky v obci Český zahrádkářský svaz Chotoviny TJ Sokol Chotoviny Sbor dobrovolných hasičů Chotoviny Rybářský spolek Chotoviny Klub v Lomené Spolek přátel školy Chotoviny

Listy Chotovinska Pravidelně každý měsíc vycházející noviny už od roku 1993 v nákladu 800 kusů.

Budoucnost Vzhledem k výhodné poloze obce (sjezd z dálnice D3, železnice Tábor-Praha a pozemkům, které jsou v územním plánu Chotovin vyčleněny pro průmyslovou zónu) existují předpoklady pro další rozvoj podnikatelské činnosti a tím i rozvoj celé obce.

Pamětihodnosti alt=|náhled|Železniční zastávka v Chotovinách Zámek Chotoviny Kostel svatých Petra a Pavla Kostel československý husitský Poutní kaplička Panny Marie u studánky Železniční most na trati Tábor – Praha Socha svatého Jana Nepomuckého naproti zámku Socha svatého Jana Nepomuckého na cestě z nádraží Fara Empírová hrobka barona Nádherného

V severozápadní části obce se nachází Křížová cesta z roku 1808, obnovená roku 2012.

Osobnosti Jan Adam Vratislav z Mitrovic (1677–1733), biskup královéhradecký a litoměřický, pražský arcibiskup Karel Dlabal (1927–2014), český plastický chirurg, místní zastupitel Petr Aksamit († 1458), český zeman a husitský vojevůdce Eduard Lederer (1859–1944), československý spisovatel, dramatik a básník Kryštof Bartoloměj Antonín kardinál Migazzi, hrabě z Wallu a Sonnenthurmu (1714 - 1803)

Partnerská obec Buchlovice

Galerie

Odkazy Reference

Literatura ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006. WIMMER Jaroslav: Chotoviny Roman Cikhart: Liderovice – Rodná tvrz hejtmana Petra Aksamita Roman Cikhart: Jeníčkova Lhota Rud. Ez. Cikhardt: Osada Chotovinská (1932)

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Tábor Kategorie:Obce v okrese Tábor Kategorie:DSO Mikroregion venkov Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině