Rychlostní silnice R4 je plánovaná 144 kilometrů dlouhá rychlostní silnice na Slovensku, která po svém dokončení spojí státní hranici s Polskem u obce Vyšný Komárnik se Svidníkem, Prešovem, Košicemi a státní hranicí s Maďarskem u Milhosti. Na polské straně bude R4 navazovat na rychlostní silnice S19, na maďarské straně na dálnici M30. Prochází územím Košicko-prešovské aglomerace.

R4 se nachází v dopravním koridoru, který propojuje jihovýchodní Polsko s napojením na pobaltské státy a severovýchodní Maďarsko s napojením na Rumunsko a Balkánský poloostrov.

Po R4 bude v budoucnu procházet několik evropských silnic. V úseku Vyšný Komárnik – Prešov to bude E371, v peážním úseku s D1 to je E50, mezi Košickými Oľšany a MÚK Hrašovík to bude E58 a mezi Košicemi (začíná v Košicích na MÚK silnic I/19 a I/20) a po R4 vede od MÚK Košice – jih na Milhosť E71.

Rychlostní silnice R4 vede ve dvou úsecích v peáži s jinými rychlostními silnicemi nebo dálnicemi. V úseku Prešov-západ – Rozhanovce je v peáži s dálnicí D1 délky přibližně 33 km a v úseku Rozhanovce – Košice-jih je v peáži s rychlostní silnicí R2 délky přibližně 16 km.

Historie Kapacitní silnice byla na Slovensku v tomto koridoru plánována už ve 20. století. Nejprve byl tento koridor v roce 1963 zařazen do sítě rychlostních silnic a také do plánů výstavby, usnesením vlády ČSSR č. 286/1963, v té době s označením jako D73 v úseku Vyšný Komárnik-Prešov a D68 v úseku Košice-státní hranice s tehdejší Maďarskou lidovou republikou.

Po roce 1999 v rámci celkové reorganizace a přečíslování sítě rychlostních silnic je tento koridor označen jako rychlostní silnice R4. V roce 2007 začala výstavba prvního úseku, více než 40 let po prvním naplánování první kapacitní silnice v tomto koridoru.

Úseky Vyšný Komárnik (státní hranice SK/ PL) – Hunkovce Začátek tohoto úseku je situován na státní hranici s Polskem nedaleko obce Vyšný Komárnik. Zde se bude nacházet i velké odpočívadlo určené zejména pro tranzitní dopravu. Za hraničním přechodem se bude nacházet MÚK Vyšný Komárnik s napojením na silnici I/21. Další MÚK se bude nacházet na konci úseku u obce Hunkovce. Na úseku bude vybudovaných 7 mostních objektů přímo v trase rychlostní silnice R4 a další čtyři mimo rychlostní silnici. Úsek bude vystavěn v kategorii R24,5/100 v plném profilu.

Hunkovce – Ladomirová Úsek bude procházet východně od obcí Hunkovce a Ladomirová a odkloní zejména nákladní a tranzitní dopravu ze silnice I/21. Součástí stavby bude čtrnáct mostních objektů, ekodukt, dostavba MÚK Svidník-sever. Úsek bude mít délku 8,2 km a je plánovaný v kategorii R 24,5/100 v plném profilu.

Obchvat Svidníku Stavba obchvatu města Svidník byla zahájena v prosinci 2007. Úsek byl vybudován prozatím v polovičním profilu v kategorii R11,5/100 (v plném profilu do budoucna v kategorii R22,5/100). Obchvat odklonil dopravu z intravilánu města a odlehčil silnici I/21. V rámci stavby bylo vybudováno 9 mostů a MÚK Svidník-jih a provizorní úrovňové napojení Svidník-sever na silnici I/21. Maximální povolená rychlost na úseku je stanovena na 100 km/h.

Stavba měla být původně dokončena už v květnu 2009, ale vyskytly se problémy se sesuvem násypu pod rychlostní silnicí, který bylo třeba sanovat. Stavební práce tak musely pokračovat a úsek byl zprovozněn až 20. prosince 2010. Zhotovitelem bylo sdružení firem Inžinierske stavby, a. s., Strabag s. r. o. a Eurovia SK a. s.

V rámci budoucího rozšíření a zprovoznění plného profilu celé rychlostní silnice R4 v tomto regionu se počítá také s dostavbou levé poloviny obchvatu Svidník. Vzhledem k tomu, že stávající obchvat byl v prosinci 2010 zprovoznění pouze v polovičním profilu (kategorie R11,5/100), bude nutné v budoucnu vybudovat chybějící druhý jízdní pás a upravit stávající parametry na plný profil kategorie R 22,5/100.

Tato dostavba plně propojí sousední připravované úseky (Hunkovce – Ladomirová a navazující jížní etapy směrem k Prešov) a zajistí plynulý čtyřpruhový provoz v celém koridoru. Součástí stavebních prací bude vedle samotného rozšíření trasy také dobudování a úprava mostních objektů, napojení křižovatek včetně definitivního řešení MÚK Svidník – sever a odstranění provizorních prvků z původní etapy. Realizace je provázaná s postupnou přípravou a financováním celého mezinárodního tahu Via Carpatia.

Svidník – Rakovčík Tento úsek bude 6 kilometrů dlouhý a bude navazovat na již částečně postavený obchvat Svidníku (v oblasti konce dosavadního provizorní o napojení a katastru Stročína). Jeho hlavní úkolem bude převzít tranzitní dopravu směřující dále na jih a plynule propojit svídnickou aglomeraci s dalším připravovaným koridorem směrem na Radomu.

Rakovčík – Radoma Délka tohoto plánovaného úseku bude 7 kilometrů. Bude tvořit střední část rychlostní silnice R4, která je součástí nadnárodního dálničního koridoru Via Carpatia. Bude navazovat na předchozí úsek Svidník – Rakovčík a bude pokračovat k Radomě. Jeho hlavním smyslem bude odklonit veškerou těžkou nákladní a tranzitní dopravu z obcí a přilehlého území mimo stávající přetíženou silnici I/21, čímž se výrazně zvýší plynulost a bezpečnost silničního provozu v regionu.

Úsek je navržen a připravován v plné čtyřpruhovém profilu v kategorii R 24,5/100,což plně odpovídá moderním normám pro dálniční síť. Součástí projektu jsou nezbytné místní objekty pro křížení s místními komunikacemi a vodním toky a také vybudování mimoúrovňového křižovatky MÚK Okrúhle, která bude zajišťovat kvalitní napojení dotčeného území na rychlostní silnici.

Stavba úspěšně prošla fázemi posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zpracováním dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) a souvisejícími stupni inženýrské přípravy. Je pevně integrována do harmonogramu postupné realizace tahu R4 na severovýchodním Slovensku.

Radoma – Girtovce Délka tohoto úseku bude 7,5 kilometru dlouhý a bude tvořit koridoru rychlostní silnice R4. Navazuje na úsek od Radomy bude vytvářet obchvat zastavěné oblasti okolo města Giraltovce. Hlavním smyslem stavby je odklonit těžkou nákladní dopravu ze stávající komunikace I/21,čímž výrazně odlehčí dotčeným obcím a městu, sníží hlukovou zátěž a zlepší plynulost a bezpečnost silničního provozu v regionu.

Úsek je navržen v polovičním profilu budoucí čtyřpruhové komunikace v kategorii R 11,5/100 (výhledově je počítáno s rozšířen na plné profil kategorie R 24,5/100). Součástí projektu je řada náročných stavebních objektů včetně mostů přes údolí a vodní toky, zárubních zdí a také vybudování MÚK Giraltovce, která zajistí bezpečné napojení na stávající silniční síť.

Projekt úspěšně prošel fází posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Toto souhlasné stanovisko získal úsek v roce 2017. Aktuálně probíhá inženýrské přípravy a zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí v rámci přípravy rychlostní silnice R4.

Giraltovce – Kuková Úsek prochází územím severně a západně od Giraltovců, které tak obchází, pokračuje zářezem přes Brezovský vrch, je situován údolím řeky Topl'a mezi Giraltovcemi a obcí Lužany při Topli a končí jižně od obce Kuková. Hlavním smyslem stavby je odklonit veškerou těžkou nákladní a tranzitní dopravu ze stávající silnice I/21, výrazně snížit hlukovku zátěž a zvýšit bezpečnost v regionu.

Úsek je navržen v odpovídajícím směrovém a výškové uspořádání mezinárodní silniční sítě. Součástí projektového řešení je výstavba potřebných mostních objektů.

Projekt úspěšně pokročil v inženýrské přípravě – Regionální úřad pro územní plánování a výstavbu Prešov vydal oficiální rozhodnutí o umístění liniové stavby (územní rozhodnutí), čímž se příprava tohoto obchvatu posunula blíže k samotné realizaci.

Kuková – Lipníky Tento úsek bude dlouhý 8 kilometrů. Bude navazovat na předchozí úsek, který bude končit u Kukové. Trasa bude pokračovat jižně k obci Lipník, kde se plánuje v budoucnu navázat úsekem Lipníky – Kapušany. Hlavním smyslem je převést tranzitní a automobilovou dopravu na kapacitní komunikací. Silnice I/21 v této oblasti je již přetížená. Dalším z úkolů nové silnice bude zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy na severovýchodní Slovensku.

Úsek je navrhován v odpovídajícím směrové a výškovém uspořádání dálniční sítě. Součástí projektového řešení je výstavba potřebných mostů, vyřešení křížení s místními komunikacemi a vodním toky a vybudování MÚK Kuková.

Projekt je ve fázi inženýrské přípravy, rozpracování dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) a souvisejících stupňů v rámci postupné realizace rychlostní silnice R4.

Lipníky – Kapušany Tento úsek měří 4 kilometry. Bude navazovat na předchozí úsek Kuková – Lipníky. Konec úsek bude u Kapušany na druhou etapu obchvatu Prešova. Hlavním cílem je vytvoření obchvatů měst Kapušany a Prešov, odklonění obrovského objemu tranzitní dopravy mimo obce v oblasti prešovské aglomerace.

Úsek bude navržen v čtyřpruhovém uspořádání, bude sloužit jako přivaděč do Prešova ze směru od polských hranic. Součástí projektu bude vybudování mostních objektů a MÚK Lipníky, která umožní projení nové komunikace se stávající silnicí I/18.

Pro úsek je již vydáno územní rozhodnutí a probíhají kroky směřujícímu k majetkoprávnímu vyrovnání a další inženýrské přípravě před samotnou výstavbou.

Prešov, severní obchvat, II. etapa (Kapušany – Prešov – Sever) Úsek bude dlouhý 10,2km. Výběrové řízení na zhotovitele stavby bylo vyhlášeno 1. března 2022 a vyhrálo jej sdružení EUROVIA SK, a.s. jako vedoucí člen, EUROVIA CZ, a.s., SMS a.s., VÁHOSTAV – SK, a. s. a TuCon, a. s., které se zavázalo postavit úseku za 338 milionů € bez DPH. Výstavba začala 25. září 2023, současně s otevřením I. etapy severního obchvatu. Zprovoznění úseku se předpokládá v létě 2028.

Prešov, severní obchvat, I. etapa (Prešov-sever – Prešov – západ) Úsek měří 4,3 km. V rámci stavby byl vybudován tunel Bikoš (1 155 m), 3 mosty na rychlostní silnici, 3 mosty na větvích křižovatky a 3 mosty mimo rychlostní silnici. Součástí stavby byla i přestavba silnice I/68 v místě MÚK Prešov-sever na čtyřpruhovou směrově dělenou komunikaci. Úsek byl vybudován v kategorii R 24,5/100 a v tunelech v kategorii 2T 7,5/100 v plném profilu. Zhotovitelem bylo sdružení Váhostavu a TuConu. Úsek byl zprovozněn 25. září 2023.

Košické Ol'šany – křižovatka R2 x D1

Tento úsek tvoří klíčový propojovací článek mezi severním koncem východního obchvatu Košic a samotnou dálnicí D1. Hlavním smyslem je plné a plynulé napojení mezinárodního tahu na páteřní dálniční síť D1 ve směrech Prešov, Michalovce a Bratislavu.

Úsek je postaven ve čtyřpruhovém uspořádání. Klíčovou součástí projektu je kompletní a kapacitní řešení mimoúrovňové křižovatky Košické Oľšany/ křižovatka R2 X D1, která zahrnuje soustavu vzájemné se křížících ramp a mostních objektů zajišťující bezpečné převedení proudu vozidel mimo oběma tahy.

Celý tento uzel byl úspěšně postaven a uveden do provozu v září 2025 společně s navazujícím obchvatem. Na základě toho se plně zprovoznilo kompletní napojení jihovýchodní a východní trasy R4 na dálnici D1.

Košice, jih – Košické Oľšany Úsek začíná ve vybudované MÚK Košice-jih napojením na zprovozněný úsek Košice-Milhosť a končí ve vybudované MÚK Košické Olšany, kde se napojuje na zprovozněný úsek Košické Olšany-křižovatka R2xD1 a následně na úsek D1 Budimír-Bidovce. I když byl úsek původně připravován a stavění pod hlavičkou rychlostní silnice R2, Národní dálniční společnost jej z důvodu celistvost mezinárodního koridoru Via Carpatia nakonec přeznačila na rychlostní silnici R4. Celý úsek byl slavnostně uveden do provozu v září 2025. Většina úseku byla vybudována v kategorii R24,5/120 a menší část v R24,5/100. V rámci stavby bylo vybudováno velké jednosměrné odpočívadlo Valaliky, které je však přístupné z obou směrů. Součástí stavby bylo dobudování MÚK Košice-jih, MÚK Košické Olšany a výstavba nové MÚK Košice-Krásna.

Košice – Milhosť (hranice SK/HU)