Kornić () je vesnice a přímořské letovisko v Chorvatsku v Přímořsko-gorskokotarské župě. Nachází se na ostrově Krk a je součástí opčiny města Krk, od něhož leží asi 4 km severozápadně. V roce 2011 zde žilo celkem 433 obyvatel.
Geografie Samotná vesnice u moře neleží. U pobřeží Punatského zálivu se však nachází kemp Pulena, který je součástí Korniće a který je od něj vzdálen asi 500 m. Ten se nachází u zátok Dunat a Malo more a zahrnuje malý přístav, několik pláží, kostel svatého Dunata, kavárna, bar, dvě restaurace a ubytovací zařízení. Hraje se zde vodní pólo a wakeboarding. Samotná vesnice zahrnuje mnoho apartmánů, hřbitov, hřiště, kostel, poštu a kavárnu. V kamenitém terénu přírody vyniká ze stálezelených rostlin laskavec (amaranthus albus).
Nejbližšími vesnicemi jsou Muraj a Punat. Blízko Korniće prochází silnice D102, která jej spojuje s městem Krk a vesnicí Draga Bašćanska.
Etymologie názvu Kornić Exstují tři teorie o původu názvu: Podle první je slovo Kornić římského původu a pochází z latinského slova cornu, 2. sg. cornus = roh, hlava, křídlo nebo konec vojska. Centrum Korniće skutečně leží na vrcholu kopce. Slovo „okraj“ také dává smysl, protože Kornić byl na konci Krku, Vrbnik na něm začínalo. Podle druhé teorie pochází název obce z latinského slova cornix, které znamená vrána. Vrány se skutečně shromažďují na osamělých vrcholcích, takže ani tuto teorii nelze zcela zavrhovat. Podle třetí hypotézy název pochází ze zaniklého dialektu veclisun neboli veljotského dialektu, kterým se mluvilo na Krku a v okolí a který zanikl koncem 19. století. Tomu by nasvědčoval také fakt, že nedaleká, již zaniklá vesnice Lizer kdysi patřila Kornići. Její název nepochybně pochází z veljotského dialektu. Dnes je pouhou místní lokalitou Lizer.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1503, kdy byl Kornić zmíněn v záznamech krčské diecéze v souvislosti s biskupem Dunatem, který pronajal prostory tamní kaple sv. Mikuláše Martinu Divačićovi z Korniće. Obec Kornić v roce 1519 zmiňuje papež Lev X. ve své listině, kterou potvrdil některé nemovitosti na Kornići, včetně kaple sv. Mikuláše, jako majetek biskupa Dunata.
Kornić se od 19. stoletíse rychle rozrůstal, takže starý kostel se stal příliš malým. Stavba nového kostela sv. Jakuba začala v roce 1864 a byla dokončena v roce 1865. Stojí v centru Korniće při silnici Lakmartin-Dunat-Punat.
Památky Nejstarší památkou je kostel stojící jihovýchodně od Korniće, zasvěcený svatému Donátovi z Arezza. Byl založen v 9. století a přestavěn (nově zaklenut) v první polovině 12. století. Kostel na půdorysu řeckého kříže o rozměrech přibližně 12 m × 7 m, je kamenná centrální stavba byzantského typu s kupolí na pendentivech, osvětlenou jediným kruhovým okénkem – okulem. Na východní straně má pravoúhlou apsidu, po stranách dva polokruhové výklenky a na západní straně obdélnou předsíň. Byl postaven z místního vápence. Vrchní část kupole je z neopracovaných kamenů, opracované kameny na obvodovém zdivu při zemi naznačují, že původní obložení chybí. Spolu s kostelem sv. Donáta v Zadaru a kostelem sv. Kříže v Ninu patří k nejstarším a nejvýznamnějším příkladům chorvatské středověké křesťanské architektury.Alexander Sabo, Chorvatské pobřeží Jadranu, edice Nelles Guide, Geomedia-Nelles Verlag München 1998, isbn 80-86169-24-3, s. 112 Římskokatolický kostel sv. Jakuba v obci Kornić byl postaven v letech 1864–1865, kdy také byla založena zdejší farnost..
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v Přímořsko-gorskokotarské župě Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku