Pivec z Hradčan a Klimštejna také Pivce byla stará slezská rytířská rodina usedlá na Krnovsku a Opavsku. alt=|náhled|Rodový erb Pivec z Hradčan od Kadicha-Blažka
Historie a majetek Rod je připomínán již v 15. století. První známý člen rodu je Mikuláš z Hradčan (ve Slezsku, nyní Gródczany), okolo roku 1415. Po něm jsou připomínáni v roce 1430 Čeněk z Hradčan a Třeboně a na Klimštejně (ve Slezsku, nyní Jabłonka) a poté Oldřich z Hradčan (1460) s manželkou Annou z Nové Cerekve. Měli syna Marka, v letech 1450–64 byl zemským sudím na Krnovsku. Roku 1464 Marek zemřel a o majetek se dělili jeho synové Jan a Václav. Markova dcera Eneda získala finanční hotovost a vdala se za Vaňka z Moravice.
Markův syn Jan z Hradčan zastával funkci kroměřížského hejtmana, roku 1572 koupil část statku Čechy a zemřel v roce 1575. Jeho manželka byla Estera Podstatská z Prusinovic (†30. 4. 1581).
Druhý Markův syn Václav získal statek Klimštejn a po jeho smrti přešel na Janovy děti: Bernart, Kryštof, Hynek a Barbora (manžel Jiří Šutar z Drahotuš). Též zdědily po strýci Václavu Hradčany, které připadly na krátkou dobu Bernartovi a poté mu zůstaly pouze Bravantice.
Klimštejn získal Kryštof, který zde seděl do roku 1523, zároveň zdědil po sestře Barboře část Bohuslavic a Vřesiny. Syn Kryštofa Pivce z Moravy, též Kryštof, si vzal za manželku Ludmilu Františku Hamzovou ze Zábědovic, byla dcerou Myslibora Hamzy ze Zábědovic a na Morašicích (†1617). Ludmila Františka Hamzová ze Zábědovic vlastnila během třicetileté války Rakovou u Kounice, zdejší tvrz zanikla nepochybně v roce 1643, kdy Rakovou pobořili a vypálili Švédové.
Jiný člen rodu Diviš měl v letech 1580–1592 dvůr v Kostelci u Plumlova (†26. 12. 1598)
Další z rodu byl Jáchym, který žil v letech 1590–1600 a vlastnil statky Dlouhou Loučku (do 1600), Horní a Dolní Sokolom, Vinary a koupil 1593 část Mizic a fojtství v Moravičanech, Dolanech, Toveři a Poleni. Za manželku měl Johanku Bítovskou ze Slavíkovic, které roku 1600 věnoval Dlouhou Loučku.
Poslední známý z rodu byl Vratislav z Hradčan a Klimštejna (1608–1636) na svobodném dvoře v Borutíně. Tím zřejmě rod Pivec z Hradčan a Klimštejna vymřel po meči.
V 15. století se objevuje na Moravě Jakub Pivec z Habří, který koupil roku 1495 dvůr a 2,5 lánu v Rojetíně a později v roce 1498 dvůr v Horním Březí. Není podloženo, zda patřil ke stejnému rodu Pivců rytířů z Hradčan a Klimštejna.
Popis erbu Pivec (též Pivce) z Hradčan a Klimštejna měli ve zlatém erbu dva černé turové rohy, rozdvojené k levé a pravé straně. Kolčí helm, přikryvadla zlato-černé barvy, klenot dva turové rohy.
V majestátu z 9. září 1554 se potvrzuje přijetí Jana Pivce k strýcově erbu Pivce z Hradčan, kde se popisuje erb takto: modrý štít, v němž jsou dva černé, dva černé turové rohy, rozdvojené k levé a pravé straně, kolčí helm, přikryvadla modré a černé barvy a klenot dva turové rohy.
Odkazy Literatura August Sedláček: Českomoravská heraldika, 1925
Josef Pilnáček Staromoravští rodové. Wien 1930, Band 1, str. 238. Johann Siebmacher grosses und allgemaines Wappenbuch, Der mährische Adel, Nürnberg 1899
Heinrich Kadich vom Pferd, Konrád Blažek Der Mährische Adel. Nürnberg 1899, str. 80
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy
Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Moravské šlechtické rody