Funkční gramotnost (functional literacy) je schopnost zvládat číst a psát během každodenních a pracovních úkolů. Taková schopnost, která nám umožňuje fungování ve všech aspektech běžného života. Její míra je dnes jedním z indikátorů pro určení úrovně společnosti. Souvisí zejména se schopností vnímat nejen primární, ale také sekundární významy sdělení. Někdy je též používáno označení čtenářská gramotnost.
Definice Samotný pojem gramotnost je zběžně chápán jako schopnost psát a číst, tedy převádět mluvenou řeč do psaných znaků a naopak (kódování). V širším užívaném výkladu pojmu gramotnosti se připojují znalostí a dovedností v konkrétní oblasti. Tím se však odkláníme od principu kódování, který tvoří gramatiku, podle níž je tato lidská schopnost nazvána. Jako první, mezinárodně uznanou definicí gramotnosti, vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: „Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“UNESCO: Recommendation concerning the International Standardization of Educational Statistics. Paris, 1958 Opakem gramotnosti je negramotnost.
Životní znalosti a povědomí se stále rozšiřují. Činnosti v každodenním životě se stávají složitější a náročnější. Zde se promítá koncept gramotnosti do souvislosti každodenního života a rozvíjí se do formy tzv. funkční gramotnosti. První, kdo tento pojem shrnul byl W. A. Gray: "Člověk je funkčně gramotný tehdy, jestliže nabyl takových znalostí a dovedností ve čtení a psaní, které mu umožňují, aby byl efektivně zapojen do všech aktivit, ve kterých se v jeho kultuře nebo skupině normálně předpokládá gramotnost“ (Gray, 1956, cit. podle Wagner, 1992:18) V roce 1978 vytvořila organizace UNESCO mezinárodně uznávanou definici funkční gramotnosti, podle které: „Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“UNESCO: Revised Recommendation concerning the International Standardization of Educational Statistics. Paris,1978. V této definici zahrnují do samotné gramotnosti i dovednost počítání.
Objevuje se také pojem tzv. funkční negramotnosti (Functional illiteracy). Osoba dokáže číst (pomalu a obtížně) a psát (s omezenou slovní zásobou), ale ne v tak dostatečné míře, aby se vypořádala s každodenními aktivitami života ve společnosti. Funkční negramotnost se stává překážkou pro pracovní a společenské uplatnění.
Členění Funkční gramotnost je složena ze tří složek (dimenzí)BURDOVÁ, P., MATĚJŮ, P. Jak lze zjistit funkční gramotnost? In Funkční gramotnost dospělých. Národní zpráva z projektu SIALS. Část 1. Hlavní výsledky. 1998. Praha: Konsorcium SoÚ AV ČR a SC&C, s. 23 - 47:
Literární gramotnost (Prose literacy) – schopnost nalézt, porozumět a využít informace z textů. Tyto texty nemusí být prvotně určeny k přímému sdělení daných informací. Numerická gramotnost (Quantitative literacy) – dovednost pracovat s čísly, manipulovat s nimi a aplikovat vhodné matematické operace na číselné údaje obsažené v tištěných testech (grafy, tabulky apod.). Následně by jedinec měl být schopen tyto informace interpretovat. (např. výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky,…) Dokumentová gramotnost (Document literacy) – schopnost vyhledávání a využití specifické informace obsažené v nejrůznějších typech dokumentů. (např. doplnění údajů do dotazníku, vyplnění formuláře,…)
Členění podle Dombrovské přidává ještě 4. složkuDOMBROVSKÁ, M.: Informační gramotnost – teorie a praxe v ČR, Národní knihovna ČR, Knihovnická revue, ročník 15, číslo 1, s. 13, 2004.:
4. Jazyková gramotnost (Language literacy) – schopnost dokonale používat znalosti, dovednosti a schopnosti mateřského jazyka, či cizího jazyka. Chápání struktury jazyka a významů řeči je nezbytné pro rozvoj osobnosti v její komplexnosti.
Gramotnost funkčně souvisí s kvalitou jazykové a logické inteligence daného jedince (základní součásti IQ). Funkční gramotnost pak dále s inteligencí sociální (interpersonální) a s inteligencí existenciální (hodnotové systémy).
Charakteristika Funkční gramotnost se od samotné gramotnosti odlišuje tím, že:: je přizpůsobena kulturnímu kontextu, poukazuje na to, že individuální gramotnost nemusí být dostatečná pro fungování jedince ve společnosti, požaduje náročnější dovednosti než čtení a psaní, bývá zběžně chápana jako schopnost komunikovat, není dichotomický jev, ale kontinuum; proto musí být měřená a interpretována jako kontinuum, je možné ji měřit přímo bez použití odhadu u jiných indikátorů, není totéž, co "školní gramotnost" (zvládnutí školního vzdělání neznamená úspěšnost v řešení úkolů každodenního života), se týká dospělých (starších 15 let), se obvykle pojí s vyspělými zeměmi.
Historie Funkční gramotnost se začala rozvíjet od 50. let 20. století. Rozvoj ovlivnil pojetí výchovy a vzdělávání především v Americe, Evropě a Austrálii. Proměny koncepcí kurikul v jednotlivých zemích a změny v jejich vyučovacích systémech vyústily v několik mezinárodních srovnávacích výzkumů funkční gramotnosti u různých skupin obyvatelstva. Ty to výzkumy zkoumaly textovou, dokumentovou a numerickou složku gramotnosti.
Gramotnost představuje komplex vědomostí, dovedností a postojů pro práci s informacemi. Dříve od lidí nebyly požadovány stejné gramotnostní dovednosti, tak jako dnes. Především ne u všech vrstev obyvatelstva. Původně stačila pouze minimální dovednost čtení, psaní a počítání. Tento soubor minimální úrovně se začal měnit se změnami a vývojem společnosti. Nejvíce kvůli historickému vývoji ekonomického a sociálně kulturního života. I v současnosti se kvalita gramotnosti liší mezi obyvatelstvem, především na závislosti, zda se jedná o vyspělé nebo zaostalé země. Gramotnost obyvatel se odráží na sociálních, kulturních a ekonomických podmínek společnosti, ve které žijí. Vyspělejší země proto více podporují své vzdělávání a školství.DOLEŽALOVÁ, J. Funkční gramotnost – proměny a faktory gramotnosti ve vztazích a souvislostech. Hradec Králové :Gaudeamus, 2005.
Etapy rozvoje funkční gramotnosti etapa spontánní gramotnosti etapa elementární gramotnosti etapa základní (bázové) gramotnosti etapa rozvinuté základní (bázové) gramotnosti etapa funkční gramotnostiDoležalová, J. Jak spolu souvisí čtenářská gramotnost a čtení. In Kasáčová, B.; Ďurošová, E.; Cabanová, M. Škola - edukácia - príprava učitela III. Banská Bystrica: PF UMB, 2006. s. 82-87. .
Reference
Kategorie:Schopnosti