Karel Fiala (29. listopadu 1862 BlatnáMatriční záznam o narození a křtu farnost Blatná – 3. dubna 1939 Praha) byl český architekt, který se především významně podílel na stavebně-historickém průzkumu, úpravách a dostavbě Pražského hradu a některých dalších památek.
Životopis V roce 1877 jako patnáctiletý odešel studovat do Vídně, kde v roce 1881 absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavební (Erste österreichische höhere Baugewerbeschule). Svou stavitelskou praxi začínal jako kreslič plánů pro stavební firmu Buldr a Štěrba, která se podílela na dokončování a výzdobě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Tehdejší karlínský kaplan Ferdinand Josef Lehner jej doporučil architektu Josefu Mockerovi, který již od roku 1873 řídil práce Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1886 zaměstnal Karla Fialu ve své projekční kanceláři, kde zaměřoval a kreslil detaily architektury pražského chrámu sv. Víta, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Fiala se podílel také na projektu regotizace hradu Karlštejna.
Po vykonání stavitelské zkoušky v roce 1890 se Karel Fiala několik let věnoval samostatné stavitelské činnosti ve firmě Karel Fiala & Ferdinand Korb, která se podílela na úpravách několika činžovních domů (např. dům V Bílém domku ve Všehrdově ulici v Praze na Újezdě), ale také na projektu rekonstrukce kostela sv. Apolináře. V roce 1905 postavil Karel Fiala pro svého bratra Teodora Fialu, hostinského a řezníka v Blatné, výletní restauraci nazývanou Vila Fiala nebo také Krčkovna, která je od roku 2019 památkově chráněna. Fiala v Blatné stojí i za návrhem podoby školy, radnice a spořitelny. Současně se Karel Fiala dále zabýval průzkumem a dokumentováním stavebních památek. V kostele Panny Marie pod Řetězem v Praze na Malé Straně odkryl a zdokumentoval románskou část stavby a navrhl regotizaci kostela. Pro rodnou Blatnou vyprojektoval opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie (ta se pak kvůli vypuknutí první světové války nerealizovala). Za plány dostavby kostela Panny Marie Sněžné v Praze, kostela Nanebevzetí Panny Marie v Blatné a rekonstrukce kaple Božího Těla na pražském Karlově náměstí získal na výstavě architektury a inženýrství v Praze roku 1898 zlatou medaili; brzy poté byl jmenován členem pražské městské uměleckohistorické komise.
Když v roce 1899 zemřel Josef Mocker a jeho funkci hlavního architekta pražského hradu převzal Kamil Hilbert, začal Karel Fiala opět pracovat pro Jednotu pro dostavbu chrámu sv. Víta a zvýšil se i jeho zájem o průzkum historických staveb na pražském hradě. Zaměřil se zejména na jeho nejstarší části, především Starý královský palác. Jeho činnost, kombinující přesné zaměření staveb, kresebnou dokumentaci i práci s archivními prameny, je považována za jeden z počátků odborných postupů označovaných jako stavebně-historický průzkum.Český svět, Datum vydání 20.10.1927 č.5, Karel Fiala - archeologické výzkumy a konzervační práce ve starém paláci na hradě pražskémČeský svět, Datum vydání 27.10.1927 č.6, , Karel Fiala - archeologické výzkumy a konzervační práce ve starém paláci na hradě pražském
Po rezignaci Kamila Hilberta na funkci hlavního architekta dostavby chrámu sv. Víta a stavebních úprav pražského hradu byl v roce 1920 Karel Fiala pověřen funkcí stavitele pražského hradu. Zároveň ale vytvořil prezident Masaryk také úřad architekta pražského hradu, kterým se stal slovinský architekt Jože Plečnik. Ve spolupráci Plečnika s Fialou se objevily neshody, jejichž příčinou mohly být odlišné představy o péči o hradní areál. Zatímco Plečnik navrhoval především úpravy v moderním stylu, památkář Fiala usiloval o konzervaci a rekonstrukci této památky. Od roku 1924 byly proto Plečnikovi (a po jeho odchodu v roce 1936 Pavlu Janákovi) svěřeny úpravy novějších částí, kdežto Fiala se zaměřil na průzkum a rekonstrukci nejstarších částí. Při opravách dbal i na dodržování technologií, co nejvíce blízkých původním historickým postupům. Také proto je oceňován jako jeden ze zakladatelů moderní památkové péče.
Krátce po odchodu do penze v roce 1939 Karel Fiala zemřel, pohřben je na břevnovském hřbitově.
Rodinný život S manželkou Matyldou roz. Fuchsovou (* 1868)Matriční záznam o narození a křtu Matyldy Fuchsové farnost Nejdek se oženil v květnu roku 1891;Matriční záznam o sňatku Karla Fialy s Matyldou Fuchsovou farnost Nejdek žili v Praze a měli spolu dceru Miladu (* 1893)Matriční záznam o narození a křtu Milady Fialové farnost při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze a syna Františka (1895–1957),Matriční záznam o narození a křtu Františka Fialy farnost při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze který byl žákem Jana Kotěry a Josefa Gočára a byl rovněž úspěšným stavitelem.
Dílo Vila Fiala, Blatná, 1905 Radnice, Blatná Spořitelna, Blatná Základní škola J. A. Komenského, Blatná
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští památkáři Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Narození 29. listopadu Kategorie:Narození v Blatné Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí 3. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Břevnovském hřbitově Kategorie:Muži