Thomas Prence (kolem 1601, Gloucestershire – 29. března 1673, Plymouth) byl anglický náboženský separatista, puritán, narozený v Gloucestershiru v Anglii. Thomas přijel do Plymouthu na lodi Fortune v listopadu 1621. V roce 1644 se přestěhoval do Easthamu v kolonii Massachusetts Bay, což byla v 17. století anglická osada na východním pobřeží Severní Ameriky, vybudovaná v zátoce Massachusetts. Byla nejsevernější z několika kolonií později reorganizovaných jako provincie Massachusetts Bay. Později se vrátil do Plymouthu, kde se stal na mnoho let prominentní osobou. Byl guvernérem asi dvacet let ve třech obdobích.
Životopis
Život v Anglii Thomas Prence se pravděpodobně narodil v městě Lechlade, v kraji Gloucestershire, někdy kolem roku 1600. Jeho otec se jmenoval Thomas Prince a matka Elizabeth Tolderby.Robert Charles Anderson, "Pilgrim Village Families Sketch: Thomas Prence" , American Ancestors, (a collaboration between American Ancestors and New England Historic Genealogical Society). Retrieved March 26, 2013, Rodina se přestěhovala do londýnské farnosti spadající k anglikánskému kostelu All Hallows Barking, poblíž Tower Hill, kde Thomasův otec měl dílnu na výrobu kočárů.Eugene Aubrey Stratton, Plymouth Colony: Its History and People, 1620–1691], (Salt Lake City: Ancestry Publishing, 1986), p. 340http://www.plimoth.org/media/pdf/prence_thomas.pdf A genealogical profile of Thomas Prence], (pub. Plimoth Plantation and New England Historic Genealogical Society. Retrieved 2013-03-23 Thomasův otec ve své závěti z 31. července 1639 píše: „můj syn Thomas Prence nyní v Nové Anglii za mořem“, a odkázal mu „zlatý pečetní prsten (Seale Ringe of Gold)“, což naznačuje, že v rodině mohla být osoba s titulem armiger (latinské slovo armiger doslova znamená „ozbrojenec“, „nosič zbraní“. Ve staré a pozdně středověké Anglii se titulem odkazovalo na průvodce rytíře, s právem nosit vlastní zbraň.)<ref name=Banks125>Charles Edward Banks, The English Ancestry and Homes of the Pilgrim Fathers: who came to Plymouth on the "Mayflower" in 1620, the "Fortune" in 1621 and the "Anne" and "The Little James" in 1623, (Baltimore: Genealogical Publishing 1965), p. 125</ref> Prenceovi předci se psali „Prince“, ale Thomas po emigraci používal podobu „Prence“. Thomas Prence žil v Ratcliffu, což v té době byla vesnička ve farnosti Stepney, kde pravděpodobně žil, když se rozhodl emigrovat do Nového světa.
Nová Anglie Thomas Prence přicestoval do kolonie v Plymouthu na lodi Fortune v listopadu 1621 jako svobodný muž. V roce 1623 při udělování pozemků je Prence jmenován jako „držitel jednoho akru země“.Eugene Aubrey Stratton, Plymouth Colony: Its History and People, 1620–1691, (Salt Lake City: Ancestry Publishing, 1986), pp. 415, 416
Plymouthská kolonie byla založena jako společný podnik náboženských separatistů a londýnské společnosti Merchant Adventurers, která financovala velkou část nákladů na cestu a následné založení kolonie výměnou za podíl z očekávaného zisku.Nathaniel Philbrick, Mayflower: A Story of Courage, Community and War, (New York:Viking Publishing, 2006), pp. 164–168 V roce 1626 už bylo jasné, že kolonie nebude přinášet očekávaný zisk a obchodní společnost se snažila zbavit dluhů. Prence byl jedním z osmi vůdců kolonie, známých jako „Undertakers“ (Podnikatelé), kteří souhlasili s převzetím všech dluhů kolonie vůči anglickým obchodníkům výměnou za to, že jim ostatní kolonisté nechají monopol na místní obchod s kožešinami.Eugene Aubrey Stratton, Plymouth Colony: Its History and People, 1620–1691, (Salt Lake City: Ancestry Publishing, 1986), pp. 27–28 V roce 1633 bylo podle vyměřených daní Prenceovo bohatství takové, že byl jeden mála mužů platících více než jednu libru.George Willison, Saints and Strangers, (Reynal and Hitchcock 1945), p. 311
Undertakers založili několik obchodních míst v Nové Anglii. Kupovali od domorodých Indiánů kožešiny a posílali je do Anglie aby splatili své dluhy.Nathaniel Philbrick, Mayflower: A story of Courage, Community and War, (New York:Viking Publishing, 2006), p. 168 Podnikání bylo riskantní z různých důvodů: existovala konkurence od nizozemských a francouzských obchodníků (ti založili obchodní stanici v Pentagoetu, dnešní Castine, Maine), a jejich první zásilka do Anglie, kterou vezla loď Fortune, byla zkonfiskována francouzskou válečnou lodí.Eugene Aubrey Stratton, Plymouth Colony: Its History and People, 1620–1691, (Salt Lake City: Ancestry Publishing, 1986), p. 55- Nathaniel Philbrick, Mayflower: A story of Courage, Community and War, (New York:Viking Publishing, 2006), p. 135 Isaac Allerton spojil svůj soukromý obchod s financemi kolonie, zřejmě k své výhodě.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), pp. 286–293 V souvislosti s Allertonovými obchody a výdaji na provoz kolonie se vyskytly nesrovnalosti a Allerton musel kolonii opustit. Poté se Undertakers snažili zrušit jeho dohody s londýnskými obchodníky.Eugene Aubrey Stratton, Plymouth Colony: Its History and People, 1620–1691, (Salt Lake City: Ancestry Publishing, 1986), p. 46- George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), pp. 307–309 V roce 1641 bylo dosaženo dohody o zaplacení dluhu 1 200 liber, který se nahromadil za několik let. Jeden z obchodníků dohodu odmítl a trval na zaplacení dlužných 400 liber. Aby se tento problém vyřešil, zavázali se v roce 1645 Undertakers ručit svými pozemky. O několik let později byli nuceni prodat část své půdy, aby vyhověli zástavě; Prence prodal svůj dům, aby zaplatil svůj podíl.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), p. 310
Ekonomika kolonie se změnila po velké migraci kolonistů do nové kolonie Massachusetts Bay Colony'', která vznikla v roce 1630. Puritáni přicházející do Bostonu a dalších nových komunit na severu vytvořili poptávku po zemědělské produkci Plymouthu. Do té doby celá úroda primárně sloužila jen pro místní spotřebu. Protože země v Plymouthu nebyla nijak zvlášť úrodná, kolonisté začali osídlovat i další místa s úrodnější půdou. Prence byl součástí této migrace. Spolu se svým tchánem Williamem Brewsterem se přestěhoval v roce 1632 do nedalekého Duxbury.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), pp. 312–314
V roce 1644 byla rodina Prence jednou ze sedmi, která v Easthamu na Cape Cod založila novou kolonii. Oblast Outer Cape (zhruba od Brewsteru do Provincetownu) byla vyhrazena pro Undertakers a Prence se stal jedním z největších vlastníků půdy v této oblasti. Vlastnil půdu v oblasti nynějšího Brewsteru, Harwiche, Wellfleetu a Truro v Massatchuttses. Země tam byla úrodná a město pod jeho vedením prosperovalo.Shawnie M. Kelley, It Happened on Cape Cod (Guilford, CT: TwoDot, 2006), pp. 32–33 Prence tam žil až do roku 1663, poté se přestěhoval zpět do Plymouthu.
Guvernér kolonie Governéři kolonie Plymouth Datum Guvernér 1620 John Carver 1621–1632 William Bradford 1633 Edward Winslow 1634 Thomas Prence 1635 William Bradford 1636 Edward Winslow 1637 William Bradford 1638 Thomas Prence 1639–1643 William Bradford 1644 Edward Winslow 1645–1656 William Bradford 1657–1672 Thomas Prence 1673–1679 Josiah Winslow 1680–1692 Thomas Hinckley
V roce 1634 byl Prence zvolen guvernérem a po zbytek svého života hrál významnou roli ve správě kolonie a sloužil buď jako guvernér, nebo pracoval guvernérské radě. Občas pracoval jako pokladník kolonie, také jako prezident Council of War (válečná rada), a v dalších funkcích. Poprvé byl zvolen guvernérem když bývalý guvernér William Bradford odmítl kandidovat na úřad a odcházející guvernér Edward Winslow se připravoval na cestu do Anglie. Prence byl znovu zvolen v 1638 poté, co Bradford opět odmítl kandidovat.John Abbott Goodwin, The Pilgrim Republic; An Historical Review of the Colony of New Plymouth, (Boston: Ticknor and Co., 1888), p. 455
Prence se zapojil do sporů kolonie o kontrolu osad na řece Connecticut. Pro obchodování s kožešinami bylo na počátkem roku 1630 v Matianucku, nyní Windsor v Connecticutu, zřízeno obchodní místo. Nizozemští kolonisté ze Spojených nizozemských provincií založili nedlouho předtím vlastní obchodní místo u dnešního Hartfordu a nazvali ji Nové Nizozemí. Mezi koloniemi vznikla obchodní rivalita.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), pp. 296–297 Nespokojení kolonisté ze sousední Massachusetts Bay Colony se usadili ve stejné oblasti v roce 1634 a snažili se uniknout tomu, co považovali za drsné zákony guvernéra Massachusetts Bay Colony Johna Winthropa, jehož nazývali „král (John) Winthrop“.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), p. 303 Jonathan Brewster, který vedl Matianuck, poskytl pomoc kolonistům z Massachusetts. Vláda v Plymouthu ovšem protestovala, že osadníci okupují půdu, kterou plymouthští získali po právu od Indiánů. Problém zhoršoval konflikt mezi dvěma anglickými provinciemi v Maine týkající se obchodu s kožešinami a dále byla situace komplikována vypuknutím Pequotské války. Prence v roce 1637 sjednal dohodu, která spor vyřešila: většina země byla příchozími z Massachusetts koupena a Plymouth si udržel svá obchodní místa a několik menších území.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), pp. 303–304Eugene Aubrey Stratton, Plymouth Colony: Its History and People, 1620–1691, (Salt Lake City: Ancestry Publishing, 1986), p. 341 Prence byl také zapojený do neúspěšného pokusu získat v Massachusetts pomoc při obnovení obchodní pozice v Pentagoetu v Maine.George Willison, Saints and Strangers, (New York: Reynal and Hitchcock, 1945), p. 302
Podruhé byl Prence guvernérem v roce 1638. Nová Anglie se pak zabývala následky Antinomian Controversy, náboženského sporu, který v sousední kolonii Massachusetts Bay skončil vykázáním několika lidí (zejména Anne Hutchinsonové a Johna Wheelwrighta) a vyvolal významnou debatu také v Plymouthu.Adelos Gorton, The Life and Times of Samuel Gorton (Philadelphia: George S. Ferguson, 1908), pp. 13–15 Je možné, že Prenceovy tvrdé puritánské názory ovlivnily v tomto roce jeho volbu. Další persona non grata v Massachusetts byl Samuel Gorton.Samuel Gorton (1593–1677) byl raným osadníkem a občanským vůdcem kolonie Rhode Island a Providence Plantations a prezidentem měst Providence a Warwick. Měl silné náboženské přesvědčení lišící se od puritánské teologie. Stal se vůdcem malé sekty konvertitů známých jako gortonisté nebo gortonité. Měl proto často problémy s civilními a církevními úřady v koloniích Nové Anglie. Byl to člověk s velkým vzděláním a velkou intelektuální šíři a vášnivě věřil v Boha, krále a jednotlivce, a tvrdě kritizoval soudce a služebníky, kteří zastávali pozice, které považoval za bezvýznamné. Přijel do Bostonu a protože tam nenalezl náboženské praktiky podle svých představ, usadil se v Plymouthu.Adelos Gorton, The Life and Times of Samuel Gorton, (Philadelphia: George S. Ferguson, 1908), pp. 15–16 Prence proti jeho náboženským praktikám protestoval a z Plymouthu jej vyloučil. Využil k tomu obvinění z porušení zákona proti pronásledování cizinců bez povolení. Dodržování tohoto zákona nebylo do té doby příliš vymáháno.Adelos Gorton, The Life and Times of Samuel Gorton, (Philadelphia: George S. Ferguson, 1908), pp. 16–18