Rapanuiština (rapanuisky: Vānanga Rapa Nui, též Rapa Nui nebo Rapanui, ve španělštině také Pascuan) je jazyk domorodých polynéských obyvatel Velikonočního ostrova, což je ostrov v Tichém oceánu, který je součástí Chile a který je známý především sochami moai.

Velikonoční ostrov má přibližně 6000 obyvatel, ale většina z nich mluví pouze španělsky. Podle chilského průzkumu se na ostrově okolo 3700 obyvatel hlásí k rapanuiské národnosti. V roce 2008 se počet mluvčích rapanuištiny odhadoval na 800, většinou pouze dospělých, protože děti se učí v dětství jen španělštinu a rapanuištinu se naučí až v dospělosti.

Jazyk byl ovlivněn tahitštinou a španělštinou, nejbližší je markézštině a maorštině.

Abeceda Rapanuiština používá latinku doplněnou o speciální znaky. Rapanuiská abeceda: A, Ā, E, Ē, H, I, Ī, K, M, N, Ŋ, O, Ō, P, R, T, U, Ū, V, ꞌ Někdy se používají také písmena g, ġ a g̈. náhled|Destička popsaná písmem rongorongo Na Velikonočním ostrově se také nalezly destičky popsané písmem rongorongo. Toto písmo stále nebylo rozluštěno, ale je pravděpodobné, že se jednalo o zápis rapanuištiny.

Příklady

Číslovky Rapanuisky Česky e tahi jeden e rua dva e hā tři e rima čtyři e ono pět e hitu šest e fito sedm e va'u osm e iva devět ka tahi 'aŋahuru deset

Užitečné fráze

Rapanuisky Česky Iorana! Ahoj! Pe hē a koe? Jak se máš? E riva-riva no 'ā a au! Jsem v pořádku! A au ena 'ā! 'e a koe? Jsem tak-tak a ty? Rake-rake ko maui-ui 'ā a au! Špatně, jsem nemocný! Pe hē tu'u hua'ai? Jak se má tvá rodina? A rāua e ri-riva no 'ā! Jsou v pořádku! Pe hē tu'u ŋa matu'a era? Jak se máte rodiče? E riva-riva no 'ā, ko koa atu 'ā o te 'ai he paparu'au 'e he mamaru'au! No, rádi jsme prarodiče! Ko ai tu'u 'iŋoa? Jak se jmenuješ? Ko Koreto to'oku 'iŋoa. Jmenuji se Koreto. 'I hē a koe e noho ena? Kde bydlíš? 'I Rapa Nui a au e noho nei. Žiju ve Velikonočním ostrově. Ko ai, ko ai tu'u hua'ai? Od jaké rodiny patříš? O te hua'ai Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki. Do rodiny Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki. O Mata hē a koe? K jakému kmeni patříš? He Ŋaruti 'e he Marama to'oku Mata. Patřím ke kmeni Ŋaruti a Marama. Mai hē a koe? Odkud jsi přišel? Mai te Porinetia a au. Pocházím z Polynésie. Ka hia o'ou matahiti? Kolik je ti let? Ka piti 'ahuru ma pae to'oku matahiti. Je mi 25 let. Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a vahine? Jak se jmenuje tvá matka? Ko Rosa te 'iŋoa o to'oku matu'a vahine. Jméno mé matky je Rosa. E hia matahiti o tu'u matu'a vahine? Jak stará je tvoje máma? E hitu 'ahuru o'ona matahiti. Je jí 70 let. Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a tane? Jak se jmenuje tvůj otec? Ko Niko te 'iŋoa o to'oku matu'a tane. Jméno mého otce je Niko. E ai ro'ā tu'u taina? Máš bratry? Ē, e ai ro'ā to'oku taina? Ano, mám bratry. E hia o'ou taina poreko tane 'e e hia vahine? Kolik bratrů a sester máte od narození? E rima taina poreko vahine 'e e tahi tane. Pět sester a jeden bratr od narození. A hē a koe e oho ena ki tu'u hare? Kam chodíš do svého domu? A te ara poto. Nejkratší cestou. A hē ka tu'u mai tu'u ŋa matu'a era? Kdy přijedou tvoji rodiče? Ki oti te rāua mahana haka ora. Jakmile vám skončí dovolená. Hora aha a koe e kai ena? Kdy máte oběd? Hora ho'e. V jednu.

Vzorový text Otčenáš (modlitba Páně): E te Matu'a o mātou o te raŋi ē, te me'e haŋa he mo'a o te taŋata ta'ato'a i tu'u iŋoa, e he haka rē atu mo haka tere ō'ou i a rāua, ki haka tano ai i ta'a me'e haŋa 'i te ao nei pa he haka tano iŋa atu o ta'a me'e haŋa 'i te raŋi. E va'ai mai koe 'arīnā to mātou o te kai. E haka kore koe i te mātou hara, pa he haka rehu iŋa o mātou i te me'e 'ino aŋa mai e te rua. 'Ē, 'i te hora o te haka 'atu mai, 'ina koe ko haka rē i a mātou mo viri ki roto i te hara; e haka e'a koe i a mātou mai roto i te rima o Rukifero.

Ukázka Všeobecná deklarace lidských práv v rapanuištině:

Te hanau henua, mai te poreko hanga, he manu tere, manu rarama e manu mana’u; ko tu’u piru ana ta’ato’a. Mai ai he hanau e haka topa ro a i te mana’u, e here, e mo’a, e tapu ki a raua ‘a.

Český překlad:

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Polynéské jazyky Kategorie:Jazyky Chile Kategorie:Ohrožené austronéské jazyky