Vlasta Vostřebalová-Fischerová (22. února 1898 Boskovice – 5. prosince 1963 Praha) byla moravská malířka a feministická intelektuálka, představitelka prvorepublikového sociálního umění.

Život Narodila se v roce 1898 v moravských Boskovicích do bohaté rodiny, její otec Karel Vostřebal byl farmaceut, matka Marie rozená Terklová.

Před první světovou válkou se rodina přestěhovala do Prahy, kde Vlasta vystudovala na Kreslířské a malířské škole pro dámy, tehdy pobočce Uměleckoprůmyslové školy (později VŠUP); v té době to byl jediný český ústav poskytující výtvarné vzdělání ženám. V roce 1919 nastoupila přes odpor svého otce jako jedna z prvních žen na Akademii výtvarného umění (do roku 1918 bylo studium umožněno pouze mužům) do ateliéru Vojtěcha Hynaise, s jeho konzervativnějšími názory se však nepohodla a studium dokončila u sochaře Jana Štursy v roce 1923, čímž se stala jednou z prvních akademických malířek v Československu. Po absolutoriu se vydala na několikaměsíční stipendijní pobyt do Paříže.

Na počátku 20. let se seznámila s literátem a překladatelem Otokarem Fischerem při jeho přednáškách na Filozofické fakultě UK. V roce 1923 s ním otěhotněla a po nátlaku (manželství považovala za instituci ukotvující nerovný vztah muže a ženy) se za něj měsíc po porodu syna Jana Otokara provdala. Manželství se však po dvou letech rozpadlo a Vostřebalová-Fischerová musela o svého syna s bývalým manželem těžce bojovat. Do roku 1930 pak žila a tvořila v ateliéru na pražské Letné v Malířské ulici, v těsném sousedství AVU, poté se přestěhovala do funkcionalistické vily v Motole, kterou si sama navrhla, včetně nábytku.

V roce 1925 vystavovala v Topičově salonu společně s Miladou Marešovou. Další dvě autorské výstavy měla v roce 1934 v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí. Po roce 1938 se z obav o osud syna, který byl po otci částečně židovského původu, autorsky odmlčela, židovský původ syna se jí podařilo utajit.

V roce 1921 vstoupila do Komunistické strany Československa.

O jejích rodových kořenech pojednává dnes již polozapomenutá brožura. Zde jsou pečlivě zmapovány rozličné osudy členů rodu Vostřebalů od počátku 17. století až po jejího otce Karla.

Dílo Její dílo je známé plastickým ztvárněním skutečnosti a smyslem pro barvu a světlo. Nikdy se nepřipojila k žádné soudobé umělecké skupině. V jejím díle se mísí sociální a wolkerovská proletářská tematika (spolu s Karlem Holanem také přispívala ve dvacátých letech do komunistického časopisu Kohoutek) s poetickými a groteskními náměty. Velkou pozornost věnovala i ženské tematice – soustředila se bez patosu na konkrétní ženy své doby, bez idealizace nebo sexualizace. Jejích několik krajinomaleb se stylem blíží Janu Zrzavému.

Její díla jsou uložena ve sbírkách Národní galerie i mnoha českých regionálních galerií.

Vybraná díla Vašek Zikánů (1921–1922) Melancholie (1922) Stařec a dítě (1925) Lesní ženství (1925, kresebný cyklus) Letná roku 1922 (1926) Kateřinky, zlý sen (1926) Třešňovka nad zoo v Troji (asi 1932) Ve výčepu (1935) Ženy posedlé (1935, nedokončeno)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:České malířky Kategorie:České feministky Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Narození v roce 1898 Kategorie:Narození 22. února Kategorie:Narození v Boskovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1963 Kategorie:Úmrtí 5. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy