Vladimír Groš (* 11. dubna 1946, Uherské Hradiště) je český keramik, sochař a pedagog.
Život Pochází z rodiny majitele pekárny v Radějově. Po komunistickém převratu roku 1948 otec přišel o pekárnu i dům, rodina se čtyřmi dětmi dostala dvoutýdenní lhůtu na vystěhování a uchýlila se do domu dědečka ve Veselí nad Moravou. Starší bratr jako syn živnostníka dostal na vybranou pouze mezi prací v dolech nebo v zemědělství. Po předčasné smrti otce pracovala matka jako dělnice v podniku SVIT a Vladimír Groš si díky tomu mohl podat přihlášku na střední školu.
V letech 1962–1966 vystudoval keramiku na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a poté našel zaměstnání v ÚLUV v Uherském Hradišti. Po absolvování vojny krátce pracoval v propagačním oddělení ZVL ve slovenské Skalici, odkud se vrátil na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti.Keramik Vladimír Groš, Veselské listy leden 2011, s. 14-15 Od roku 1969 do roku 2008 zde působil jako pedagog v oboru Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu. Tímto oborem prošly více než dvě stovky budoucích keramiků a sochařů, mj. Maxim Velčovský, Daniel Piršč, Jiří a Helena Hlušičkovi,Jiří a Helena Hlušičkovi Ondřej Batoušek, Pavla Vachunová, Ludmila Kováříková, medailér Miroslav Kovářík nebo grafický designér Jan Kovářík.Vladimír Groš a jeho žáci, keramika, Slovácké muzeum, 2019
V roce 2003 se zúčastnil Sochařského sympozia v Hodoníně, v roce 2004 Mezinárodního keramického sympozia v Bechyni. Byl členem Skupiny pěti a roku 2003 jedním ze zakladatelů recesistické společnosti Za Veselí veselejší, která organizuje výtvarné akce s humorným podtextem (cyklus Oživlá sousoší). Po roce 2008 se zabývá historií domů, řemesel a živností ve Veselí nad Moravou a sbírá staré fotografie. Roku 2010 obdržel Cenu města Veselí za dlouholetou reprezentaci a rozvoj společenského a kulturního života. Žije a pracuje v Milokošti – Veselí nad Moravou a Uherském Hradišti.
Dílo Sochařské tvorbě v keramice se výtvarně věnuje od poloviny 70. let. Je především znám jako autor stylizovaných figurálních plastik z glazované majoliky. Groš s oblibou provokuje své okolí a užívá si jeho reakcí. Jeho díla oplývají hravostí, nešetří se v nich vtipem s humornou až sarkastickou nadsázkou na hranici grotesky. Často si pohrávají se slovy a ustálenými rčeními – cyklus Opravená přísloví (Dobrá rajda drahá, 1992).
Grošovy práce vznikají většinou v tematických celcích: cyklus Velká Morava se například skládá z různých figur nebo jejich kompozic, které zobrazují hrdiny lokálních mýtů, historických postav a představitelů kultury, vědy i sportu (Kojení orla Matkou Moravou, 1995). V dalším cyklu Vladimír Groš personifikoval automobilové motory, v jiném se zabýval karoseriemi futuristických vozů (Auta, 1997).Milan Hlaveš, Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 63, 2009
Tvoří také nádoby a plastiky z kameniny, které vytáčí na kruhu, spojuje a modeluje. Při práci s kameninou využívá předností plamenné pece vytápěné dřevem, kde v průběhu pálícího procesu dochází k „samoglazování“ a vzniku tzv. popelové glazury. Plastiky dokončuje ručním přebrušováním, aby zvýraznil a probarvil určitá místa.
Je autorem plastik do veřejného prostoru (např. Polešovice, Mateřská škola, 1978;Vladimír Groš, Ryba a ptákVetřelci a volavky, Vladimír Groš Kvasice, Mateřská škola; Uherský Brod, Gymnázium, 1990, sousoší před vlakovým nádražím v Hodoníně,Hodonín - kameninová plastika před nádražím mozaika v Bzenci). Od roku 1991 se zabývá také knižními vazbami s užitím různých materiálů a vytváří nonsensové objekty. V cyklu Kamenné divadlo např. pracoval s říčními oblázky (2001, 2004). Vytvořil ceny ankety odborné kritiky Největší z pierotů za rok 2018, udělované za nejlepší mužský a ženský herecký výkon a nejlepší inscenaci Slováckého divadla.Ceny Největší z pierotů vytvořil Vladimír Groš podruhé, Slovácký deník, 9.3.2019
Zastoupení ve sbírkách Uměleckoprůmyslové museum v Praze Moravská galerie v Brně Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni Galerie výtvarného umění, Hodonín Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Muzeum Jana Amose Komenského, Uherský Brod Porvoo-Borgå Museum, Finsko Slovácké muzeum, Uherské Hradiště
Výstavy
Autorské (výběr) 1976, 1981 Majolikové plastiky, Galerie Dílo, Brno 1977, 1982, 1985 Galerie Dílo, Zlín (Gottwaldov) 1983, 1990 Kulturní dům Veselí nad Moravou 1984, 1996, 2000 Galerie výtvarného umění Hodonín 1986 Keramika, Galéria Petra Michala Bohúňa, Liptovský Mikuláš 1986 Majolika – motory, Výstavní síň Umění – Knihy, Praha 1986, 1991 Galerie Dílo, Uherské Hradiště 1988 Keramika, Galerie Panský dům, Uherský Brod 1988 Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín (Gottwaldov) 1990 Kulturní dům, Veselí nad Moravou 1991 Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb 1993 Galerie am Schrotturm, Schweinfurt 1994, 2000, 2004 Galerie Ve dvoře, Veselí nad Moravou 1996 Keramika, Galerie Slováckého muzea, Uherské Hradiště 1996 Keramika, Galerie výtvarného umění, Hodonín 1996/1997 Keramika, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod 1997, 2000 Horácká galerie v Novém Městě na Moravě 1997 Zámecká galerie, Buchlovice 1999 Galerie U Dobrého pastýře, Brno 2000 Muzeum Jana Amose Komenského, Uherský Brod 2001 Pedagogické Muzeum Jana Amose Komenského, Praha 2002 Regionální muzeum a galerie, Jičín 2005 Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni 2008 Moravské zemské muzeum, Brno 2009 Město jako sny pohyblivé hladiny, Cafe Pierre, 2011 Kožešnická ulice a rybníček, Kulturní dům, Veselí nad Moravou
Kolektivní (výběr) 1981 1. bienále tvorby mladých výtvarníků Jihomoravského kraje, Dům umění města Brna 1984/1985 Drobná plastika v tvorbě jihomoravských výtvarníků, Dům umění města Brna 1985 Výtvarní umělci Jihomoravského kraje: Výstava ke 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dům umění města Brna 1986 Tschechoslowakische Kunst, Galerie in Kindorf, Bad Homburg 1987 Současná česká keramika, Mezinárodní muzeum keramiky Bechyně (AJG) 1990 Keramika 1990, Dům umění města Brna 1990 Metamorfosi, Galerie Palazzo delle associazioni, Portugruoro 1992 Možnosti drobné plastiky, Dům umění města Brna 1994 Keramika, Galerie Slováckého muzea, Uherské hradiště 2004 Mezinárodní sympozium keramiky Bechyně, Nostický palác, Praha
Reference
Literatura
Katalogy Vladimír Groš: Majolikové plastiky, text Anna Janištinová, Dílo, podnik ČFVU, Brno 1976 Vladimír Groš: Keramika, text Jaroslav Pelikán, Galéria Petra Michala Bohúňa, Liptovský Mikuláš 1986 Vladimír Groš: Keramika, text Jaroslav Pelikán, Okresní kulturní středisko v Uherském Brodě 1988 Vladimír Groš, text Jaroslav Pelikán, Galerie výtvarného umění v Chebu 1991 Vladimír Groš: Keramika, Slovácké muzeum Uherské Hradiště 1996
Souborné publikace (výběr) Jiřina Hockeová, Drobná plastika v tvorbě jihomoravských výtvarníků, Dům umění města Brna 1984 Zdeněk Čubrda, Otakar Hubáček, Výtvarní umělci Jihomoravského kraje, SČVU, Jihomoravská krajská organizace 1985 Marja Supinen, Srba Lukić, IRIS, Kansainvälinen Keramiikkaseminaari / Internationella Keramikseminariet / International Ceramics Seminar / Internationales Keramikseminar / МЕЖДУНАРОДНЫЙ СЕМИНАР ПО КЕРАМИКЕ, Porvoo-Borgå 1988 Matthias Ostermann, The New Maiolica. Contemporary Approaches to Color and Technique, University of Pennsylvania Press 1999, ISBN ISBN 9780812235135 Jiřina Hockeová, Možnosti drobné plastiky. Z moravské tvorby 1988–1992, Dům umění města Brna 1992, ISBN 80-7009-050-2 Miroslav Páral, František Mikeš, Jan Vondrouš, Česká keramika, Agentura českého keramického designu, Český Krumlov 1994 Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti /1939–2003/, Slovácké muzeum, Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlínský kraj 2003, ISBN 80-86185-25-7
Ostatní Zdeněk Freisleben, Vážně nevážně Vladimíra Groše, Keramika a sklo 1: 2001 (2), s. 6–7
Externí odkazy Osobní stránky Vladimír Groš: fotogalerie
Kategorie:Čeští keramici Kategorie:Čeští sochaři 20. století Kategorie:Čeští sochaři 21. století Kategorie:Narození v roce 1946 Kategorie:Narození 11. dubna Kategorie:Narození v Uherském Hradišti Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži