Neoklasická syntéza neboli neoklasicko-keynesiánská syntézaMankiw, N. Gregory. "The Macroeconomist as Scientist and Engineer". The Journal of Economic Perspectives. Vol. 20, No. 4 (Fall, 2006), p. 35. byla akademickým hnutím po druhé světové válce v ekonomii, které se snažilo implementovat makroekonomické myšlenky Johna Maynarda Keynese do neoklasické ekonomiky. Výsledné makroekonomické teorie a modely se nazývají neo-keynesiánská ekonomika. Ekonomii hlavního proudu do značné míry dominuje syntéza, která je převážně keynesiánská v makroekonomii a neoklasická v mikroekonomii.Clark, B. (1998). Political-economy: A comparative approach. Westport, CT: Preager.
Velká část neo-keynesiánské ekonomické teorie bylo vyvinuto Johnem Hicksem a Maurice Allaisem a popularizováno Paulem Samuelsonem. Proces začal brzy poté, co byla publikována Keynesova Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz s modelem IS–LM (investiční úspora – peněžní zásoba s preferencí likvidity), kterou poprvé představil John Hicks v článku z roku 1937.Hicks, J.R. (1937). "Mr. Keynes and the 'Classics': A Suggested Interpretation," Econometrica, 5(2), pp. 147-159 (via JSTOR). Pokračovalo přizpůsobováním modelu nabídky a poptávky trhů keynesiánské teorii. Představuje pobídky a náklady, protože hraje všudypřítomnou roli při utváření rozhodovacího procesu. Bezprostředním příkladem je spotřebitelská teorie individuální poptávky, která izoluje, jak ceny (jako náklady) a příjem ovlivňují požadované množství.
Zdá se, že Samuelson vytvořil termín „neoklasická syntéza“, a pomohl šířit výslednou práci, částečně přes jeho akademické psaní, a také přes jeho vlivnou učebnici, Ekonomie.Blanchard, Olivier Jean (2008), "neoclassical synthesis," The New Palgrave Dictionary of Economics, 2nd Edition. Abstract.
Odkazy
Reference
Související články Neo-keynesiánská ekonomika Nová klasická makroekonomie
Kategorie:Ekonomie Kategorie:Mikroekonomie Kategorie:Makroekonomie