náhled|Zastávkový autobusový jízdní řád ve městě Oradea v Rumunsku, rok 2001. náhled|Železniční jízdní řády na nádraží v Tachově. náhled|Traťový železniční jízdní řád, Německo. Jízdní řád je dokument, který popisuje, kdy a kam jedou dopravní spoje na určité lince, trati nebo v určité dopravní síti nebo oblasti, případně i časový plán jednotlivé jízdy. V původním významu termín označuje abstraktní řád, který je možno vyjádřit různými formami zápisu, v praxi se tak označují knihy, sešity, listy nebo tabule, nebo výstupy v elektronické podobě. Formou jízdního řádu je i grafikon dopravy. náhled|Elektronický přehled odjezdů v ruštině, Biškek, Kyrgyzstán náhled|Jízdní řád přívozu Kazín na Berounce u Prahy.
Druhy jízdních řádů Jízdní řády se dělí na veřejné a služební. Některé druhy jízdních řádů slouží současně oběma účelům.
Linkový jízdní řád sloupcový – jízdní řád typicky používaný zejména v meziměstské autobusové dopravě. Spoj je vyznačen sloupcem časových údajů, v řádku tabulky jsou časy odjezdů (případně příjezdů) spojů v téže zastávce, v horní části sloupce spoje jsou značky vymezující, kdy spoj jede a nejede, případně značky označující druh vozidla nebo vlaku, speciální přepravní podmínky atd. obousměrný – v levé části tabulky se spoje čtou shora dolů, v pravé části zdola nahoru, názvy zastávek jsou uprostřed. jednosměrný – zpracovaný pro každý směr zvlášť řádkový – používá se zřídka, často u neoficiálních výtisků jízdního řádu. Časové údaje spoje jsou v řádku, zastávkám přísluší sloupce časových údajů. tabulkový – zjednodušená podoba sloupcového jízdního řádu, kde z časových údajů je uveden pouze počet minut, hranice hodinových pásem jsou zvýrazněny graficky (například podbarvením). Umožňuje větší zhuštění údajů. Používá se zřídka, zejména pro intervalovou městskou dopravu. grafikon dopravy Traťový jízdní řád – používá se zejména v železniční dopravě, z hlediska provedení je obdobný linkovému jízdnímu řádu, obvykle se zpracovává pro traťový oddíl a obsahuje i spoje přejíždějící z jiných úseků (oddílů), spoje různých dopravců, rychlíkové i zastávkové, může obsahovat osobní i nákladní dopravu. Formy zpracování jsou obdobné jako u linkového jízdního řádu. Souhrnný jízdní řád je označení jízdního řádu v zastávkovém nebo linkovém provedení, který zahrnuje v časovém sledu spoje různých linek, různých dopravců nebo i různých druhů dopravy v jedné dopravní relaci. Souhrnné jízdní řády svazků příměstských linek jedoucích podobným směrem občas vydává například ROPID. Souhrnnými jízdní řády až na výjimky jsou traťové jízdní řády na železnici. u některých traťových jízdních řádů je v dálkovém traťovém oddílu v příměstské části uveden pouze výtah z jízdního řádu (vybrané stanice i spoje), zatímco úplný jízdní řád je vydán samostatně pod jiným číslem trati, s označením Souhrnná doprava. V současné době je potřeba souhrnných jízdních řádů o něco nižší, protože jsou rozšířené elektronické vyhledávače spojení. Zastávkový (staniční) jízdní řád – jako zastávkový jízdní řád může být kromě linkového nebo traťového jízdního řádu použit přehled odjezdů, příjezdů nebo příjezdů i odjezdů. Zastávkové jízdní řády městské hromadné dopravy obsahují obvykle přehled odjezdů z příslušné zastávky. Přehledy příjezdů a odjezdů bývají umisťovány i v železničních stanicích a zastávkách a na některých autobusových nádražích a stanovištích. Vozový (vlakový) jízdní řád – slouží jako pracovní pomůcka řidiči či strojvedoucímu, obsahuje údaje o jízdách (oběhu) konkrétního vozidla nebo vlaku. U moderněji vybavených vozidel je obsažen v palubním počítači určeném pro výdej jízdenek, hlášení zastávek a další činnosti. Vozové jízdní řády se ještě začátkem 90. let 20. století například v Dopravním podniku hlavního města Prahy používaly ručně psané (a následně kopírované) v řádkovém provedení, s nástupem výpočetní techniky a tisku se přešlo na sloupcové uspořádání. Oblastní jízdní řád – v knižní nebo sešitové podobě bývají vydávány jízdní řády určitého státu, městské nebo regionální dopravní sítě nebo určitého dopravce. Obvykle obsahují linkové nebo traťové jízdní řády. Elektronický jízdní řád – v České republice jej představuje zejména systém IDOS, který v současné době plní funkci Celostátního informačního systému o jízdních řádech na základě pověření ministerstvem. Výstupy jsou odvozeny z klasických forem jízdních řádů, navíc bývají elektronické jízdní řády často doplněny o funkci vyhledávače spojení.
Druhy dopravy Jízdní řády se používají zejména v drážní dopravě (osobní i nákladní železniční doprava, metro, tramvajová doprava, trolejbusová doprava) a v osobní silniční linkové dopravě (kterou představuje zejména autobusová doprava). Termín jízdní řád se v současné době běžně používá i pro vodní dopravu, třebaže nejde o jízdy, ale o plavby (termín plavební řád je však obsazen jiným významem).
Pro leteckou dopravu se v obdobném významu používá označení letový řád.
Jízdní řády v českých právních předpisech Jízdních řádů se týkají zejména tyto právní předpisy: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, v platném znění (zejména § 50–§ 58) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění Vyhláška č. 49/1998 Sb., o jízdních řádech a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech (platila do 9. června 2001) Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, účinná od 10. června 2001 do 31. srpna 2014, vyhláška č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové dopravy, účinná od 1. září 2014 Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Termíny změn jízdních řádů Železniční doprava Podle § 42 odst. 1 Zákona o dráhách jízdní řád dráhy celostátní a dráhy regionální a jejich změny nabývají platnosti dnem stanoveným dohodou evropských železničních správ.
Silniční linková doprava Podle § 17 odst. 3 Zákona o silniční dopravě lze změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup (do 1. 5. 2013 se zveřejňovalo v Obchodním věstníku), toto omezení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu provozovanou na území města. Podle odst. 4 z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu.
Vyhláška č. 388/2000 Sb. v § 6 odst. 1 stanovila, že dopravní úřad (což jsou krajské úřady, pro městskou dopravu magistráty a městské úřady) vyhlásí informace o platnosti jízdních řádů a termínech jejich změn způsobem v místě obvyklým; vyhláška 122/2014 Sb. už vyhlašování termínů platnosti jízdních řádů neupravuje.
Autobusové jízdní řády (a jízdní řády silniční linkové dopravy vůbec) se podle § 2 odst. 3 vyhlášky 388/2000 Sb. zpracovávaly na dobu platnosti od vyhlášeného termínu začátku platnosti jízdních řádů (nebo od data zahájení provozu na lince nebo změny jízdního řádu) do vyhlášeného data konce platnosti jízdních řádů, nesměla však překročit dobu platnosti příslušné licence. Vyhláška 122/2014 Sb. už nepočítá s vyhlašováním „data konce platnosti jízdních řádů“ a tedy ani s tím, že na každý rok je vydáván nový jízdní řád, ale jako hlavní možnost uvádí vydávání jízdního řádu na celou dobu platnosti licence (jen okrajově zmiňuje v případě vnitrostátní dopravy možnost „případně do některého ze zveřejněných termínů změn jízdních řádů“) a změnu jízdního řádu váže v první řadě na změnu licence.
Obvykle bývá vyhlašován během roku jeden hlavní termín změn jízdních řádů, před polovinou prosince, a dva až tři další termíny během roku. V minulosti býval hlavní termín změn jízdních řádů kolem přelomu května a června, v roce 2001/2002 byla platnost jízdních řádů mimořádně delší (10. června 2001 až 14. prosince 2002). Termíny změn jízdních řádů silniční dopravy jsou stanovovány v návaznosti na termíny změn železničních dopravců stanovené dohodou evropských železničních správ.
Zpracování a schvalování jízdního řádu Silniční linková doprava Zpracování jízdního řádu linkové autobusové nebo jiné silniční doprava silniční dopravy upravovala na základě zákonného zmocnění § 17 odst. 6 Zákona o silniční dopravě prováděcí vyhláška č. 388/2000 Sb. v § 2, nově vyhláška 122/2014 Sb. v § 2. Jízdní řád musí být zpracován pro každou linku, každou změnu musí dopravce zpracovat formou nového jízdního řádu.
Jízdní řád musí být v souladu s licencí a musí zajišťovat pravidelnost a bezpečnost provozu s přihlédnutím ke stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikací, pravidlům a místním úpravám provozu, vlastnostem vozidel, provozním podmínkám, prostorovým podmínkám a časovému využití zastávek, povolené době řízení vozidla, bezpečnostním přestávkám a době odpočinku. Zatímco vyhláška 388/2000 Sb. vyžadovala, aby jízdní řád zajišťoval pravidelnost provozu, vyhláška 122/2014 Sb. vyžaduje pouze možnost dodržování časových údajů jízdního řádu.
Jízdní řád se předkládá ke schválení ve lhůtě a způsobem, které stanoví příslušný dopravní úřad tak, aby jej mohl schválit a postoupit do celostátního informačního systému o jízdních řádech nejpozději 15 dnů před začátkem jeho platnosti. Jízdní řád musí být zároveň dodán v elektronické podobě v datovém formátu a v datové struktuře, které pro Celostátní informační systém o jízdních řádech stanoví a zveřejní ministerstvo. Dopravní úřad si může vyžádat jako podklad ke schválení jízdního řádu údaje o denní době řízení a bezpečnostních přestávkách řidičů a další podklady použité pro zpracování jízdního řádu. Dopravce předkládá jízdní řád současně v elektronické podobě v datovém formátu Schvalování jízdního řádu silniční linkové dopravy upravuje § 17 Zákona o silniční dopravě. Příslušný dopravní úřad nebo ministerstvo jízdní řád schválí, splňuje-li náležitosti stanovené právní předpisprávními předpisy.
Pro provozování náhradní autobusové dopravy (za přerušenou drážní dopravu) po dobu nepřesahující 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu (§ 18c odst. 2 Zákona o silniční dopravě). ů 2 v odst. 6 a 7 vyhlášky 122/2014 Sb. nově zmiňuje zpracování výlukového jízdního řádu z důvodu nařízené uzavírky nebo objížďky pozemní komunikace nebo v krizové situaci nebo z důvodu dočasné změny navazující silniční nebo drážní dopravy a z hlediska trasy a zastávek nadřazuje rozhodnutí o uzavírce nebo objížďce trase a zastávkám stanoveným v licenci.
Podle § 35 odst. 1 písm. h) Zákona o silniční dopravě může dostat pokutu až do výše 100 000 Kč dopravce, který nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě nebo nedodrží určený způsob předložení jízdního řádu ke schválení. Podle § 35 odst. 2 písm. e) může dostat pokutu až do výše 500 000 Kč dopravce, který provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád.
Železniční doprava Vlastník dráhy nebo Správa železniční dopravní cesty je ze zákona přídělcem kapacity dopravní cesty na celostátní nebo regionální dráze (§ 34b Zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění). Více přídělců za stanovených okolností má pro přidělování kapacity zřídit společný orgán pro koordinaci. Přídělce (§ 34c) po projednání s provozovatelem dráhy zpracuje nejpozději 12 měsíců před platností jízdního řádu prohlášení o dráze (její charakteristiku a podmínky užívání) a zveřejní jej v Přepravním a tarifním věstníku. Potenciální dopravce může podat žádost o přidělení kapacity dopravní cesty po zveřejnění podmínek nejpozději do 8 měsíců přede dnem platnosti jízdního řádu. Kapacitu přidělí přídělce podle vyhlášených podmínek, a to na dobu platnosti jízdního řádu. Zákon upravuje prioritu uspokojování žádostí i podmínky přidělování kapacity dopravní cesty při dodatečném uvolnění nebo žádosti mimořádně podané po termínu.