Marianne Breslauer (provdaná Feilchenfeldt, 20. listopadu 1909, Berlín, Německo – 7. února 2001, Curych, Švýcarsko) byla německá fotografka, fotožurnalistka a průkopnice pouliční fotografie během Výmarské republiky. Po nástupu nacistů k moci opustila Německo a žila od roku 1937 v Nizozemsku a od roku 1939 ve Švýcarsku. Po roce 1936 fotografování zanechala a se svým manželem Walterem Feilchenfeldtem se věnovala obchodu s uměním.
Život Marianne se narodila v Berlíně v rodině architekta Alfreda Breslauera (1866–1954) a jeho manželky Dorothey Lessing (která byla dcerou historika umění Julia Lessinga). V letech 1927–1929 absolvovala lekce fotografie v Berlíně a obdivovala práci tehdy známé portrétní fotografky Friedy Riessové a později maďarského fotografa André Kertésze.
V roce 1929 odcestovala do Paříže, kde se krátce stala žákyní Mana Raye s nímž se setkala prostřednictvím Helen Hessel, módní zpravodajky listu Frankfurter Zeitung a současně rodinné přítelkyně. Man Ray ji povzbudil, aby „šla svou vlastní cestou bez jeho pomoci“. O rok později začala pracovat pro fotografické studio Ullstein v Berlíně, které tehdy vedla Elsbeth Heddenhausenová. Zde se především zdokonalila v práci v temné komoře.Dominik Bartmann: Marianne Breslauer. Photographien: 1927–1937. výstavní katalog, Stiftung Stadtmuseum, Berlín 1999, s. 10 Do roku 1934 byly její fotografie publikovány v mnoha předních časopisech, jako je Frankfurter Illustrierten, Der Querschnitt, Die Dame, Zürcher Illustrierten, Der Uhu a Das Magazin.
Na počátku třicátých let cestovala do Palestiny a Alexandrie. Cestu podnikla se svou blízkou přítelkyní, švýcarskou spisovatelkou, novinářkou a fotografkou Annemarie Schwarzenbach, s níž se setkala prostřednictvím Ruth Landshoffové a kterou také mnohokrát fotografovala. Napsala o ní: „Ani žena, ani muž, ale anděl, archanděl.“
V roce 1933 cestovaly společně do Pyrenejí, aby pořídily fotografie podle zadání pro berlínskou fotografickou agenturu Academia. Tato práce přivedla Marianne do konfrontace s antisemitskými praktikami, které v té době v Německu začínaly po nástupu nacistů k moci. Její zaměstnavatelé požadovali, aby své fotografie zveřejnila pod pseudonymem, aby byla skryta skutečnost, že je ze židovské rodiny. To odmítala a opustila Německo. Její fotografie Školačky v roce 1934 v Paříži získala cenu „Fotografie roku“ na „Salon international d'art photographique“.
V roce 1936 emigrovala do Amsterdamu, kde se provdala za obchodníka s uměním Waltera Feilchenfeldta, který opustil Německo poté, co viděl nacisty zabránit aukci moderního umění. Zde se narodilo její první dítě, syn Walter. Rodinný život a práce obchodnice s uměním bránila její fotografické práci. Té se nakonec vzdala úplně, aby se soustředila na své další činnosti. V roce 1939 uprchla rodina do Curychu, kde se narodil druhý syn Konrad.
Po válce v roce 1948 manželé založili uměleckou firmu specializující se na francouzské obrazy a umění 19. století. Když její manžel v roce 1953 zemřel, převzala obchod, který provozovala se svým synem Walterem až do roku 1990. Zemřela v obci Zollikon nedaleko Curychu.
Práce Její práce ukazuje zájem o přehlížené nebo marginalizované náměty. Ve své dřívější práci v Paříži, povzbuzená surrealistickým fotografem Manem Rayem, se zaměřila na bezdomovce podél řeky Seiny. Její portréty ukazují vliv fotografických experimentů studentů Bauhausu a současného stylu Neues Sehen. Nicméně její fotografie vyjadřují silný osobní zájem a přístup k zachycení dynamického pohybu, částečně zprostředkovaná výběrem rušného městského prostředí. Svou fotografickou kariéru ukončila v roce 1936 kvůli nástupu nacismu.
V roce 1999 obdržela cenu Hannah-Höch-Preis za celoživotní dílo.
Je po ní pojmenována ulice Allée Marianne-Breslauer v Paříži.
Výstavy
Samostatné výstavy 1982: Schweizerische Stiftung für die Photographie, Curych 1987: Das Verborgene Museum, BerlínDas Verborgene Museum, Berlin 1989: Neue Nationalgalerie, Berlín 2010: Fotostiftung Schweiz, WinterthurFotostiftung Schweiz: „Marianne Breslauer – Fotografien“, Ausstellung 2010 2010: Berlinische Galerie, Berlín 2011: Joods Historisch Museum, Amsterdam„Onbewaakte momenten. Fotos van Marianne Breslauer“, Ausstellung 2011 (niedl.)
Skupinové výstavy 2013: Künstlerinnen im Dialog, Das verborgene Museum, Berlín Auf dem Museumsportal Berlín (archivní verze) 2014: Künstlerinnen im Dialog, Das verborgene Museum, Berlín25 Malerinnen und Fotografinnen zum Thema »Landschaft und Gesicht«
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam německých fotografek Ženy ve fotografii
Externí odkazy
Fotografie Marianne Breslauer v Fotostiftung Schweiz, Winterthur Nadine Lange: Der neue Blick. Cena Zur Verleihung des Hannah-Höch Cena Ceny Hannah-Höch, Tagesspiegel online, 29. Oktober 1999 Marianne Breslauer na stránkách Muzea moderního umění v New Yorku.
Kategorie:Německé fotografky Kategorie:Fotožurnalistky Kategorie:Němečtí obchodníci s uměním Kategorie:Švýcarští obchodníci s uměním Kategorie:Obchodnice s uměním Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 2001 Kategorie:Úmrtí 7. února Kategorie:Ženy