Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Novém Městě v Praze, zvaný "U Hybernů", býval klášterním kostelem irských františkánů – hybernů. Někdejší kostel (dnes budova Divadla Hybernia) stával na nároží ulice Hybernské s průčelím obráceným do dnešního Náměstí Republiky.
Historie vlevo|náhled|Západní průčelí bývalého kostela Středověk První komunitu benediktinů ambroziánského ritu přivedl roku 1355 z Milána do Prahy císař Karel IV. na památku své korunovace lombardskou korunou, která se konala téhož roku v lednu u ambroziánů v Miláně. Jejich posláním bylo pěstovat v kostele milánskou liturgii s ambroziánským zpěvem, v němž vynikl zvláště druhý opat Radislav v letech 1359–1370. Podoba jejich gotického kostela s klášterem svatého Ambrože dosud není zcela známa.VLČEK Pavel-SOMMER Petr-FOLTÝN Dušan: Encyklopedie českých klášterů. Praha Libri 1997, s. 490-491. Ambroziáni se ostře vymezovali proti náboženské reformaci, a proto dal král Václav IV. listinou z 25. února 1418 jejich klášter zrušit, ambroziáni museli z Prahy odejít. V roce 1419 klášter obsadili husité. Po uklidnění husitských bouří v letech 1461–1483 v klášteře působili františkáni observanti, kteří byli z Prahy vypuzeni při bouři Pražanů v roce 1483. Král Vladislav II. Jagellonský v roce 1502 souhlasil s převodem budov kostela a kláštera do světského majetku měšťanů,LORENC Vilém, Nové Město pražské. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1973, s. 120a, pozn 68 podle Jaroslava Schallera, Beschreibung der Stadt Prag IV., Prag 1797, s.161-162 ale roku 1539 byly převedeny pod záduší kostela sv. Jindřicha. To již byly většinou zastavěny obytnými domky a kovárnou. Když se roku 1629 řeholníci chtěli vrátit, museli ambroziáni nouzově přejít ke sv. Valentinovi na Staré Město, ale v roce 1630 byl uznán právní nárok na pozemky františkánům, a tak ambroziáni definitivně Prahu opustili.
Baroko Císař Ferdinand II. povolal z Lovaně ve španělském Nizozemi irské františkány hyberny, a patentem z roku 1629 jim povolil výstavbu nového kláštera s kostelem. Františkáni postupně shromažďovali finance od svých -zejména irských- dobrodinců, z nichž nejvýznamnější částkou přispěl Walter Butler. Vykoupili nemovitosti na parcelách, roku 1637 položili základní kámen nového kláštera, v roce 1641 tam začali shromažďovat stavební materiál a roku 1653 za přítomnosti císaře položili základní kámen kostela. Podle archeologického výzkumu nevyužili základy gotického kostela sv. Ambrože, ale půdorys posunuli. Šlo o barokní novostavbu halového kostela typu Il Gesu s mohutnou halou zaklenutou valenou klenbou s výsečemi, a dvěma řadami propojených kaplí v bočních lodích. Autorem projektu byl pravděpodobně Carlo Lurago. V letech 1652-1659 františkáni podnikli barokní výstavbu. Věž byla doplněna až v roce 1671.VLČEK -SOMMER-FOLTÝN, Encyklopedie, 1997, s. 491-494. V interiéru byly malby z různých období. K nejstarším zřejmě patřila malba sv. Antonína od Karla Škréty. Největší freskou z druhého období byl iluzivní hlavní oltář, který namaloval Jan Ferdinand Schor roku 1731.
Klášter byl zrušen 12. února 1786 dekretem císaře Josefa II. v rámci jeho církevních reforem a o rok později převeden na vojenský erár. Roku 1793 jej v dražbě koupil Jan František hrabě Sweerts-Sporck, majitel sousedního paláce.
Klasicismus V roce 1803 získala kostel od Sweerts-Sporckových dědiců bankovní společnost, poté byl odsvěcen a v letech 1808-1811 probíhala jeho přestavba na celnici v klasicistním stylu. Stavbu vedli Josef Zobel a jeho syn Jan pod dozorem architekta Jiřího Fischera. Z této doby pocházejí charakteristické strohé fasády s masivním portikem a dórskými sloupy v průčelí. Stavba se zdržela do roku 1813, kdy se jí zúčastnil také Jan Filip Joendl, Fischerův žák a asistent pražské techniky.VLČEK-SOMMER-FOLTÝN, Encyklopedie, 1997, s. 492.
Odkazy Reference
Literatura VLČEK Pavel-SOMMER Petr-FOLTÝN Dušan: ''Encyklopedie českých klášterů. Praha Libri 1997, s. 490-494 EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě Království českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého. Svazek II. Posvátná místa na Novém městě, na Vyšehradě a na Pražských předměstích. 1884. Kapitola: XIII. Farní osada sv. Jindřicha, s. 447–454. Dostupné online
Externí odkazy
Nové Město Neposkvrněného početí Panny Marie Neposkvrněného početí Panny Marie Nové Město Kategorie:Klasicistní stavby v Praze