František Palík (29. listopadu 1932 Přibyslavice – 10. března 2026 Plzeň) byl český technik, výzkumník, konstruktér, pedagog a manažer v oboru elektrických lokomotiv a vysokorychlostní železniční dopravy.
Biografie František Palík se narodil v roce 1932 v Přibyslavicích nedaleko Třebíče. V roce 1950 se vyučil strojním zámečníkem v LD Jihlava, následovalo studium na Vyšší průmyslové škole železniční v České Třebové. Roku 1958 absolvoval na Vysoké škole železniční v Praze a v témže roce nastoupil na pozici výzkumného pracovníka do závodu Elektrické lokomotivy společnosti Škoda, kde mezi lety 1965 a 1970 vedl výzkum lokomotiv v závodě. V roce 1970 získal titul kandidáta věd a přestoupil do oddělení Konstrukce lokomotiv, které až do roku 1982 vedl jako šéfkonstruktér. V letech 1982 až 1990 působil jako technický náměstek ředitele divize Elektrických lokomotiv s.p. Škoda. Následně působil ve skupině, která pro společnost Škoda připravovala projekt vysokorychlostního vlaku. V roce 1992 (dle jiného zdroje v roce 1991) odešel a stal se prezidentem a zakladatelem Asociace vysokorychlostní železniční dopravy. Roku 1993 založil společnost Vysokorychlostní a modernizované železnice Praha. V roce 1994 nastoupil do ČKD Praha, kde vedl konsorcium společností projektu vysokorychlostního vlaku Premiér pro České dráhy.HARÁK, Martin. František Palík: Šéfkonstruktér škodováckých elektrických lokomotiv (rozhovor). Reportér - čtvrletník AŽD. 2023-03-27, roč. 2023, čís. 1, s. 16. Dostupné online. MK ČR 12411. O vysokorychlostní železnici přednášel od roku 2002 na ZČU v Plzni.
Ing. Palík byl členem Chorvatské akademie technických věd, autorem a spoluautorem 52 patentů. Byl prasynovcem konstruktéra bagrů Františka Palíka.
Konstrukční práce Jako šéfkonstruktér se Palík v letech 1970 až 1986 podílel na řadě významných typů lokomotiv vyrobených ve Škodě Plzeň.
V roce 1974 byly vyrobeny dva prototypy lokomotivy II. generace s klasickou regulací typu 55E0 řady ES 499.0 (později řada 350). Lokomotivy měly podvozky zkoušené na rychlost 200 km/h. Lokomotiva získala zlatou medaili na strojírenském veletrhu v Brně. náhled|František Palík přebírá od primátora cenu města Plzně za vývoj dvousystémové lokomotivy ES 499.0 a získání zlaté medaile na MSV v roce 1975. Přítomni Palík, GŘ k.p. ŠKODA Ing. Ludvík, tajemník Pátek, primátor Kropáček, náměstkyně Brašenová
Za sériovou výrobou lokomotiv ES 499.0 následovala výroba dvou prototypů a poté série 10 kusů lokomotiv typu 66E / ČS200 pro rychlost 300 km/h a typu 50E / ČS6 pro rychlost 160 km/h pro SSSR. Tyto lokomotivy byly stavěny v obrysu lokomotiv 55E. Lokomotivy 66E / ČS200 a 50E / ČS6 byly dvojdílné, s pevným spřáhlem mezi oběma díly kvůli omezení podélných pohybů při vysokých rychlostech. Prototyp ČS200 byl zkoušen na polygonu Bělorečenskaja – Majkop rychlostí až 250 km/h. Zkoušek se Palík jako šéfkonstruktér osobně účastnil, měřily se zejména účinky na železniční svršek. Maximální rychlosti 262 km/h lokomotiva ČS200 č. 009 dosáhla 1. prosince 2006 v úseku Lichoslavl – Kalašnikovo na trati Říjnové dráhy SŽD Petrohrad – Moskva při zkouškách kompatibility s trolejovým vedením. První dva prototypy elektrických lokomotiv II. generace s novou elektrickou výzbrojí byly vyrobeny v roce 1980 jako typ 69E0 / ES 499.1 (později řada 363). Lokomotivy se staly základem pro vývoj dalších typů lokomotiv unifikované řady. Lokomotiva řady 163 / typ 71E (podle starého značení ČSD E 499.3) vznikla vypuštěním části pro střídavou napájecí soustavu 25 kV, 50 Hz z lokomotivy řady 363. Jednosystémová lokomotiva typu Škoda 70E (řada 263, původně S 499.2) určená pro provoz pod trakční soustavou 25 kV, 50 Hz, je vývojovým pokračováním dříve vyráběných lokomotiv řad 163 a 363 a vzhledem k použití pokročilejší (a spolehlivější) elektrotechniky a elektroniky je prakticky i vrcholem vývoje celé řady lokomotiv II. generace. Za vývoj elektrických lokomotiv II. generace s novou elektrickou výzbrojí byla členům vývojových týmů Ing. Novému, Ing. Šíbovi, Ing. Šteklovi, Ing. Šulákovi, Ing. Palíkovi ze závodu Elektrické lokomotivy, Ing. Strakovi ze závodu ČKD Elektrotechnika Praha a Ing. Grolmusovi ze závodu ETD elektrotechnika Plzeň-Doudlevce udělena státní cena s čestným titulem laureát. náhled|Laureáti státní ceny za rok 1977 za vývoj lokomotiv II. generace, Ing. Palík, CSc., nahoře vpravo náhled|Ing. F. Palík jako předseda Vědecko-technické společnosti přednáší uvítací projev pro hosty při oslavě 50. výročí výroby elektrických lokomotiv ŠKODA, rok 1978
Ještě roku 1980 uspěla Škoda Plzeň pod Palíkovým vedením s posunovacími lokomotivami 36E1 v bývalé Jugoslávii, kam se dodalo 10 lokomotiv s dálkovým ovládáním do Tepelné elektrárny Nikoly Tesly v Obrenovaci (řadové označení provozovatele E443, odvozeny byly od typu Škoda 51E3 / S 458.0). Lokomotivy byly vybaveny dálkovým ovládáním, ovládací pult byl umístěn na násypce mimo lokomotivu. Když lokomotiva přistavila prázdnou soupravu pod násypky, předal strojvedoucí řízení pracovníkovi, který řídil plnění vagonů, a dálkovým ovládáním si popojížděl se soupravou. Po naplnění soupravy uhlím předal ovládání zpět strojvedoucímu, který soupravu odvezl do cca 20 km vzdálené elektrárny.
Posledním novým sériově vyráběným typem lokomotivy na 25 kV, 50 Hz, který jeho kolektiv zkonstruoval, byla lokomotiva typu 81E / ČS8 vyvíjená pro nízké teploty až –60 °C, s určením pro Bajkalsko-amurskou magistrálu. Zkoušky prototypu probíhaly po několik měsíců v zimních podmínkách Sibiře v lokomotivním depu Bogotol, nedaleko jezera Bajkal. Na jejich základě následovala výroba 80 kusů lokomotiv ve dvou sériích.
Palík s kolektivem škodováckých konstruktérů stačil ještě vyvinout elektrickou lokomotivu III. generace s asynchronními trakčními motory typu 85E0 (řada 169). Prototyp byl vyroben v roce 1986 a v následujícím roce uveden do zkušebního provozu. Závěrečné oponentní řízení a předvedení lokomotivy 169.001 proběhlo na ŽZO za účasti významných odborníků z ČSSR, včetně profesora Františka Jansy. Bylo konstatováno, že zadaný úkol se podařilo splnit, a byl schválen další postup pro nasazení do provozu u ČSD.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
HARÁK, Martin. František Palík: Šéfkonstruktér škodováckých elektrických lokomotiv (rozhovor). Reportér - čtvrletník AŽD. 2023-03-27, roč. 2023, čís. 1, s. 10–16. Dostupné online. MK ČR 12411.
Související stránky
Elektrické lokomotivy Škoda Jaroslav Hanyk
Externí odkazy
František Palík na stránkách Chorvatské akademie technických věd František Palík na Bibliografii dějin českých zemí Historického ústavu AV ČR
Kategorie:Čeští konstruktéři lokomotiv Kategorie:Čeští vynálezci Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Narození v roce 1932 Kategorie:Narození 29. listopadu Kategorie:Narození v Přibyslavicích Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Muži Kategorie:Čeští profesoři