Alena Kotzmannová (* 22. února 1974 Praha) je česká fotografka a vizuální umělkyně. Patří k čelným představitelkám české fotografie, zejména generace nastupující na domácí uměleckou scénu krátce před přelomem tisíciletí.

Život V letech 1992–1998 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nejprve u Adély Matasové v Ateliéru tvorby konceptuální a intermediální a následně v nově zřízeném Ateliéru fotografie u Pavla Štechy. Aktivně vystavovat začal v poslední třetině devadesátých let. Dvakrát se stala finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let (2005, 2009). Její přístup k fotografii porota charakterizovala slovy: „S médiem fotografie pracuje víceméně konceptuálně, i když na první pohled jakoby tradičně. Vychází z historické zkušenosti surrealismu, poetismu, civilismu, nové věcnosti a vedle formálních i obsahových citací dodává snímkům vlastní koncept.“ https://www.sjch.cz/alena-kotzmannova/ cit. 8. 8. 2020 Jádrem její umělecké práce dlouhodobě zůstává černobílá fotografie. Toto zaměření však není výhradní: vytvořila i soubory barevných fotografií, v některých případech černobílé snímky dodatečně kolorovala či částečně vysypávala barevnými písky. Vedle fotografických souborů příležitostně vytváří videa a objekty.

Dílo Prvotním východiskem jejích souborů však vždy autorské záběry všední reality, kterou souborem významově posunuje. Pro některé z nich snímky pořizuje cíleně, stejně pravidelně je ale komponuje z fotografií nastřádaných v archivu. Středem jejího zájmu je práce s časem, případně s prostorem, možnosti vizuálně nahlížet do budoucnosti či minulosti skrze fotografování přítomnosti, konstrukce fiktivních a spekulativních obrazových realit. K nakládání s časem sama dodává: „U mé práce mi připadá nedůležité vyzdvihovat kdy a kde byla fotografie byla pořízená. Jdu jakoby proti dokumentárnímu záznamu. Důležité jsou pro mě snímky, u kterých esence záznamu popírají místo a čas, takže mohou být kdykoliv a kdekoliv. Z takových snímků skládám série, které dostávají konkrétní tvar podle výběru, názvu a také podle toho, jak se v nich stavím k času. Série, které vznikaly před rokem 2000, se jakoby dívaly do budoucnosti. Analogovým foťákem a bez jakékoliv manipulace jsem se v nich snažila o snímky, které působí jako by byly z budoucnosti. A pak je to například série Klasika (2001–2004), ve které jsou opět analogově a bez manipulace chtěla mechanické oko fotoaparátu přesvědčit, aby realitu vidělo jakoby z dvacátých a třicátých let.“ Teoretik a historik fotografie Pavel Vančát tyto soubory označil za „fiktivní dokumenty“ a vytváření „paralelních světů“: „Zatímco její cyklus Dočasná osoba, který byl i její diplomovou prací na pražské VŠUP, se zabýval pod vlivem science fiction hledáním stop bu­doucnosti v současném světě, jakýchsi déjá-vu naruby, v souboru Station To Station se naopak pokusila o vytvoření fiktivního příběhu spojenou ab­straktní osobou, která však přejímá na rozličných místech různé identity. Její poslední projekt Klasika se pouští novým směrem k noblesně jemné, téměř neznatelné historicitě, jako bychom listovali knihou neznámého data a zároveň i svojí vlastní pamětí…“ Jiný přístup k časovosti fotografie prezentovala v sérii diptychů Cyclone (2004–2005), pro který jednotlivé snímky zamýšlených dvojic fotografovala s většími časovými odstupy. Srovnání odlišností mezi fotografiemi následně znemožňovala instalací zvětšenin, kdy dvojice nebyly vidět pospolu. Dobu uplynulou mezi vznikem snímků nebylo možné fakticky ověřovat a čas zůstával jakousi nejistou složkou, která na zaznamenané vnější skutečnosti mohla, ale nemusela zanechat stopy. V pozdějším souboru Apartment (2006–2007) se pro změnu zaměřila na schopnost fotografie vytvořit obraz reálně neexistujícího prostoru, když sestavovala jakýsi hotelový interiér a výhledy do jeho okolí ze snímků, které pořídila na odlišných místech. Přesmyčky mezi skutečností a fikcí sledovala rovněž v cyklech Pokus o znovunalezení skutečnosti (2011–2018), ve kterém na základě již existujících starších fotografií jiných autorů dohledávala obdobné vlastní snímky s cílem „znovunalézt, znovupojmenovat, redefinovat v aktuálním čase a místě.“

Samostatné výstavy 2020, Silikony. Fotograf Gallery, Praha 2019 Oumuamua. AlternativaARCHA, Lubná 2019 QUARTZ. Galerie 1. patro, Praha 2018 Poslední stopa & Q: Vteřiny před… Fait Gallery, Brno (s Igorem Korpaczewkim) 2016 Králík a královna. Galerie hlavního města Prahy, Colloredo-Mansfeldský palác, Praha

2016 Tichá hra. České Centrum, Sofie 2014 Ship, Ship, Slip and Drip. hunt kastner, Praha (s Williamem Huntem)

2013 DDMMYY. Galerie Plataforma Revólver, Lisabon 2012 Pobřežní hlídka. Fotograf Festival: Mimo formát / fotografie ve veřejném prostoru, Verdikt, Praha 2012 Tisíciúhelník. Fait Gallery, Mem, Brno (s Janem Šerých) 2011 Velryba má srdce velké jako osobní automobil, Fotograf Gallery, Praha (s Davidem Böhmem) 2010 Rybí lidé. Ateliér Josefa Sudka, Praha 2009 NEXT TIME. Galerie současného umění a architektury – Dům umění, České Budějovice 2008 Brýle. Galerie 35M2, Praha (host Martin Vančát)https://35m2.cz/wp-content/uploads/35-kotzmannova-vancatA5.pdf PDF na stránkách Galerie 35M2 2008 Někde jinde. Ateliér Josefa Sudka, Praha (host David Böhm) 2008 Oliva v martini. hunt kastner, Praha (host Lenka Vítková) 2007 Klasika. Galerie Šternberk, Šternberk 2006 Už to zase začíná. Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice, Praha 2006 Underway. České centrum, New York City, USA 2005 Diamond Valley. Galerie G 99, Brno 2004 Cyclone. Galerie Jelení, Praha 2004 AK Fotografie. Galerie XXL, Louny 2002 Die Station Sehnsucht. Galerie Unsichtbar, Stuttgart (s Michalem Pěchoučkem) 2001 Konec filmu. Galerie 761 & Galerie Fiducia, Ostrava 2001 Cesta do háku. Galerie Václava Špály, Malá Špálovka, Praha 2001 Kyjev-Kiev. Galerie MXM, Praha (s Jiřím Davidem) 2000 House No.9 / Heart-Project. Mankkaa, Helsinky / vestibul metra Palackého nám.; Nadace a Centrum pro současné umění, Praha (s Marjou Kanervo) 1999 Temporary Person II. Palais Jalta, Frankfurt nad Mohanem 1998 Začasna Oseba. Galerie Križanke, Lublaň 1998 V prvním patře. Galerie Klatovy / Klenová, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy 1998 Dočasná osoba. Foyer Divadla Archa

Odkazy

Reference

Literatura KOTZMANN. Praha: Fra & KANT 2012, ISBN 978-80-86603-50-6 Cyclone. Londýn: Eastern Front 2012. ISBN 978-0-9565808-2-5

Související články Ženy ve fotografii Seznam českých fotografek

Externí odkazy Osobní web

Heslo Aleny Kotzmannové v databázi Artlist.cz Profil Aleny Kotzmannové na Artyčok.tv

Kategorie:České fotografky Kategorie:České výtvarnice Kategorie:Narození v roce 1974 Kategorie:Narození 22. února Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Ženy