Rendžó Šimooka (下岡 蓮杖, 24. března 1823 – 3. března 1914) byl japonský fotograf a jeden z prvních profesionálních fotografů v Japonsku. Otevřel si první studio komerční fotografie v Jokohamě a v Japonsku je považován za otce japonské fotografie.Bennett, Terry. (2006). Photography in Japan 1853–1912. North Clarendon, VT: Tuttle Publishing.

Raný život Narodil se jako Sakurada Hisanosuke v Šimodě na poloostrově Izu v centrálním Honšú do samurajské rodiny.Bennett, Terry. (2006). Photography in Japan 1853–1912. North Clarendon, VT: Tuttle Publishing. Když mu bylo třináct, přestěhoval se do Eda (Tokio), aby studoval malbu a sloužil jako učeň obchodníkovi s akciemi. V roce 1843 sloužil v dělostřelecké baterii v Šimodě, kde se seznámi s procesem daguerotypie z Nizozemska. Některé zdroje však uvádějí, že s fotografií nepřišel do styku, dokud se nevrátil do Eda, kde studoval umění, stal se studentem Kanó Tósena Nakanobua, dobře zavedeného malíře ve službě šógunovi. Tyto zdroje uvědějí, že viděl nizozemskou fotografii v domě člena klanu Tokugawa. Fotografii začal studovat, a v roce 1859 nebo 1860 se přestěhoval do Jokohamy, kde začal fotografovat.

Fotografie Rendžó získal svůj první fotoaparát v roce 1861 od amerického fotografa Johna Wilsona tím, že jej vyměnil za obraz panoramatické scény. Krátce nato opustil studium malby a fotografoval jako kariéra. V roce 1862 otevřel fotografické studio v Jokohamě, jedno z prvních v zemi.Gordenker, Alice. (26. března 2014). "Shimooka Renjo, back in focus." Japan Times. Accessed September 27, 2015. Pokračoval otevřít studia ve městě, primárně se zaměřit na portrétování, a změnil jeho jméno na Šimooka Rendžó v 1865. Od roku 1877 učil mnoho fotografických studentů a učňů, než odešel z podnikání. Byl zvolen do Japonské fotografické společnosti v roce 1893.

Význam Rendžův význam pro historii fotografie spočívá v tom, že pomáhal zavádět a šířit fotografii v rámci industrializace v japonské éře Meidži.Gordenker, Alice. (26. března 2014). "Shimooka Renjo, back in focus." Japan Times. Accessed September 27, 2015. Jeho komerční studio v Jokohamě bylo po mnoho let považováno za absolutně první v zemi.Ozawa, Takesi. (1981). The history of early photography in Japan. History of Photography, 5 (4), 285-303. Nedávné objevy zjistily, že Ukai Gjokusen otevřel studio portrétů pro ambrotypie v Edu jen rok nebo dva předtím, než Rendžó otevřel své studio v roce 1862.Bennett, Terry. (2006). Photography in Japan 1853–1912. North Clarendon, VT: Tuttle Publishing. Chemik Ueno Hikoma začal provozovat studio v Nagasaki koncem téhož roku. Přesto byl Rendžó stále jedním z prvních profesionálních fotografů národa a jedním z nejúspěšnějších. Během své kariéry otevřel několik dalších studií a podniků napříč Jokohamou. Mezi další jeho současníky patřili: Kuiči Učida a Kakoku Šima.)

Kromě toho, že byl Rendžó průkopníkem umění, pomohl také šířit fotografii v Japonsku tím, že ji učil mnoho svých dalších krajanů.Gordenker, Alice. (26. března 2014). "Shimooka Renjo, back in focus." Japan Times. Accessed September 27, 2015. Například byl učitelem skvělého fotografa Macusaburó Jokojamy, který u něj začal studovat v roce 1864. Kromě jiných k němu chodili studovat například Usui Šúzaburó, Esaki Reidži a Šiniči Suzuki I a Šiniči Suzuki II.Bennett, Terry. (2006). Photography in Japan 1853–1912. North Clarendon, VT: Tuttle Publishing.

Za své zásluhy ve fotografii získal ocenění města Tokia a v roce 1893 byl zvolen členem Japonské fotografické společnosti.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Morišige Kazuo, Šimooka Rendžo: Pioneer of Japanese Photography (Japanese and English Edition). Tokyo: Kokušo Kankokai (2. 2. 2015). . Išiguro Keišó, ed., Genteiban: Šimooka Renjó šašinšú (Šimooka Renjó: The Pioneer Photographer in Japan) (Tokyo: Šinchóša, 1999). Naojuki Kinošita, Šašingaron: Šašin to kaiga no kekkon (On the Photographic Soubor:The Marriage of Photography and Painting) (Tokyo: Iwanami Šoten, 1996). Worswick, Clark, ed., Japan: Photographs, 1845-1905 (New York: Penwick/Knopf, 1979). Jokohama Archives of History, "Jokohama šašin šóši" (A Concise History of Yokohama Photographs), in F. Beato bakumacu Nihon šašinšú (A Collection of Photographs from Mid-Eighteenth Century Japan by F. Beato) (Jokohama: Jokohama Kaikó Širyókan, 1987). Nihon no šašin: Učinaru katači, sotonaru katači, Dai-iči bu: Torai kara 1945 nen made (Japanese Photography: From In/Out, Part 1: From its Introduction to 1945), exh. Cat. In Japanese and English (Tokio: Tokijské muzeum fotografie, 1996). Šašin torai no koro (The Advent of Photography in Japan), exh. cat. In Japanese and English (Tokio: Tokijské muzeum fotografie a Hakodate: Hakodate Museum of Art, 1997). Tokijské metropolitní muzeum fotografie, editor. 328 Outstanding Japanese Photographers (『日本写真家事典』 Nihon šašinka džiten). Kjóto: Tankóša, 2000. Rousmaniere, Nicole C., & Hirajama, Mikiko, ed., Reflecting Truth: Japanese Photography in the Nineteenth Century. Hotei Publishing: Amsterdam. 2004. March, Phillip, & Delank, Claudia, ed. The Adventure of Japanese Photography 1860–1890.Kehrer Verlag Heidelberg, 2002.

Související články Fotografie v Japonsku

Externí odkazy

Tokyo Digital Museum Japan Times article - Šimooka Rendžo: Back in Focus

Kategorie:Japonští fotografové Kategorie:Fotografové 19. století Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Narození 24. března Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí 3. března Kategorie:Muži