Auge (řecky Αύγη nebo starořecky Αὔγη Aúge) je v řecké mytologii dcerou krále Aleose Pausanias, Cesty po Řecku 8, 4, 8. a jeho neteře Neairy. Byla sestrou Kéfea a Lykurga. Prostřednictvím Herakla se stala matkou Telefose.
Mytologie Aleos učinil svou dceru Auge kněžkou ve chrámu bohyně Athény v Tegea, aby bylo zachováno její panenství. Věštírna v Delfách mu totiž prorokovala, že oba jeho synové zahynou a to rukou syna jeho dcery Auge.
Aleos věřil, že o jeho dceru bude ve chrámu bohyně Athény dobře postaráno. Současně vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší svůj slib cudnosti. Když ale Heraklés, který tudy cestoval a byl v Athénském chrámu Aleosem pohostinně přijat, spatřil Augu jak u pramene chrámu pere své šaty, omámen vínem ji znásilnil.náhled|Král Teutras nachází Auge na břehu moře. (Pergamonský oltář)|vlevo|233x233pixelůAuge otěhotněla, dítě porodila tajně a ukryla je ve chrámu. Tím však vzbudila v bohyni Athéně nelibost a ta na město seslala hladomor a mor. Aleos špatný skutek své dcery objevil a odtáhl ji na agoru. Auge jej sice ujišťovala o své nevině, ale otec jí neuvěřil. Neměl však odvahu ji zabít a proto ji předal sousednímu králi Naupliovi, který ji měl utopit. Ten ji i s dítětem zavřel do truhly a ponechal na širém moři. Truhlu pak moře vyplavilo na břehu v Mýsii, kde ji nalezl král Teutras a vzal si Auge za ženu. Podle jiného příběhu byla Auge Teutrem adoptována. V této verzi ságy se téměř stala manželkou svého vlastního syna Telefa. Ten byl odložen na hoře Parthenos (nebo se tam Auge teprve narodil), byl kojen laní a vychováván pastýři. Když se později ptal věštírny v Delfách, kdo byli jeho rodiče, byl poslán do Mysie. Tam on a jeho věrný společník Parthenopaios zabili Argonauta Idáse, nepřítele Teutra. Za to mu Teutras dal Auge za manželku. Auge, věrná Héraklovi, si však do manželského lože vzala meč a chtěla Telefa zabít. Aby tomu bohové zabránili, poslali velkého hada, který náhle ležel mezi nimi. Auge leknutím upustila meč a přiznala svůj záměr. Telefos ji proto sám chtěl zabít, Auge však na pomoc volala Herakla a Telefos poznal, že je to jeho matka. Byl Heraklovi velmi podobný. Padli si navzájem do náruče a vrátili se do své vlasti s požehnáním Teutra.
Hrob Auge má být v Pergamonu na břehu řeky Kaikos.Pausanias, Cesty po Řecku 8, 4, 9.
Rodokmen ZeusKallisto Arkas (král Arkadii) AzanElatos (král Kyllene) Afejdas (král Tegei) KajneusKyllenStymfalos AjpytosIschysPereus NeajraAleos (král Tegei) Steneboja (królowa Tirynsu) AugeKefeusLikurg
Auge v literatuře Auge byla titulní postavou nezachované tragédie Euripida. Příběh znásilnění panny během noční hostiny opilým nápadníkem, který jí zanechal svůj prsten, později použil Menandros ve své komedii Epitrépontes (Sudiči).Menander 1982, s. 254.
Reference
Literatura Adolf Schirmer: Auge 1. Ve: Wilhelm Heinrich Roscher (vyd.): Ausführliches Lexikon der griechischen und römischen Mythologie. Svazek 1,1, Lipsko 1886, S. 729–731. Konrad Wernicke: Auge 2. Ve: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Svazek II,2, Stuttgart 1896, S. 2300–2306. Christa Bauchhenß-Thüriedl: Auge. Ve: Lexicon Iconographicum Mythologiae Classicae. Svazek III, Curich/Mnichov 1986, S. 45–51. Ruth Harder: Auge 2. Ve: Der Neue Pauly. Svazek 2, Metzler, Stuttgart 1997, , S. 276. Robert Graves: Mity greckie. Varšava: Státní vědecké vydavatelství („Państwowe Wydawnictwo Naukowe"), 1974. Pierre Grimal: Słownik mitologii greckiej i rzymskiej. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1987. . Menander: Wybór komedii i fragmentów. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1982, seria: Biblioteka Narodowa, Seria 2 nr 203. .
Externí odkazy
Pergamonský oltář v Berlíně: Telephosfries německy
Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie