Aleos (řecky.: Ἀλεός , Aleos), král Tegei, postava řecké mytologie. Je mu připisováno založení města Tegea,Pausanias 8,45,1 je eponymním oikistem města Alea v Arkádii a zakladatelem tegejské svatyně Athény Alea. Někdy je zobrazován jako král celé Arkádie.
Původ Aleos byl synem Afeidase, krále Tegei v Arkádii a vnuk Arkase, krále Arkádie. Afeidasovi bratři, Azan a Elatos vládli každý v jim určených oblastech. Jeden v Azanii, druhý v Kyllini. Po Azanově smrti se jeho syn Klitor stal nejmocnějším vládcem Arkádie. Po Klitorově bezdětné smrti ho následovali Aipytos a Stymfalos, synové Elatose. Když byl Stymfalos zavražděn falešným přítelem Pelopsem a Aipytos zemřel při lovu, uštknutý hadem, vládl dále Aleos. Oženil se s Neairou, dcerou jednoho z Elatosových synů, Pereuse.Parada 1997 several kingdoms S Neairou měl dcery Auge a Alkidike a syny Kefea, Lykurga a možná také AmfidamaGraves 1974, s. 499 Jeho dcera Alkidike byla ženou krále Salmóna z Elidy.Graves 1974, s. 317. Aleos postavil chrám Athény Alea v Tegea
Problémy s dcerou Když Auge dospívala, předpověděla Aleosovi Pýthia v Delfách, že syn jeho dcery zabije dva bratry jeho manželky Auge. Aby tomu zabránil učinil Auge kněžkou v chrámu Athény Alea, který sám nechal postavit.Apollodoros, III.9.1; Pausanias, VIII.4.5-6 a 47.2 Také vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší slib cudnosti. O něco později se v Tegei zastavil Héraklés, který jel proti králi Augiovi nebo se vracel ze Sparty. Aleus ho přivítal v Athénině chrámu. Héraklés, opojený vínem, pannu kněžku poblíž fontány severně od chrámu znásilnil.Alkamidas, Odyseus, 14-16; Diodor ze Sicilie, 4.33; Apollodoros, II.7.4; Pausanias, VIII.4.6 i 47.3. Graves 1974, s. 499-500.
Po odchodu Hérakla bylo město Tegea zasaženo katastrofou sucha. Aleos opět požádal Pythii o proroctví a dozvěděl se, že v Athénině chrámu byl spáchán zločin. Ve chrámu našel Auge ve velmi vysokém stupni těhotenství. Nevěřil jejím ujištěním, že ji Héraklés znásilnil. Odtáhl ji na tržiště v Tegei, kde Auge klesla na kolena.Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, II.7.8; Pausaniás, VIII.48.5. Aleos se však neodvážil ji na veřejnosti zabít. Přesvědčil proto sousedního krále Nauplia, aby ho zachránil a Auge utopil. Nauplios vzal těhotnou Auge, ale ta cestou na hoře Parthenion dostala porodní bolesti. Pod záminkou odešla do lesa a porodila syna, kterého schovala v lesní houštině. V Naupliu se král místo utopení princezny rozhodl ji dobře prodat na otrokářském trhu. Zakoupil ji obchodník z Kárie, který ji poté dále prodal Teuthrasovi, králi mýsijské Teuthranie. Když si Teuthras koupil Auge, oženil se s ní. Aleos otočit kolo osudu nedokázal. Telefos, nalezený na hoře Parthenion, odkojen laní a vychován pastevci, nevědomý svého původu, náhodně zabil své dva strýce.Kallimach, Hymn do Delos, 70; Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, I.7.4 a III.9.1 Graves 1974, s. 500.Grimal 1987, s. 50.
Podle jiné verze mýtu zavřel Aleus Auge a její dítě do truhly a hodil je do moře. Pod ostražitým okem bohyně Athény odplula truhla směrem k Malé Asii a zastavila se u ústí řeky Kaikos. Teuthras, který našel Auge v truhle, se s ní oženil a jejího syna adoptoval.Eurypides cit. přes Strabona, XIII.1.69.Graves 1974, s. 501.
Reference
Literatura
Fritz Graf: Aktaios,v encyklopedii Der Neue Pauly sv. 1, Sp. 450. Eduard Thraemer: Aleos 2. Ve: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Svazek I,1, Stuttgart 1893, Sp. 1365 f.
Robert Graves: Mity greckie. Varšava. Státní vědecké vydavatelství („Państwowe Wydawnictwo Naukowe"), 1974. Pierre Grimal: Słownik mitologii greckiej i rzymskiej. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1987. . (anglicky)
Externí odkazy
Ottův slovník naučný/Aleos ve wikizdrojích
Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie