Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna, ; 4. září 1786 Vídeň – 24. března 1848 Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna.Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 1017–1019 Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách. U císařského dvora zastával funkci císařského nejvyššího štolby (1834–1848).

Život Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice.Rodokmen Bruntálských z Vrbna na webu euweb.cz dostupné online Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1835; Vídeň, 1835; s. 4 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1847; Vídeň, 1847; s. 4 dostupné online

Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitímKUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 . Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.

Rodové dědictví po otci převzal v dobrém hospodářském stavu, svými podnikatelskými aktivitami a nákladným pobytem u císařského dvora se ale zadlužoval a panství Hořovice nakonec přivedl k finančnímu úpadku.KNÍŽEK, Libor: Hořovice. Zámek.; Libice nad Cidlinou, 2011 (nestránkováno) ISBN 978-80-87216-22-4 Přesto realizoval před rokem 1839 přestavbu zámku v Hořovicích, kdy došlo k propojení hlavní budovy a bočních křídel.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 94

V roce 1806 byl jmenován císařským komorníkemHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1807; Vídeň, 1807; s. 35 dostupné online a v hodnosti nejvyššího štolby obdržel v roce 1834 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 61 dostupné online Získal několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu bílé orlice a Řádu sv. Alexandra Něvského, Řádu württemberské koruny a nositelem bádenského Domácího řádu věrnosti. Kromě toho byl čestným členem řady institucí kulturního a hospodářského zaměření.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1848; Vídeň, 1848; s. 4 dostupné online

Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.

Rodina vlevo|náhled|Zámek v Hořovicích, hlavní rodové sídlo Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu.Rodokmen Erdödyů na webu euweb.cz dostupné online Marie Barbora byla později dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1857; Gotha, 1857; s. 900 dostupné online Manželé měli spolu osm dětí, všechny se dožily dospělosti.

1. Dominik (22. 2. 1811 – 28. 1. 1876 Praha), manž. 1873 hraběnka Ida Grimaud d'Orsay (5. 8. 1816 Vídeň – 28. 9. 1894 Horní Maršov) 2. Marie Terezie (1. 4. 1812 Vídeň – 12. 3. 1890 Vídeň), manž. 1839 hrabě Antonín Bedřich II. Mitrovský (16. 4. 1801 Vídeň – 19. 8. 1865 Kunštát), nejvyšší zemský sudí (1841–1847), prezident vrchního zemského soudu v Čechách (1849–1854) 3. Rudolf Evžen (28. 4. 1813 Vídeň – 6. 2. 1883 Vídeň), poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, člen Panské sněmovny, zůstal svobodný, ale měl nemanželského syna Karla (1861–1941) 4. Karolína (11. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice), manž. 1834 Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (14. 1. 1799 Vídeň – 6. 6. 1878 Konopiště), c. k. komoří, zakladatel křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů 5. Františka (22. 9. 1816 Vídeň – 4. 3. 1892 Vídeň), manž. 1834 hrabě Jan Maxmilián z Hardeggu (14. 7. 1810 Hrušovany nad Jevišovkou – 21. 4. 1894 Vídeň) 6. Arnoštka (8. 4. 1819 Vídeň – 11. 8. 1907 Neapol), manž. 1837 kníže Vincenzo Ruffo (25. 6. 1810 Katánie – 6. 5. 1889 Řím) 7. Evžen (25. 3. 1822 Vídeň – 21. 1. 1882 Vídeň), generálmajor rakousko-uherské armády, svobodný a bezdětný 8. Barbara Dominika (31. 3. 1824 Vídeň – 13. 1. 1900 Neapol), manž. 1851 Nicandro Onofrio Simeoni (29. 7. 1816 Neapol – 4. 9. 1892 Neapol)

Vývod z předků

Odkazy Reference

Literatura MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998

Eugen Dominik Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Průkopníci železnice Kategorie:Stavitelé železnic Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Domácího řádu věrnosti Kategorie:Narození v roce 1786 Kategorie:Narození 4. září Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1848 Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Hořovicích Kategorie:Muži