Antonio Vandini (kolem roku 1690, Bologna – 1778 tamtéž) byl italský violoncellista a hudební skladatel období baroka.
Život náhled|Giuseppe Tartini, Vandiniho dlouholetý přítel i po návratu z Prahy. První informace o činnosti Antonia Vandiniho jsou v dokumentu z 9. června 1721, kdy byl jmenován prvním violoncellistou v bazilice sv. Antonína v Padově. Dokument rovněž uvádí, že předtím působil na stejné pozici v bazilice Santa Maria Maggiore v Bergamu a od 27. září 1720 do 4. dubna 1721 také jako učitel hry na violoncello v Ospedale della Pietà v Benátkách, stejně jako Antonio Vivaldi. 1. listopadu 1721 nastoupil v orchestru padovské baziliky, kde působil dalších asi 50 let.
V roce následujícím, 18. června 1722, však dočasně rezignoval a odcestoval do Prahy, aby se v hlavním městě Českého království v červnu 1723 zúčastnil hudebních akcí u příležitosti oslav korunovace císaře Karla VI. českým králem. V Praze poté zůstal několik let a společně se slavným houslistou Giuseppem Tartinim vstoupil do služeb hraběte Františka Ferdinanda Kinského.
Na jaře 1726 se rozhodl opustit Prahu a vrátit se do Padovy. Zde od 1. června znovu nastoupil na svou původní pozici. V hudební činnosti pokračoval bez větších přerušení až do roku 1770 a úzce spolupracoval s Tartinim. Díky korespondenci, kterou Tartini vedl s věhlasným Pardem Martinim, jsou známy také některé životopisné údaje o Vandinim. V letech 1728–1748 Vandini a Tartini často hráli společně v Padově na Accademia dei Ricoverati a při slavnostech zbožného shromáždění Santa Cecilia (Pia Aggregazione di Santa Cecilia). Dne 4. října 1750 se Vandini zúčastnil oslav v bazilice sv. Františka v Assisi, kde hrál s houslistou Carlem Tessarinim.
Po smrti své manželky roku 1769 hostil Vandini Tartiniho ve svém domě až do roku 1770, kdy odešel do ústraní a své místo přenechal svému žákovi Giuseppu Calegarimu.
V roce 1776 se Vandini vrátil do rodné Boloni, kde o dva roky později zemřel.
Umělecké hodnocení V několika padovských listech je Vandini zmiňován jako hráč na violu nebo housle, pravděpodobně proto, že držel smyčec pdobně jako hráči na violu. Svědčí o tom hlavně zmínka od anglického historika Charles Burney, který během své cesty do Itálie napsal:
Burney dále píše, že Italové obdivovali výkony Vandiniho a říkali, že hrál:
Vandiniho poznámky k biografii G. Tartiniho byly prvním zdrojem informací o životě Tartiniho. Stejně jako on a mnoho dalších skladatelů a hudebníků, také Vandini udržoval korespondenci s Padrem Martinim, z níž se dochovalo několik dopisů.
Skladby Do dneška se dochovalo jen několik Vandiniho skladeb: violoncellový koncert D dur a 6 violoncellových sonát (C dur / 1717, a moll / 2 B dur, C dur a E dur). Tyto skladby byly ovlivněny hudebním stylem jeho přítele Tartiniho.
Reference
Literatura E. van der Straeten: Historie violoncella, str. 162–3 (Londýn, 1915) P. Petrobelli: Giuseppe Tartini: biografické zdroje (Benátky, 1968) R. Giazotto: Antonio Vivaldi (Turín, 1973) G. Rostirolla: Hudební organizace v Ospedale della Pietà v době Vivaldiho, Nuova Rivista Musicale Italiana, str. 168–95 (1979) E. Grossato: Koncertní violoncello ve výrobě Vallotti v Il Santo, str. 590–8 (1980) T. Scandaletti: „Zbožná agregace S. Cecilie“ a padovské hudební prostředí v osmnáctém století, Rassegna Veneta of music studies, str. 93–111 (1988) J. Dalla Vecchia: Organizace antoniánské hudební kaple v Padově v osmnáctém století (Padova, 1995) S. Hansell a MN Massaro: Antonio Vandini v New Grove Dictionary of Music and Musicians
Externí odkazy
Skladby Antonia Vandiniho / Antonio Vandini (jiná verze), na openMLOL, Horizons Unlimited srl. (EN) Spartace nebo libreta Antonia Vandiniho, na International Music Score Library Project, Project Petrucci LLC. (Skladby Antonia Vandiniho) Antonio Vandini, na MusicBrainz, MetaBrainz Foundation.
Kategorie:Klasičtí violoncellisté Kategorie:Barokní skladatelé Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Italští violoncellisté Kategorie:Narození v Boloni Kategorie:Úmrtí v Boloni Kategorie:Úmrtí v roce 1778 Kategorie:Muži