Karl Ludwig hrabě Grünne ( Karl/Carl Ludwig Graf Grünne von Pinchard; 25. srpna 1808 Vídeň – 15. června 1884 Baden u Vídně) byl rakouský generál, politik a dvořan. Jako císařský generální pobočník patřil k nejvlivnějším osobnostem prvního desetiletí vlády Františka Josefa (1848–1859). Z důležitých funkcí byl odvolán po prohrané válce v Itálii v roce 1859, formálně si ale uchoval vysoké hodnosti u dvora do roku 1875.
Životopis náhled|vlevo|Karl Ludwig Grünne Pocházel ze šlechtické rodiny nizozemského původu, předkové od 18. století působili ve službách Habsburků. Narodil se jako jediný syn generála jízdy a vojenského spisovatele hraběte Philippa Ferdinanda Grünna (1762–1854),Filip Grünne na webu napoleon-series dostupné online vojenská služba byla v rodině tradiční. V devatenácti letech vstoupil do armády a již v roce 1828 byl podporučíkem a o rok později byl povýšen na nadporučíka u 26. pěšího pluku. Nadále rychle postupoval v hodnostech, v roce 1830 byl rytmistrem u 4. hulánského pluku v Aradu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1833; Vídeň, 1833; s. 344 dostupné online V roce 1838 byl povýšen na majora a několik let strávil u 5. hulánského pluku v Žatci.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1840; Vídeň, 1840; s. 334 V roce 1842 byl jmenován podplukovníkem a již o rok později dosáhl hodnosti plukovníka. V té době byl přidělen jako osobní komorník ke dvoru arcivévody Štěpána, který byl v té době místodržitelem v Čechách a Grünne s ním pobýval v Praze.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 169 dostupné online Formálně byl tehdy příslušný k 2. hulánskému pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1847; Vídeň, 1847; s. 72 dostupné online v letech 1847–1848 byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Štěpána.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 173 dostupné online Jako oblíbenec arcivévodkyně Žofie byl v srpnu 1848 jmenován nejvyšším hofmistrem arcivévody Františka Josefa, který se v prosinci téhož roku stal císařem. Z postu nejvyššího hofmistra přešel Grünne do funkce nejvyššího štolby (1849–1875),Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 41 dostupné online mezitím byl v roce 1848 povýšen na generálmajora. Od prosince 1848 byl císařovým generálním pobočníkem a od roku 1850 také ředitelem císařovy vojenské kanceláře, v roce 1850 byl povýšen na c. k. polního podmaršála.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 7–8 dostupné online V padesátých letech měl z titulu svých funkcí značný vliv na veřejné záležitosti, především v oblasti armády. Vystupoval jako stoupenec absolutismu a odpůrce vojenských reforem, jako císařův generální pobočník byl v letech 1857–1859 též členem vlády.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 585
Po neúspěchu války se Sardinií v roce 1859 se veřejné mínění obrátilo proti Grünnovi, který byl viněn z personálního pochybení v prosazení nepřílíš schopného generála Gyulaie na post vrchního velitele. Prohraná válka v Itálii znamenala pro Rakousko ztrátu Lombardie a v konečném důsledku také pád Bachova absolutismu. Grünne byl odvolán z důležitých funkcí a byla mu ponechána jen čestná hodnost císařského nejvyššího štolby, souběžně zastával také čestný post kapitána jedné z císařských gard. Od té doby žil víceméně v ústraní, v armádě nicméně ještě v roce 1864 dosáhl hodnosti generála jezdectva.Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1865; Vídeň, 1865; s. 84, 133 dostupné online K datu 3. listopadu 1875 byl v armádě penzionován,Služební postup Karla Grünna in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k.k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Wien, Oesterreichisches Staatsarchiv, 2007; s. 60 dostupné online současně odešel z funkce císařského nejvyššího štolby.
Zemřel v Badenu u Vídně a pohřben byl v rodinné hrobce v Dobersbergu.
Tituly a ocenění V roce 1831 byl jmenován c. k. komořím Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1832; Vídeň, 32; s. 97 dostupné online a jako hofmistr arcivévody Štěpána obdržel v roce 1847 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 82 dostupné online Během služby v armádě a u dvora se stal nositelem nejvyšších rakouských vyznamenání, řadu ocenění získal také od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Karla Grünna in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 89, 142 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Karla Grünna in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 12 dostupné online Od roku 1865 byl čestným majitelem hulánského pluku č. 1 dislokovaného ve Lvově.<ref>Přehled majitelů 1. hulánského pluku in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914'; Vídeň, 1914; s. 726 'dostupné online</ref> Krátce před smrtí byl v roce 1883 jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1865)Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1859) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1853) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1849)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád bílého orla I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu růže (Brazílie 60x60pixelů velkokříž Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Guelfů (Hannoversko) 60x60pixelů Řád svatého Januaria (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů Konstantinův řád svatého Jiří (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu meče (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Adolfa Nasavského (Lucembursko) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko) 60x60pixelů Řád zähringenského lva (Bádensko) 60x60pixelů Domácí a záslužný řád vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko) 60x60pixelů Domácí řád Albrechta Medvěda (Anhaltsko)
Rodina náhled|vlevo|Zámek Dobersberg v Dolním Rakousku, sídlo rodu Grünne od roku 1802 Po otci byl majitelem velkostatků Dobersberg a Peigarten v Dolním Rakousku poblíž hranic s jižními Čechami. K velkostatkům patřilo 1 895 hektarů půdy a po úmrtí Karla Grünna byla v pozůstalostním řízení jejich hodnota vyčíslena na 884.000 korun.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 80–81 dostupné online
Dne 16. května 1831 se ve Vídni oženil s Karolínou Trauttmansdorffovou (29. února 1808 Vídeň – 19. března 1886 Baden u Vídně), c. k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího štolby knížete Jana Nepomuka Trauttmansdorffa (1780–1834) a jeho manželky Alžběty Marie Filipíny z Fürstenbergu (1784–1865). Měli spolu šest dětí:Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 403 dostupné online
1. Karolína (5. července 1832 Vídeň – 21. března 1911 Graz), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1852 Kálmán (Koloman) hrabě Széchenyi (6. října 1824 Šoproň – 17. ledna 1914 Šoproň), c. k. tajný rada 2. Filip (4. listopadu 1833 Vídeň – 25. března 1902 Dobersberg), c. k. polní zbrojmistr, velitel v Praze 1889–1899, manželka 1878 Klotylda Johanna Thun-Hohenstein (5. ledna 1854 Praha – 16. září 1934 Dobersberg) 3. Marie Anna (Marianne) (1835 Vídeň – 23. srpna 1906 Altmünster), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1862 László (Ladislaus) hrabě Szapáry (22. listopadu 1831 Pešť – 28. září 1883 Prešpurk (Bratislava)), c. k. polní podmaršál 4. Ferdinand (1836–1866), c. k. major (padl v bitvě u Hradce Králové) 5. Rudolf Ferdinand (19. září 1838 Vídeň – 4. ledna 1915 Vídeň), c. k. komoří, plukovník 6. Terezie (1. srpna 1840 Žatec – 17. března 1911 Štýrský Hradec (Graz)), manžel 1864 Humbert hrabě Černín z Chudenic (15. ledna 1827 Vídeň – 30. listopadu 1910 Štýrský Hradec), c. k. komoří
Odkazy Reference
Literatura Ottův slovník naučný, díl X.; Praha, 1896, s. 542–543 dostupné online URBAN, Otto: František Josef I.; Praha, 1991 318 s. ISBN 80-204-0173-3 TARABA, Luboš: Krve po kolena. Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie; Praha, 2011 320 s. ISBN 978-80-7557-205-9 Externí odkazy
Karl Ludwig Grünne na webu rakouského parlamentu'' dostupné online
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští politici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu růže Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Rytíři Řádu svatého Januaria Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu Adolfa Nasavského Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda Kategorie:Narození 25. srpna Kategorie:Narození v roce 1808 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 15. června Kategorie:Úmrtí v roce 1884 Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy) Kategorie:Muži