Anglický jazyk má mnoho nepravidelných sloves. Běžně jich používá cca 200. Pokud počítáme i předponové tvary, je jich podstatně více. Ve většině případů se nepravidelnost týká minulého času (nazývaného též préterium) nebo příčestí minulého.
Tucet nejčastěji používaných anglických sloves je nepravidelných. U nově vzniklých sloves se obvykle tvoří tvary minulého času pravidelně. Výjimkou jsou ale slovesa složená z již existujících nepravidelných sloves (např. housesit).
Vývoj Většina anglických nepravidelných sloves je původních, tj. odvozených od sloves, která existovala ve staré angličtině. Jejich nepravidelnost tedy existuje jako pozůstatek historického vývoje – když došlo ke změně, nebo nepoužívání nějakého gramatického pravidla, některá slovesa se držela starého vzoru.
Síla analogie má tendenci snižovat počet nepravidelných sloves v průběhu času, protože nepravidelná slovesa přecházejí na pravidelné časování (například chide kdysi mělo nepravidelný minulý čas chid, ale ustoupilo pravidelné konvenci). To je pravděpodobnější u méně obvyklých sloves, kde jsou nepravidelné tvary méně známé. Existuje několik nepravidelných sloves, u kterých se souběžně používají nepravidelné i pravidelné tvary. Oproti tomu velmi často používaná slovesa, jako např. be, have, take, zůstávají nepravidelná.
V několika případech však analogie fungovala opačným směrem (nepravidelné tvary slovesa vznikly analogicky s existujícími nepravidelnými slovesy). To je případ výše uvedeného příkladu catch; jiné zahrnují wear a string, která byla původně slabými slovesy, ale začala být časována jako podobně znějící silná slovesa bear a swing.
V americké angličtině tvoří pravidelné tvary sloves ve více než 90 % případů, zatímco britská angličtina podle studie z roku 1991 pouze v 69 % případů.
Skupiny Nepravidelná slovesa moderní angličtiny tvoří několik skupin s podobným časováním a historickým původem, nicméně při širším pohledu mohou být zařazena do dvou tříd – slabá a silná slovesa – i když historicky se některá slovesa přesouvala mezi těmito skupinami.
Silná slovesa Někdy zachovají příčestí minulé s koncovkou – [e]n, jako v případě give–gave–given a ride–rode–ridden, ale v jiných případech byl tento konec zrušen, jako v come–came–come a sing–sang–sung. V moderní angličtině se relativně málo sloves nadále řídí tímto vzorem a jsou klasifikována jako nepravidelná.
Slabá slovesa Některá další nepravidelná slovesa pocházejí z germánských slabých sloves, která tvoří minulé časy a příčestí s koncovkou -d nebo -t.
Anomálie Následující slovesa nezapadají přesně do žádné z výše uvedených kategorií:
Modální slovesa, která jsou speciálními slovesy – mají pouze přítomný tvar a postrádající infinitivy, příčestí minulé, gerundia, imperativy a konjunktivy. Navíc nepřidávají -s ve třetí osobě jednotného čísla. Hlavní slovesa této třídy jsou – can–could, may–might, shall–should, will–would a must a ought. Existují také slovesa dare a need, která se v některých kontextech řídí stejným vzorem (ne-s): „Dare he jump? She needn't worry“). Dvě slovesa be a go – pocházejí ze zcela jiného kořene. Sloveso do, které má pro svůj minulý čas podobu did.
Slovesa s nepravidelným přítomným časem Kromě modálních sloves, která jsou nepravidelná v tom, že ve třetí osobě nepřijímají -s (viz výše), jsou jedinými slovesy s nepravidelným přítomným časem be, do, have a say (a jejich předponové tvary, jako undo a gainsay, které se časují stejným způsobem jako základní tvary).
Souběžně existující tvary V pravidelných anglických slovesech mají minulý čas a příčestí minulé stejný tvar. To platí také pro většinu nepravidelných sloves. Rozdíly mezi minulým časem a příčestím minulým (jako v sing–sang–sung, rise–rose–risen) se obvykle objevují v případě silných sloves, nebo v několika případech slabých sloves, která získala tvary silného typu analogicky – jako u show (pravidelný minulý čas showed, příčestí minulé shown). Avšak i některá silná slovesa mají stejný minulý čas a příčestí minulé jako v cling–clung–clung.
U některých sloves jsou minulý čas či příčestí minulé nebo oba tvary shodné s infinitivem. Například let má s infinitivem totožný minulý čas i příčestí minulé, zatímco come má sice stejné příčestí minulé, ale jiný minulý čas (came).
V několika případech má minulý čas nepravidelného slovesa stejný tvar jako infinitiv jiného slovesa. Například bore a found mohou být minulé časy bear a find, ale mohou také představovat běžná slovesa různých významů. Dalším příkladem je lay, které může být minulým časem lie, ale je také samostatným slovesem.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Oxford English dictionary The Origins and Development of the English Language Databáze anglických nepravidelných sloves Test znalosti nepravidelných sloves
Kategorie:Angličtina Kategorie:Slovesa