Hongkong (, kantonsky Hèung-gáwng, doslova Voňavý přístav) je samostatné město a speciální administrativní oblast Čínské lidové republiky, ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong (, ). Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.
Historie
Hongkong byl osídlen již od neolitu. První Evropan, který toto místo navštívil, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Portugalci poté zřídili obchodní stanici v sousedním Macau.
Britský Hongkong náhled|Hongkongská vlajka (1959–1997) náhled|Hong Kong v roce 1955 Roku 1699 začala v Číně obchodovat britská Východoindická společnost. V Evropě byla v té době velká poptávka po čínském zboží, naopak v Číně po evropském jen velmi malá, Číňané vyžadovali po Evropanech za své zboží (hedvábí, porcelán, čaj) platby ve stříbře. Britové tak začali do Číny nejprve dovážet a později pašovat ve velkém opium, které produkovali ve svých koloniích v Indii. Drogově závislých na opiu v Číně rapidně přibývalo. V roce 1839, kdy jich byly podle odhadů již 2 miliony, komisař Lin z pověření čínského císaře rázně zakročil a nechal zatknout 1 600 čínských překupníků a zabavit a zničit přes 1 000 tun opia. Tato opatření dala podnět k první opiové válce – Britové vyslali do Číny válečné loďstvo, které do roku 1842 obsadilo několik pobřežních měst a donutilo čínskou stranu podepsat 29. srpna 1842 Nankingskou smlouvu, podle které museli Číňané postoupit Velké Británii Hongkong, bez omezení otevřít 5 svých přístavů zahraničním obchodním společnostem, povolit obchod s opiem, zaplatit Britům zničené opium (6 milionů stříbrných dolarů) a válečné výdaje (12 milionů stříbrných dolarů) a odpustit britským obchodníkům dluhy ve výši 3 milionů stříbrných dolarů.
Poloostrov Kowloon byl postoupen Británii v roce 1860 podle Pekingské smlouvy po druhé opiové válce. Přiléhající území, kterým se říká „Nová teritoria“ (včetně Nového Kaulungu a ostrova Lantau), byly pronajaty Británii na dobu 99 let, a to počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997.
Přechod pod čínskou správu V osmdesátých letech bylo jasné, že smlouva o pronájmu „Nových teritorií“ brzy vyprší. Bylo nutné, aby Británie vyjednala vrácení Hongkongu Číně. Podle smlouvy, která je známá jako „Čínsko-britské společné prohlášení“, která byla podepsána Čínou a Velkou Británií 19. prosince 1984, se celé území Hongkongu pod britskou koloniální vládou 1. července 1997 stalo „Hongkongem, speciální administrativní zónou ČLR“. V tomto společném prohlášení se ČLR zavázala, že podle zásady „jedna země, dva systémy“, kterou navrhl čínský politik Teng Siao-pching, socialistický ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, tedy až do roku 2047. Smlouva vešla v platnost po půlnoci 1. července 1997, když poslední britský guvernér Chris Patten odplul na Královské jachtě Britannia.
Nejistota během jednání a silný nátlak ČLR způsobily velký odliv investičního kapitálu (až jeden milion USD denněSTRNAD, Slavomír. Čínští tygři, čínští draci: postřehy a úvahy ze Singapuru, Macaa, Hongkongu a Tchaj-wanu. Olomouc: Votobia, 2001, 221 s., s. obr. příl. , s. 134), pád hongkongského dolaru, ale především nastala velká vlna emigrace a to emigrace především majetných (milionáři i miliardáři) a vysoce vzdělaných lidí, která se po tchieanmenském masakru v roce 1989 ještě zvýšila. Ve výsledku se hovoří o statisících (45 000–70 000 emigrantů za rok, mezi lety 1984–1997 opustilo Hongkong údajně 500 000–700 000 občanůKRIEGER, Joel. Oxfordský slovník světové politiky. Čes. vyd. 1. Překlad Zdena Gellnarová. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2000, xxx, 1090 s. . s. 250).
Pod čínskou správou
náhled|Demonstrace 1. července 2005: „Pryč s komunistickou stranou!“ Ačkoliv prognózy zabývající se budoucností Hongkongu byly vesměs pesimistické (obávaly se dopadu přechodu Hongkongu pod čínskou správu na ekonomickou, hospodářskou a politickou situaci), katastrofické scénáře se nenaplnily – Hongkongu se i po změně vlády stále dobře dařilo. Určité změny ale nastaly – například velká část výroby se přesunula do pevninské Číny.KOPECKÁ, Petra. První čínská dekáda Hong Kongu. Čínsky.cz: informační a zpravodajský server o Číně [online]. Problémy ovšem představuje dosavadní systém vlády, který není příliš demokratický. Nespokojenost s dosavadním politickým systémem vyústila například v protesty v roce 2003, největší masové protesty v Číně od roku 1989.
V roce 2014 vypukly v Hongkongu rozsáhlé protesty proti tzv. volební reformě schválené centrální vládou v Pekingu, známé také jako tzv. deštníková revoluce. Podle reformy měli být kandidáti do místních voleb schvalováni komisí pod dohledem čínských úřadů. Na počátku října 2014 začali protestující požadovat rezignaci místní samosprávy."Police fire tear gas and baton charge thousands of Occupy Central protesters". South China Morning Post, online, staženo 29. září 2014 (anglicky). V prosinci 2014 protesty pomalu utichaly a demonstranti byli definitivně rozehnáni. náhled|Legislativní rada Hongkongu Doposud nejmasovější demonstrace a protesty proti hongkongské vládě vypukly na jaře 2019. Až jeden milion demonstrantů (nebo i více) zaplňoval opakovaně poměrně úzkou ulici mezi mrakodrapy v oblasti Victoria na protest proti připravovanému zákonu, umožňujícímu vládě území vydávat určité obviněné osoby úřadům pevninské Číny k dalšímu trestnímu stíhání. Ani poté, co šéfka hongkongské samosprávy Carrie Lamová tento zákon předběžně stáhla z projednávání, masové demonstrace neustaly. Lidé požadovali její odstoupení. Tyto protesty trvaly až do prosince 2019, byly však postupně policií zastaveny. Další nepokoje resp. protesty občanů Hongkongu vznikly v květnu 2020 na základě obav demokratických sil z postupného odbourávání autonomie území. Měly souvislost s připravovaným „Zákonem o národní bezpečnosti“, který pak byl čínskou vládou skutečně vydán 28. května.
Dne 30. června 2020, v předvečer 23. výročí předání Hongkongu Číně, uvedla čínská vláda v platnost „Zákon o státní bezpečnosti v Hongkongu“,Zákon Čínské lidové republiky o udržování národní bezpečnosti. Xinhua, , 30. června 2020. který je mnoha ohledech explicitnější a tvrdší než vlastní čínský zákon z roku 2015. Kriminalizuje jakoukoli kritiku čínské vlády a Komunistické strany Číny a ve většině kategorií stanoví jako nejvyšší sazbu doživotní trest odnětí svobody. Byly tím značně omezeny svobody občanů Hongkongu, které se Čína zavázala respektovat mezinárodními úmluvami v 80. a 90. letech.HÁLA, Martin: Doživotí za kritiku Strany. Smutné výročí v Hongkongu slavila jen tajná policie. Sinopsis, , 2. července 2020.
Teror ze strany čínské správy Hongkongu zesílil na jaře 2022, kdy bylo zatčeno vícero čelných představitelů hnutí bránícího svobody občanů Hongkongu, mezi nimi byl i devadesátiletý emeritní biskup Hongkongu kardinál Zen.
Výsledkem represí je rekordní vlna emigrace. Od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 Hongkong opustilo přes 113 tisíc lidí, což vedlo nejvyššímu úbytku obyvatelstva od počátku vedení záznamů v roce 1961. Roste počet žádostí o speciální britské pasy pro obyvatele bývalé britské kolonie, z hongkongských škol se odhlašuje množství studentů a obyvatelé vybírají své penzijní fondy.
V roce 2026 rozhodl české Ministerstvo zahraničních věcí o zrušení českého konzulátu v Hongkongu a přesunutí jeho agendy do Pekingu.
Symboly Hongkong, čínské závislé území, užívá vedle čínských symbolů i své vlastní.
Vlajka
Hongkongská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3, v jejímž středu je bílý květ Bauhínie, který má na každém z pěti listů pěticípou hvězdu, umístěnou na konci řapíku.Hongkongská vlajka na Flags of the World
Znak
Hongkongský znak je emblém, tvořený červeným kruhovým polem, uprostřed kterého je bílý květ Bauhínie, který má na každém z pěti listů pěticípou hvězdu, umístěnou na konci řapíku. Vnější mezikruží je bílé s červenými opisy, oddělenými dvěma pěticípými hvězdičkami. Nahoře čínsky (), dole anglický opis HONG KONG.Zpravodaj Vexilologie č. 104 (VI/1997)
Geografie Hongkong leží na jižním pobřeží Číny, 60 km východně od Macaa, na východní straně ústí Perlové řeky do zátoky Ču-ťiang-žou. Je obklopen Jihočínským mořem s výjimkou severu, který sousedí s městem Šen-čen (provincie Kuang-tung). Od roku 2018 je spojen s městy Macao a Ču-chaj 55 km dlouhým mostem Hongkong–Ču-chaj–Macao.
Sestává ze tří hlavních oblastí: ostrova Hongkong, poloostrova Kau-lung a tzv. „Nových teritorií“. Ty se dále dělí na 18 okresů. Mezi významné ostrovy patří Lantau a převážně umělý ostrov Čch’-lie-ťiao, na kterém se nachází mezinárodní letiště Hongkong. Celková plocha pevniny Hongkongu je 1106,81 km² (hlavní poloostrov a více než 260 ostrovů), vodní plocha okolního moře je 1648,22 km². Urbanistický rozvoj se soustřeďuje na poloostrov Kau-lung, ostrov Hongkong a určité oblasti v Nových teritoriích. Přibližně 25% zástavby vyrostlo na územích získaných z moře (zasypáním zemním materiálem). Proces získávání nové půdy na úkor moře stále probíhá. Nezastavěný terén má kopcovitý až hornatý charakter a sestává převážně z pastvin, lesů a zemědělské plochy. Přibližně 40% rozlohy hongkongské zvláštní správní oblasti bylo vyhlášeno za národní parky či jiné formy chráněného území. Nejvyšším bodem území je Tai Mo Shan, 957 metrů nad hladinou moře.
Jazyk Úředním jazykem Hongkongu je standardní čínština a angličtina, nejrozšířenějším mluveným jazykem je však kantonština. V kantonštině běžně vysílají hongkongské televizní kanály, zatímco např. hlášení v metru jsou trojjazyčná: kantonsky, čínsky a anglicky. Nápisy jsou pouze dvojí čínsko-anglické, protože tytéž tradiční čínské znaky lze přečíst kantonsky i mandarínsky. Na rozdíl od většiny čínského území se v Hongkongu stále většinou používají tradiční znaky.
Ekonomika náhled|300px|Central je důležité obchodní centrum v Hong Kongu Hongkong má jednu z nejliberálnějších ekonomik světa. Je to jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví a obchodu. Zdejší přístav patří k nejvytíženějším přístavům kontejnerové námořní dopravy na světě. Zdejší mezinárodní letiště Hongkong je významným uzlem letecké dopravy v Asii.
Ekonomika Hongkongu je vysoce rozvinutá ekonomika volného trhu charakterizovaná nízkým zdaněním, téměř volným obchodem s přístavy a zavedeným mezinárodním finančním trhem. Měnou je hongkongský dolar. Tato měna je vázána na americký dolar. Úrokové sazby určují jednotlivé banky v Hongkongu, aby zajistily, že jsou řízeny trhem. Jako finanční regulační orgán funguje hongkongský měnový úřad.
Index ekonomické svobody hodnotí Hongkong jako zemi s nejvyšším stupněm ekonomické svobody již od vzniku indexu v roce 1995. Ekonomika Hongkongu je řízena pozitivním neintervencionismem a je vysoce závislá na mezinárodním obchodu. Z tohoto důvodu je považováno za jedno z nejvýhodnějších míst pro založení společnosti.
Hongkongská ekonomika má několik silných stránek. Mezi ně patří zdravý bankovní systém, prakticky žádný veřejný dluh, devizové rezervy, které činí kolem 408 miliard dolarů, silný právní systém s přísnými protikorupčními opatřeními a úzké vazby na pevninskou Čínu. Burza v Hongkongu je příznivá pro mezinárodní firmy. Spolu s kapitálovým trhem v Asii, jeho velikostí, předpisy a finančními nástroji, je srovnatelná s trhy v Londýně a New Yorku.