Michał Kalecki (22. června 1899 – 18. dubna 1970) byl polský marxistický ekonom. Během svého života působil na London School of Economics, University of Cambridge, University of Oxford a Warsaw School of Economics a byl ekonomickým poradcem pro vlády Polska, Francie, Kuby, Izraele, Mexika a Indie. Působil také jako náměstek ředitele Ekonomické a sociální rady OSN v New Yorku.

Kalecki je nazýván „jedním z nejvýznamnějších ekonomů 20. století“. Říká se, že rozvinul některé nápady Johna Maynarda Keynese ještě před Keynesem, ale i přesto zůstává anglicky mluvícímu světu mnohem méně známý. Jeho práce měla významný vliv na neo-marxistickou a post-keynesiánskou ekonomickou školu. Byl jedním z prvních ekonomů, kteří použili matematické modely a statistická data pro zpracování ekonomických otázek. Jelikož byl také politickým ekonomem a člověkem levicového smýšlení, zdůrazňoval sociální aspekty a důsledky ekonomických strategií.

Kalecki učinil důležité teoretické i praktické přínosy v oblasti hospodářského cyklu, růstu, zaměstnanosti, rozdělení příjmů a risku. Zajímal se také o ekonomický vývoj, finance a inflaci. V roce 1970 byl nominován na Nobelovu cenu za ekonomii, v témže roce ale zemřel.

Životopis

Raná léta: 1899–1933 Michał Kalecki se narodil 22. června 1899 v Lodži v Kongresovém Polsku. Byl synem výrobce textilií, u kterého také zůstal bydlet po tom, co se jeho rodiče rozešli. Informace o jeho raných létech nejsou velmi obsáhlé, část se dokonce ztratila během nacistické okupace. Kalecki vyrostl v průmyslovém centru zaměřeném na práci, což ovlivnilo jeho budoucí názory. V roce 1917 se Kalecki zapsal na Polytechnickou univerzitu ve Varšavě, aby studoval civilní inženýrství. Byl velmi schopným studentem a zformuloval zevšeobecnění Pascalovy věty, která se týká šestiúhelníku nakresleného uvnitř křivky druhého stupně: Kalecki to zobecnil na mnohoúhelník o 2n stranách.

Jelikož jeho otec přišel o malou textilní dílnu, musel si Kalecki zajistit práci jakožto účetní. Během svého prvního roku ve Varšavě pokračoval v příležitostných zaměstnáních. Po dokončení prvního ročníku inženýrství musel své studium mezi lety 1918 a 1921 přerušit a splnit vojenskou povinnost. Po odchodu z armády nastoupil na Gdaňskou polytechniku, kde zůstal až do roku 1923, ale kvůli krachu firmy svého otce a následným finančním potížím musel instituci opustit těsně před promocí.

Během těchto let se poprvé přiblížil k ekonomii, avšak jen neformálně. Četl většinou „neortodoxní“ díla, především ta od Michaila Tugana-Baranovského a Rosy Luxemburgové. Během dalších let ovlivnila některé jeho práce související s potencionálním růstem kapitalistického systému.

Jelikož musel Kalecki začít pracovat na plný úvazek, opustil nadobro svá vysokoškolská studia. Jeho první prací bylo sbírání dat o společnostech hledajících úvěr. Během tohoto období se neúspěšně pokusil založit časopis, namísto toho ale začal psát články pro dvě již existující periodika, Polska gospodarcza ('Hospodářské Polsko') a Przegląd gospodarczy ('Ekonomický přehled'). Nejspíše během psaní těchto článků si Kalecki osvojil dovednosti v získávání a analyzování empirických dat, což později využil ve svých profesionálních pracích.

V roce 1929 se Kalecki ucházel o práci v Ústavu pro výzkum hospodářských cyklů a cen ve Varšavě ( Instytut Badania Koniunktur Gospodarczych i Cen ) a místo zde získal díky svému umění využívaní statistických dat. Působil zde sedm let. Ignacy Sachs, který se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Kaleckého v Polsku na konci 50. a 60. let, vyprávěl příběh o tom, jak Kalecki získal místo v Institutu: „Na začátku 30. let [Kalecki] zaslal dopis řediteli institutu, v němž říká: „V příloze naleznete poznámku, kde navrhuji několik scénářů zotavení Polska z krize. Podepsáno: Kalecki, student třetího ročníku inženýrství “. Edward Lipinsky, ředitel Institutu vzpomíná na svůj dojem po otevření obálky: „Přečetl jsem si poznámku a nerozumím ničemu kromě toho, že autor je génius!“ A okamžitě Kaleckého najal.Sachs, Ignacy. La troisieme rive. Bourin Editeurs, Paris, p. 182.

18. června 1930 se oženil s Adou Szternfeldovou. V ústavu se setkal s Ludwikem Landauem, jehož znalost statistiky ovlivnila Kaleckého práci. Jeho první publikace byly praktické a týkaly se navazování vztahů mezi makroekonomickými ukazateli. První článek, který dal vzniknout i dalším příspěvkům, byl publikován v roce 1932 v časopise Przegląd socjalistyczny („Socialistický přehled“) a to pod pseudonymem Henryk Braun. Článek pojednával o dopadu snižování mezd během hospodářského poklesu.

Kaleckého a Keynesova revoluce: 1933–1939 V roce 1933 Kalecki napsal esej Próba teorii koniunktury („Pokus o teorii hospodářského cyklu“), která spojila spoustu problémů, jež dominovaly v jeho myšlení po zbytek jeho života. V tomto eseji Kalecki poprvé rozvinul ucelenou teorii hospodářského cyklu. Základy jeho makroekonomické teorie efektivní poptávky sepsané v této práci předvídaly podobné myšlenky jako ty publikované o tři roky později Johnem Maynard Keynesem v The General Theory of Employment, Interest and Money. Podle Lawrence Kleina (1951), Kalecki „vytvořil systém zahrnující všechno důležité v keynesiánském systému, nehledě na další příspěvky“. V úvodu do anglického překladu eseje z roku 1966 Joan Robinsonová napsala: „Jeho ostrá a koncentrovaná tvrzení nabízejí lepší úvod do obecné teorie zaměstnanosti, úroků a peněz než jakákoliv jiná, dosud vyprodukovaná tvrzení.“

Až na malý počet ekonomů (především ekonometrů), obeznámených s jeho prací, Kaleckého příspěvky, původně v polštině, nikdo příliš neuznával. V říjnu 1933 četl svůj esej Mezinárodní ekonometrické asociaci v Leidenu a v roce 1935 ho publikoval ve dvou významných časopisech: Revue d'Economie Politique a Econometrica. Čtenáři ani jednoho z časopisů nebyli přímo ohromeni, ale článek se dočkal pozitivních komentářů od řady uznávaných ekonomů, například Ragnara Frische a Jana Tinbergena .

V roce 1936 Kalecki protestoval proti politicky motivovaným činům, které byly přijaty Ústavem pro výzkum proti jeho kolegům, včetně Landaua. Kalecki rezignoval, a díky získání cestovního stipendia Rockefellerovy nadace, pokračoval ve své práci ze zahraničí. Cestovní stipendium získal hlavně z toho důvodu, že se blížila hrozba v podobě nacistického Německa. Pro Kaleckého tak vznikalo velké nebezpečí kvůli jeho politickému smýšlení, které se obecně neslučovalo ani v nejmenším s politikou, jež razili nacisté. Kdyby toto stipendium nezískal, zastihla by ho tedy válka v Polsku. Vedle něho získalo stipendium nespočet dalších myslitelů, který by mohl být potencionální německou ofenzívou zasažen. Stipendium umožnilo Kaleckému vycestovat se svou manželkou do Švédska, kde se pokračovatelé Knuta Wicksella snažili zformulovat teorii podobnou té Kaleckého. Ve Švédsku se v roce 1936 seznámil s publikací Keynesovy obecné teorie. Kalecki pracoval na komplexním rozpracování ekonomických myšlenek, které již dříve rozvinul, ale jelikož v Keynesově knize našel spoustu podobných myšlenek, přerušil svou práci a odcestoval do Anglie. Nejprve navštívil London School of Economics a později odjel do Cambridge. Tam začala jeho přátelství s Richardem Kahnem, Joan Robinsonovou a Pierem Sraffou, která na všech zanechala nesmazatelnou stopu. V roce 1937 se Kalecki díky Joan Robinsonové seznámil s Keynesem. Jejich setkání bylo chladné a Keynes byl odtažitý. Panují dohady o tom, že byl Keynes zaskočený, v některých chvílích dokonce frustrovaný Kaleckého analytickými schopnostmi. I přesto, že závěry, kterých dosáhli ve svých výzkumech byly velmi podobné, nemohly být jejich charaktery odlišnější. Kalecki taktně nezmínil, že měl právo publikovat myšlenky jako první. Jak uvedla Joan Robinsonová: „Nárok Michała Kaleckého na prioritu publikace je nesporný. S patřičnou vědeckou důstojností (která je ovšem mezi akademiky velmi vzácná) tento fakt nikdy nezmínil. A vskutku, až na zúčastněné autory, není pro nikoho příliš důležité vědět, kdo byl první otisknut. Zajímavé je to, že dva myslitelé, oba z absolutně rozdílného politického a intelektuálního zázemí, došli ke stejnému závěru. Pro nás na Cambridge to byla velká útěcha. “ Později Kalecki vždy uznával, že „keynesiánská revoluce" byla vhodným názvem ekonomického hnutí, jelikož si uvědomoval významnost Keynesovy vydobyté pozice, uznání, kterého si Keynesovi dostávalo, a jeho rozhodující roli při prosazování a eventuálním přijímání myšlenek, které Kalecki propagoval.

V roce 1939 napsal Kalecki jednu ze svých nejdůležitějších prací, Eseje v teorii ekonomických fluktuací . Ačkoliv se jeho koncepce měnila v průběhu dalších let, všechny podstatné prvky Kaleckého ekonomie již byly v této práci prezentovány: jeho další publikace v jistém smyslu jen dále rozvíjely myšlenky uvedené v tomto díle.

Ačkoliv byl Kalecki obecně nadšen z keynesiánské revoluce, ve svém článku Politické aspekty plné zaměstnanosti, který Anatole Kaletsky nazval jedním z nejvíce prorockých ekonomických článků, jaké kdy vyšly, předpověděl Kalecki, že revoluce nevydrží. Kalecki věřil, že plná zaměstnanost dodaná keynesiánskou politikou povede k více průbojné pracující třídě a k oslabení sociální pozice vedoucích podniků, což bude mít za následek reakci elity na ohrožení její politické moci a vynucení zastavení této politiky, a to i přes vyšší zisky než v systému laissez-faire .

Období druhé světové války: 1939–1945 vpravo|náhled|208x208pixelů|Během svého pobytu v Anglii se Kalecki setkal s Johnem Maynardem Keynesem (na obrázku) a diskutoval s ním o některých myšlenkách, které sdíleli Kalecki byl v roce 1940 zaměstnán Oxfordským statistickým institutem (OIS). Jeho práce zde se zaměřovala především na vytváření statistických a ekonomických analýz, které byly využívány britskou vládou.Michal Kalecki, The Last Phase in the Transformation of Capitalism With an Introduction by George R. Feiwel, pp. 51–53. Příležitostně také přednášel na Oxfordské univerzitě. Analýzy a zprávy, které Kalecki připravoval pro vládu, se týkaly hlavně přídělového systému a schéma, které vytvořil bylo velmi blízké přídělovým zákonům, které byly přijaty později během války. Podle George Feiwela „je Kaleckého práce z válečného období ceněná daleko méně, než by si zasloužila“.George R. Feiwel (1975). p. 239.

Několik Kaleckého válečných článků bylo věnováno tématu inflace. Z ekonomických důvodů argumentoval proti snahám vlády potlačit inflaci oficiální regulací cen a vládní stabilizací mezd (zmrazení mezd), přičemž místo toho doporučoval přídělový systém (zejména úplný přídělový systém na úkor programu stabilizování mezd).Ivan Figura (October 2005). "PROFILES OF WORLD ECONOMISTS: MICHAL KALECKI". BIATEC – odborný bankový časopis. XIII: 21–25.

Během tohoto období napsal Kalecki některá ze svých hlavních děl. V roce 1943 vytvořil dva články, jeden se zabýval novými příspěvky k tradiční teorii hospodářského cyklu a druhý představoval jeho zcela vlastní teorii hospodářských cyklů způsobených politickými událostmi. Ta byla vydána v roce 1944 společně s ostatními teoriemi, které Kalecki a jeho kolegové z OIS vytvořili.

V roce 1945 opustil Kalecki OIS, protože měl pocit, že jeho talent nebyl dostatečně oceněn. Ve své práci projevoval velkou skromnost a neočekával vysoký plat, ale uráželo ho, když byl opakovaně diskriminován kvůli svému polskému původu. Jedním z důvodů, proč nebyl jmenován do vyšší funkce byla skutečnost, že nikdy nepožádal o britské občanství.

Poválečné období: 1945–1955