Rudolf Ferdinand princ z Lobkowicz (též z Lobkovic) (16. srpna 1840, Břežany – 9. dubna 1908, Vídeň) byl český šlechtic a rakousko-uherský generál z rodu Lobkowiczů. V c. k. armádě dosáhl dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1894) a byl dlouholetým velitelem 4. armádního sboru v Budapešti (1894–1905). Byl rytířem Řádu zlatého rouna a nositelem řady dalších vyznamenání v Rakousku i v zahraničí. Po matce byl dědicem velkostatků na Moravě a Vysočině (Velké Meziříčí).Ottův slovník naučný, díl 16.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 227 ISBN 80-7185-057-8
Životopis náhled|vlevo|Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (Das interessante Blatt 1905) náhled|vlevo|Zámek Velké Meziříčí, majetek Rudolfa Ferdinanda z Lobkowicz Pocházel z významného českého šlechtického rodu Lobkowiczů, narodil se na jižní Moravě na zámku Břežany jako starší syn prince Ludvíka Jana Lobkowicze (1807–1882) z roudnické rodové větve a jeho manželky Leopoldiny, rozené princezny z Lichtenštejna (1815–1899). Studoval na dělostřelecké akademii v Olomouci a v roce 1858 vstoupil jako kadet do armády. Zúčastnil se války v Itálii, během níž byl povýšen na nadporučíka (1859), později se vyznamenal v prusko-rakouské válce v bitvě u Hradce Králové. V roce 1867 byl přidělen jako doprovod francouzskému císaři Napoleonovi III. při jeho pobytu v Salcburku. Jako jeden z pobočníků císaře Františka Josefa (1870)Kais. Königl. Militär Schematismus für 1872; Vídeň, 1871; s. 136 dostupné online byl pověřen diplomatickými cestami do Berlína (1872) a Petrohradu (1874). V roce 1874 byl povýšen na podplukovníka a od té doby dlouhodobě působil v Budapešti, kde byl štábním důstojníkem 5. dělostřeleckého pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1876; Vídeň, 1875; s. 538 dostupné online V roce 1876 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 5. pluku dělostřelectva.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 128 dostupné online Mezitím se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny (1878).
náhled|vlevo|Rudolf Ferdinand z Lobkowicz, kresba tužkou od Feliciena de Myrbach-Rheinfelda, před rokem 1898
V roce 1882 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 13. pěší brigády v Rijece.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1883; Vídeň, 1883; s. 123 dostupné online, kde strávil čtyři roky (1882–1886). V roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála a přešel na post velitele 35. pěší divize v Kluži.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1887; Vídeň, 1887; s. 121 dostupné online Díky své dlouholeté službě v Uhrách a vynikajícím znalostem o místních poměrech zde získal značnou popularitu, udržoval přátelské vztahy s uherskou šlechtou i státními úředníky. Již v roce 1885 byl jmenován členem uherské panské sněmovny a nakonec byl v letech 1890–1905 velitelem 4. armádního sboru v Budapešti.Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 92, 124 dostupné online Vynikl také jako odborník v oboru dělostřelectva, podílel se na jeho reorganizaci a často publikoval. V roce 1894 byl povýšen do druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra,Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online v armádě byl penzionován k datu 1. listopadu 1905.Služební postup Rudolfa Lobkowicze in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 107 dostupné online
Rodinné a majetkové poměry Po matce Leopoldině zdědil v roce 1899 velkostatky na Vysočině (Velké Meziříčí) a na Znojemsku (Břežany, tehdy pod názvem Fryšava).Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1899; s. 43, 112–114 dostupné online Oba velkostatky zahrnovaly celkem přes 8 000 hektarů půdy, princ Rudolf se tak stal významným vlastníkem pozemků na Moravě, k velkostatkům patřily také četné průmyslové podniky. Protože zemřel bez potomstva, majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi potomstvo jeho sestry Anny, provdané Harrachové (1847–1934). Velké Meziříčí převzal synovec František Harrach (1870–1937), Břežany zdědila neteř Ludovika (1876–1942), provdaná za pruského důstojníka barona Filipa Wamboldta.
V roce 1900 se oženil s Friederike Kronau (1841–1918), která byla v mládí populární herečkou vídeňského Burgtheatru. Jejím prvním manželem byl baron Leopold von Edelsheim-Gyulai (1826–1893),Rodokmen rodu Edelsheim-Gyulai na webu euweb.cz dostupné online který byl také generálem c. k. armády a velitelem v Budapešti.
Tituly a ocenění Jako příslušník knížecího rodu Lobkowiczů užíval od narození šlechtický titul princ. Od roku 1866 byl c. k. komořím a v roce 1891 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. V případě člena nejvyšší šlechty mělo ale prioritu oslovení Jasnost (Seine Durchlaucht) spojené s titulem prince. V roce 1892 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna,LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online v Rakousku-Uhersku byl dále nositelem velkokříže Leopoldova řádu, Řádu železné koruny I. třídy, držitelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile, Válečné medaile a Jubiljení pamětní medaile.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1904; Vídeň, 1903; s. 118 dostupné online Řadu ocenění získal také od zahraničních panovníků mimo jiné v souvislosti s funkcí císařského pobočníka.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Lobkowicze in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 267 dostupné online Od roku 1889 byl čestným majitelem 13. dělostřeleckého pluku dislokovaného v Záhřebu.Přehled majitelů 13. dělostřeleckého pluku in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 847 dostupné online
Zahraniční řády a vyznamenání alt=|60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) alt=|60x60pixelů Řád sv. Stanislava (Rusko) alt=|60x60pixelů Řád černé orlice (Německo) alt=|60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) alt=|60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů komandér Řádu italské koruny (Itálie) alt=|60x60pixelů velokříž Řád rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů velkodůstojník Leopoldova řádu (Belgie) alt=|60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
Odkazy Reference
Literatura KASÍK, Stanislav, MAŠEK, Petr, MŽYKOVÁ, Marie: Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu; České Budějovice, 2002; 240 s. ISBN 80-903040-3-6
Externí odkazy
Rodokmen Lobkowiczů (Miroslav Marek)
Rudolf Ferdinand Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Narození 16. srpna Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození v Břežanech (okres Znojmo) Kategorie:Muži