Jeva (Jevgenia) Nikitična Olenskaja (1900, Quba, provincie Baku, Ruská říše – 20. května 1959, Baku, Ázerbájdžánská SSR, Sovětský svaz) byla ázerbájdžánská sovětská herečka, Hrdina práce (1927) a Národní umělkyně Ázerbájdžánské SSR (1949). Je nejznámější svou rolí v němém filmu Aršin mal alan (1917).

Životopis Narodila se v Qubě v provincii Baku v roce 1900. Byla ruské národnosti, ale jako dítě se naučila ázerbájdžánský jazyk. Její starší sestra Alexandra Olenskaja byla herečkou v různých ázerbájdžánských divadelních souborech a povzbuzovala svou sestru, aby to na jevišti také zkusila. Později byl sestřin manžel Heydar Vezirov, lidový komisař zemědělství Ázerbájdžánské SSR, spolu s manželkou a dvěma syny stíhán jako lidový nepřítel.

Kariéra Poprvé se objevila na jevišti v roce 1913 ve věku 13 let na premiéře operety Aršin mal alan v roli Asyi. Ve stejném roce se Jeva připojila k ázerbájdžánskému dramatickému souboru „Nikat“ a poté k souboru „Safa“.

V roce 1917 spolu se svou sestrou hrála v němém filmu Aršin mal alan režiséra Borise Svetlova. V letech 1918–1920 Olenskaja účinkovala v dramatickém souboru bratří Gadžibekových.

V letech 1923–1926 studovala na divadelní technické škole v Baku (nyní Ázerbájdžánská státní univerzita kultury a umění). Od konce roku 1920 do začátku roku 1925 pracovala v turecké svobodné kritice a propagandistickém divadle v Baku. V roce 1926 se Olenskaja vrátila do Národního činoherního divadla, kde účinkovala třicet čtyři let. Olenskaja vytvořila dramatické, tragické a komické role jak v národním dramatu, tak v představeních přeložených z cizího jazyka.

V roce 1927 získala titul „Hrdina práce“. V roce 1949 jí byl udělen titul Národní umělkyně Ázerbájdžánské SSR.

Jeva Olenskaja zemřela 20. května 1959 v Baku.

Divadelní role

Světová dramata Valida, Sachra (Tárik ibn Zijád od Samiho Frašeriho); Mehridil (Černý jezevec od N. Kemalja); překladatel (V Turecku N. Hikmet); Julietina teta ( Romeo a Julie), Desdemona (Othello), Cordelie (král Lear), Ofélie (Hamlet od W. Shakespeara); Millerova manželka (Úklady a láska), Amalia (Loupežníci F. Schillera); Margarita (Macecha od Honoré de Balzaca); Eliza (Chaloupka strýčka Toma od H. Beecher Stoweové); Aoda (Cesta kolem světa za 80 dní ), Elmina (Děti kapitána Granta od J. Verna); Dey (Muž, který se směje od V. Huga); Hortenzia (Mirandolina od C. Goldoni) .

Ruská / sovětská dramata Marie Antonovna (Revizor N. Gogola); Archipovna (Vinen bez chyby A. Ostrovského); Dunka (Ljubov Jarovaja od K. Trenjova); Oksana (Smrt letky od O. Kornejčuka); Manja (Cizí dítě od V. Škvarkina); Babička Věry (Mladá garda A. Fadějeva); Erna Kursius (Zámek v uličce bratří Tur.); Leokadija Lvovna (Dcera žalobce J. Janovského); Děrgačjova (Osobní případ A. Štejna).

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Юсуфбейли Т. Г. Шекспир на азербайджанской сцене (дореволюционный период). — Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1962. — Т. VIII. — s. 115—143. — 200 s. — (Искусство Азербайджана). (rusky) Мокульский С. С., Марков П. А. Оленская Евгения Никитична. — Театральная энциклопедия. — Москва: Государственное научное издательство «Советская энциклопедия», 1965. — Т. IV. — s. 156. — 1152 s. (rusky) А. Г. Сарабский. Возникновение и развитие азербайджанского музыкального театра (до 1917 г.). — Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1968. — 273 s. (rusky) Алекпер Гусейнзаде. Более 625 раз // Слово об Узеире Гаджибекове / Ахмед Исазаде[az]. — Баку: Издательство «Элм», 1985. — s. 71—72. — 211 s. (rusky) Кубад Касимов. Узеир Гаджибеков. Избранные произведения (Публицистика и драматургия). — Баку: Издательство «Элм», 1985. — 293 s. (rusky) Муслим Магомаев. О музыкальном искусстве Азербайджана. — Баку: Издательство «Ишиг», 1987. — 156 s. (rusky) Л. Деревенская. Возникновение и развитие «Сатир-Агит Театра» — первого русского революционного театра в Баку. — Известия Академии наук Азербайджанского ССР. — Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1990. — s. 105—136. — 200 s. — (Серия литературы, языка и искусства). (rusky) Ф. Магсудов, Ч. Гулијев, Б. Нәбијев, К. Талыбзадә, Ј. Гарајев, Ш. Алышанлы, Ə. Мәммәдов. Азәрбајчан Халг Чүмһуријјәти (әдәбијјат, дил, мәдәнијјәт гуручулуғу). — Бакы: «Елм» нәшријјаты, 1998. — 297 s. (azerb.) İlham Rəhimli[az]. Azərbaycan teatr tarixi. — Bakı: Çaşıoğlu nəşriyyatı, 2005. — 864 s. (azerb.) Илья Штемлер. Избранное (Мой белый, белый город. Утреннее шоссе. Звонок в пустую квартиру). — Санкт-Петербург: Лимбус Пресс, 2008. — 595 s. — ISBN 9785837004582. (rusky)

Externí odkazy

Kategorie:Hrdinové socialistické práce (SSSR) Kategorie:Ázerbájdžánští národní umělci Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Úmrtí v Baku Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Ženy