náhled|300px|Jedno z opičích selfie samičky makaka, které bylo předmětem sporu, 4. července 2011
Spor o autorská práva u opičích selfie je řada sporů o status autorských práv selfie, které pořídil makak chocholatý pomocí zařízení patřícího britskému fotografovi přírody Davidu Slaterovi. Spory se týkaly projektu Wikimedia Commons a blogu Techdirt, kteří hostili obrázky po jejich zveřejnění v novinách v červenci 2011. Slater namítal, že držitelem autorských práv je on, proti byla organizace bojující za práva zvířat People for the Ethical Treatment of Animals (PETA), která tvrdila, že autorská práva by měla být přidělena makakovi.
Slater argumentoval, že má platný nárok na autorská práva, protože situaci, která vyústila ve snímky, vytvořil tak, že cestoval do Indonésie, spřátelil se se skupinou divokých makaků a nastavil svůj fotoaparát tak, aby mohlo být „selfie“ pořízeno. Odmítnutí Nadace Wikimedia z roku 2014 ohledně žádosti odstranit obrázky z knihovny obrázků Wikimedia Commons bylo založeno na argumentu, že autorské právo má tvůrce a že autor jiného než lidského původu (který není právnickou osobou) nemůže být vlastníkem autorských práv, a tudíž jsou obrázky volným dílem.
Slater v srpnu 2014 uvedl, že kvůli dostupnosti obrázků na Wikipedii přišel nejméně o 10 000 britských liber (ekvivalent přibližně 11 000 liber v roce 2019) z příjmů a jeho podnikání jako fotografa divoké zvěře bylo poškozeno. V prosinci 2014 Úřad pro autorská práva Spojených států uvedl, že díla vytvořená jiným tvorem než člověkem, například fotografie pořízená opicí, nelze chránit autorskými právy. Řada právních expertů v USA a Velké Británii tvrdila, že Slaterova role ve fotografickém procesu mohla stačit k prokázání platného nároku na autorská práva, i když by toto rozhodnutí musel učinit soud.
V samostatném sporu se pokusila společnost PETA za využití opičího selfie vytvořit právní precedens, podle kterého by zvířata měla být prohlášena za držitele autorských práv. Slater vydal vlastním nákladem fotografickou knihu ve spolupráci se společností Blurb, Inc. V září 2015 PETA na Slatera a firmu Blurb podala žalobu a požadovala, aby byla opici přidělena autorská práva a aby byla PETA jmenována správcem výnosů z fotografií ve prospěch ohroženého druhu. Při zamítnutí případu PETA soud rozhodl, že podle amerického práva opice nemůže vlastnit autorská práva. PETA se odvolala a v září 2017 se PETA i fotograf dohodli na urovnání, ve kterém Slater daruje část budoucích výnosů z fotografií organizacím na ochranu divokých zvířat. Odvolací soud však odmítl vypovědět rozsudek nižšího soudu. V dubnu 2018 odvolací soud potvrdil, že zvířata nemohou legálně vlastnit autorská práva, a vyjádřil obavu, že motivací PETA bylo spíše podporovat jejich vlastní zájmy než chránit práva zvířat.
Pozadí příběhu náhled|300px|Druhý sporný obrázek, „selfie“ celého těla
Od roku 2008 cestoval britský fotograf přírody David Slater do Indonésie, aby fotografoval kriticky ohrožené makaky chocholaté. V roce 2011 poskytl licenci na několik snímků agentuře Caters News, která je společně s propagační tiskovou zprávou, v níž byl Slater citován, vydala pro zveřejnění v britských médiích. Dne 4. července 2011 několik periodik, včetně deníků The Daily Telegraph a The Guardian, snímky zveřejnilo spolu s články, v nichž Slater popisoval fotografie jako autoportréty pořízené opicemi: „Opice ukradla fotoaparát, aby se vyfotila“ (The Telegraph), „Aparátem na stativu fotografovaly opice“ (The Guardian) a fotoaparát spuštěn opicí, kterou „fascinoval její odraz v objektivu“. Články například citovaly Slaterův výrok „[Makak] dozajista pořídil stovky snímků, než se mi podařilo dostat fotoaparát nazpět.“
O den později Amateur Photographer uvedl, že Slater jim popsal, jak fotografie vznikly, přičemž obsah předchozích novinových článků zpochybnil. Podle něj nebyla pravda, že opice utekla s ukradeným fotoaparátem a „začala pořizovat autoportréty“; ve skutečnosti byl portrét pořízen v době, kdy nechal fotoaparát na stativu a odháněl jiné opice, takže makakové si s kabelem s dálkovou spouští začali hrát.
Slater další popis zveřejnil na svých internetových stránkách a jiných sociálních účtech s tím, že spolu s průvodcem sledovali opice tři dny a druhý den si získali jejich důvěru. Při pokusech o pořízení fotografií opic Slater zjistil, že fotoaparát a jeho výbava makaky velmi zajímá, neustále si s foťákem a vybavením hrají, avšak také se s nimi pokoušeli utéct. Slater v článku v Amateur Photographer ze dne 7. srpna 2014 dále uvedl: „Chtěl jsem snímek zblízka, ale stále se mi to nedařilo. Opice byly příliš nervózní, takže jsem musel odejít a čekat, až se k připravenému aparátu přiblíží a začnou si hrát se spouští, což také udělaly.“ Dodal: „Dívaly se na svůj odraz v objektivu a bavily se tím.“ Popsal, že fotoaparát s velkým širokoúhlým objektivem upevnil na stativ a nastavil tak, aby optimalizoval šance na kvalitní portrét hlavy pomocí prediktivního automatického zaostřování, motorového pohonu a záblesku. Vedle fotoaparátu připravil dálkovou spoušť, a zatímco stativ držel, opice se třicet minut dívaly do objektivu, hrály si s výbavou fotoaparátu a dálkovým ovladačem pořídily velký počet snímků. Slater vylíčil, že fotografování skončilo ve chvíli, kdy „mě dominantní samec v záchvatu nadšení praštil rukou do zad a pak ode mně odskočil“.
V rozhovoru pro časopis Vice ze 28. července 2017 Slater konstatoval, že některé zpravodajské kanály uváděly nesprávné informace o tom, jak selfie získal, ovšem nic proti tomu nenamítal, protože to byla „trochu legrace a dobrá propagace ochrany přírody“.
Problémy s autorskými právy Dne 9. července 2011 redaktor Wikimedia Commons, webu, který přijímá pouze média dostupná na základě bezplatného svobodného obsahu nebo jako volné dílo, zkopíroval opičí selfie z webu The Daily Mail. Uživatel, který soubory nahrál, uvedl, že fotografie jsou pod licencí volného díla jakožto „dílo autora jiného než lidského původu“, a dodal, že „není žádný lidský autor, na kterého by byla vázána autorská práva“. Slater snímky objevil o několik dní později a požádal nadaci Wikimedia, aby fotografie odstranila. Zpočátku mu správce Commons vyhověl, ale později po komunitní diskusi o povaze jejich autorských práv byly snímky obnoveny. Slater nadále vyzýval nadaci k odstranění fotografie. Nadace situaci přezkoumala, ale došla k závěru, že jsou veřejně dostupné, a Slaterovu žádost odmítla. Ve své zprávě o transparentnosti ze srpna 2014 nadace uvádí, že „autorská práva se nemohou vztahovat na jiné než lidské autory“ a „když se autorská práva na dílo nemohou uplatnit na člověka, je označováno za volné dílo“.
Slaterovým konfliktem s nadací Wikimedia Foundation se zabýval blog Techdirt dne 12. července 2011. Techdirt zveřejnil fotografii s licencí pro volné dílo a tvrdil, že tato fotografie jím je, protože opice není právnickou osobou schopnou vlastnit autorská práva, a Slater nemůže mít autorská práva k této fotografii, protože se nepodílel na jejím vytvoření. Poté agentura Caters News vydala žádost o odstranění fotografie s odvoláním na nedostatek povolení; v reakci na odpověď autora blogu Mika Masnicka však zástupce uvedl, že Masnick tyto fotografie odněkud očividně stáhl – zřejmě ze stránek Daily Mail – a nadále požadoval jejich odstranění. Masnick tvrdil, že i kdyby byla chráněna autorskými právy, použití fotografie na Techdirt by bylo podle zákona USA o autorských právech považováno za fair use. Věřil, že „bez ohledu na to, kdo vlastní či nevlastní autorská práva, je stoprocentně jasné, že vlastníkem autorských práv není on sám".
Slater v reakci na nadaci Wikimedia Foundation i Techdirt tvrdil, že měl významný tvůrčí podíl na selfie fotografiích opic, díky čemuž by byl argument volným dílem diskutabilní. Slater pro BBC uvedl: „Byl jsem přijat do opičí tlupy, dotýkali se mě a upravovali můj zevnějšek… Proto jsem si myslel, že by se mohly samy vyfotografovat. Postavil jsem fotoaparát na stativ, zkomponoval [snímek] a nastavil správnou expozici … a pak už jen stačí, aby opice spoušť stiskla, a máte fotku.“ V příběhu zveřejněném 14. srpna 2014 nebo dříve na svých internetových stránkách Slater uvedl, že příběh opic, které mu ukradly fotoaparát, byla zcela jiná událost a došlo k ní před pořízením „selfie“. Slater dále řekl: „Dal jsem na stativ fotoaparát s velmi širokoúhlým objektivem, nastavil konfiguraci jako prediktivní autofokus, dokonce i blesk, abych měl šanci pořídit portrét zblízka, kdyby se opice znovu přiblížily si pohrát [...] Měl jsem při tom jednu ruku na stativu, ale opice do mě strkaly a šťouchaly, ty starší i pár hravých mláďat, která mě zlehka kousala do rukou.“ Podobně i v rozhovoru z listopadu 2017 pro rozhlasovou show This American Life Slater řekl, že při pořizování snímků přidržoval stativ prsty.
Znalecké posudky Názory odborníků na to, zda Slater autorská práva na fotografie vlastní, se různí.
Dne 21. srpna 2014 zveřejnil Úřad pro autorská práva Spojených států stanovisko, které bylo později zahrnuto do Kompendia praktik úřadu pro autorská práva v USA, třetího vydání, vydaného dne 22. prosince 2014, s cílem objasnit, že „podle amerického zákona mohou být autorskými právy chráněna pouze díla vytvořená člověkem, což vylučuje fotografie a umělecká díla vytvořená zvířaty nebo stroji bez lidského zásahu“ a „protože autorský zákon je omezen na „původní intelektuální pojetí autora“, [autorský] úřad odmítne zaregistrovat nárok, pokud zjistí, že dílo nevytvořil člověk. Úřad nezaregistruje díla vytvořená přírodou, zvířaty nebo rostlinami.“ Kompendium konkrétně zdůraznilo, že „fotografie pořízená opicí“ je ukázkový příklad něčeho, co nelze chránit autorskými právy.
Američtí a britští právníci v oblasti duševního vlastnictví Mary M. Luria a Charles Swan uvedli: jelikož tvůrcem fotografie je zvíře a nikoli osoba, na fotografii neexistují autorská práva bez ohledu na to, kdo vlastní zařízení, pomocí kterého byla fotografie vytvořena. Podle profesorky práva Jessicy Litmanové z Michiganské univerzity „Žádný lidský autor nemá práva na fotografii pořízenou opicí“ […] „Originální opičí selfie je volné dílo“. Řekla, že americký úřad pro autorská práva objasňuje stávající praxi a nevytváří novou politiku. Americký právník v oblasti práva umění Nicholas O'Donnell ze společnosti Sullivan & Worcester LLP však poznamenal, že „i když fotografie pořízená opicí nemůže být chráněna autorskými právy, není jasné, proč by to kategoricky vyloučilo jakékoli autorské právo pro lidského autora v díle, ve kterém jsou fotoaparáty záměrně ponechány na místě, kde nějaká přirozená síla nebo zvíře způsobí pořízení fotografie“.
Dne 22. srpna 2014, den poté, co Úřad pro autorská práva Spojených států zveřejnil své stanovisko, byla citována mluvčí Úřadu pro duševní vlastnictví Spojeného království Bianca D'Orsi, která uvedla, že zatímco zvířata podle práva Spojeného království nemohou autorská práva vlastnit, „otázka autorských práv na fotografie jsou složitější. Záleží na tom, zda fotograf kreativně přispěl k dílu, a toto je rozhodnutí, které musí učinit soud.“