Ekonomika Belgie

Belgie má moderní kapitalistickou ekonomiku, která vychází ze silného industriálního základu a výhodné geografické polohy. Belgie byla prvním kontinentálním evropským státem, který prošel průmyslovou revolucí, kdy byl vybudován rozsáhlý systém přepravy s přístavy, plavebními kanály, hustou železniční a dálniční sítí propojující industriální centra země s okolními státy.

Belgie dováží suroviny a polotovary, které jsou dále zpracovávány a následně vyváženy. Na světovém obchodu je belgická ekonomika závislá, vývoz tvoří asi dvě třetiny HNP. Mezi obchodní výhody Belgie patří její centrální geografická poloha a vysoce kvalifikovaná, vícejazyčná pracovní síla.

Kromě uhlí, které se už dnes netěží, a úrodné půdy nemá Belgie mnoho přírodních zdrojů. Přesto je tu bohatě zastoupen průmysl, nejvýznamnějšími odvětvími jsou ocelářství, textilní průmysl, petrochemický průmysl, potravinářství, farmaceutický průmysl, automobilový průmysl a výroba elektroniky.

V současnosti je belgická ekonomika primárně orientovaná na sektor služeb, ten v roce 2019 tvořil 69,74 % HDP, průmysl asi 19,03 %, zemědělství 0,43 % HDP.

Jako jeden ze států, které se podílely na vzniku Evropských společenství, silně podporuje integraci evropských ekonomik v rámci EU. Dvě třetiny zahraničního obchodu jsou realizovány se zeměmi EU a Brusel je zároveň administrativním sídlem Unie.

V roce 2002 přijala Belgie euro, které nahradilo belgický frank.

Státní dluh k roku 2018 dosahoval 102 % HDP a Belgie tak byla čtvrtou nejzadluženější zemí v EU.

Historie

Zatímco v roce 1914 měla Belgie jednu z nejlépe fungujících ekonomik v Evropě, v roce 1919, rok po konci války, činila nezaměstnanost hrozivých 80 procent. Přesto se ekonomická situace začala rychle zlepšovat a už v roce 1920 Belgie ukázala svou sílu uspořádáním prvních poválečných olympijských her v Antverpách. V roce 1921 Lucembursko vytvořilo s Belgií hospodářskou unii, což ekonomice také značně pomohlo. Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením měnové unie, kdy bylo možno používat belgický frank na lucemburském území a naopak.

Během 2. světové války zůstal belgický průmysl relativně nepoškozen díky Galopinově doktríně, která hlásala hospodářskou spolupráci s nacistickými okupanty vyjma válečného průmyslu. Poválečný boom byl umocněn vznikem EU a NATO, které obě sídlí v Bruselu, a poválečnému nastartování ekonomiky výrazně pomohl i Marshallův plán.

Valonsko bylo od průmyslové revoluce jedním z nejbohatších míst v Evropě díky rychle se rozvíjejícímu průmyslovému pásmu, kde se těžilo a zpracovávalo uhlí a vyráběla ocel. Krize uhelného a těžkého průmyslu v 2. polovině 20. století způsobila hospodářský propad a v přechodu na moderní ekonomiku začalo Valonsko zaostávat za původně zemědělským Vlámskem, které se po 2. světové válce měnilo v hospodářsky prosperující oblast. Rozvíjel se tam zejména lehký a petrochemický průmysl, který byl v 60. a 70. letech podporován zahraničními investicemi (zejména z USA). Během 80. a 90. let se průmyslové centrum země dále posunovalo na sever do Vlámska (je to také důležitý dopravní uzel) a dnes tam sídlí většina průmyslové výroby, včetně světových automobilových společností.

Kvůli ropným šokům 70. let a restrukturalizaci průmyslu se na počátku 80. let dostala belgická ekonomika do recese. Nejzávažnější krize z let 1980-82 vyústila v obrovský nárůst nezaměstnanosti, což vedlo ke zvýšení státních výdajů na sociální zabezpečení, podporu vývozu a následnému zadlužení státu. V letech 1992-1993 byla Belgie zasažena nejen ekonomickými, ale i politickými rozpory které vyústili ve federalizaci země. Během let 2000 až 2008 je podařilo ekonomiku stabilizovat, ale v roce 2009 opět upadla do recese vlivem globální finanční krize.

Odvětví ekonomiky Belgická ekonomika je primárně orientovaná na služby, které tvoří většinu belgického HDP. Podle zprávy EU byly v roce 2018 nejdůležitějšími odvětvími belgického hospodářství služby, a to v oborech veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, které pokrývají 22,1 % HDP. Za nimi následuje maloobchod a velkoobchod, doprava, ubytování, stravování a pohostinství (19,4 %) a průmysl (16,7 %).Europa.eu (https://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries/belgium_cs), Oficiální internetová stránka Evropské unie. Převzato 15. 11. 2020.

Zahraniční obchod Díky své pozici uprostřed vysoce industrializované zóny se Belgie stala velmi vyvinutou a exportně zaměřenou ekonomikou. Velmi těží i ze své centrální a zároveň přímořské pozice a jazykově i profesně vzdělané pracovní síly. Belgický vývoz představuje asi 79 % HNP země.OECD (2020), Trade in goods and services (indicator). doi: 10.1787/0fe445d9-en (Accessed on 15 November 2020) Většina zahraničního obchodu Belgie (73 %) se odehrává v rámci EU. Nejdůležitějšími příjemci belgického zboží jsou Německo (18 %), Francie (14 %) a Nizozemsko (12 %). I tak se ale Belgie snaží být otevřená i mimounijním investicím, 5 % jejího exportu směřuje do USA a další 2 % do Číny a Indie. Hlavními exportními artikly Belgie jsou stroje a příslušenství, chemikálie, opracované diamanty, kovy a kovové produkty a potraviny.The World Factbook. Central Intelligence Agency. (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/be.html ). Převzato 15. 11. 2020

Pokud jde o import do země, 64 % se realizuje z členských zemí EU. 18 % dovozu do Belgie zajišťuje Nizozemsko, 13 % Německo a 9 % jde z Francie. Mimo Evropskou unii jsou hlavními dovozci zboží Spojené státy (7 %) a Čína (4 %).

Zaměstnanost Belgie se, co se nezaměstnanosti týče, pohybuje trvale pod průměrem EU. V prvním pololetí roku 2020 tam byla nezaměstnanost kolem 5,2 %OECD (2020), Unemployment rate (indicator). doi: 10.1787/52570002-en (Accessed on 15 November 2020) a z toho 43 % lidí bylo bez práce dlouhodobě.OECD (2020), Long-term unemployment rate (indicator). doi: 10.1787/76471ad5-en (Accessed on 15 November 2020) Na porovnání, průměrná nezaměstnanost EU byla v lednu 2020 7,5 %, přičemž dlouhodobě nezaměstnaní tvořili 40,3 %. Mezi mladými Belgičany ve věku od 15 do 24 je nezaměstnanost výrazně vyšší (18,3 % v roce 2019).OECD (2020), Youth unemployment rate (indicator). doi: 10.1787/c3634df7-en (Accessed on 15 November 2020)

Celková pracovní síla v Belgii odpovídá přibližně 5,1 milionům lidíOECD (2020), Labour force (indicator). doi: 10.1787/ef2e7159-en (Accessed on 15 November 2020) a z nich pouze necelé jedno procento (48 tisíc lidí) pracuje v zemědělství. Toto odpovídá vyspělosti a modernosti hospodářství této země. Naprostá většina lidí (73,5 %) je zaměstnána ve službách (podobně jako ve většině zemí EU). Dalších téměř 19 % lidí je zaměstnáno v průmyslu a přidružených odvětvích.OECD (2020), Employment by activity (indicator). doi: 10.1787/a258bb52-en (Accessed on 15 November 2020) Asi jednu šestinu pracovní síly Belgie tvoří OSVČ.OECD (2020), Self-employment rate (indicator). doi: 10.1787/fb58715e-en (Accessed on 15 November 2020)

Dlouhodobě se Belgie pohybuje na vrcholu, i pokud se jedná o výši mezd. Průměrný belgický plat se pohybuje kolem 55,6 tisíc amerických dolarů ročně (asi 1,2 milionu Kč).OECD (2020), Average wages (indicator). doi: 10.1787/cc3e1387-en (Accessed on 15 November 2020) V rámci Evropy ji tak předbíhá pouze Lucembursko, Island, Dánsko a Nizozemsko.

Rozpočet Ačkoli je Belgie vyspělou a bohatou zemí, její veřejné výdaje dlouhou dobu převyšovaly příjmy. Státní dluh země nejvíce stoupal během osmdesátých let minulého století a v roce 1990 dosáhl téměř 140 % belgického HDP.OECD (2020), General government debt (indicator). doi: 10.1787/a0528cc2-en (Accessed on 15 November 2020) Díky zavedení přísné rozpočtové politiky se zemi podařilo srazit dluh pod 90 %, ale krize v roce 2008 ho opět zvedla. Na konci prvního desetiletí 21. století měla Belgie třetí nejvyšší státní dluh ze všech zemí EU (96,7 % HDP). Aktuálně státní dluh Belgie opět stoupá a jedná se o čtvrtou nejzadluženější zemi EU.EUROSTAT (https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/11442886/2-22102020-BP-EN.pdf/a21ffbf8-09c9-b520-8fa9-6e804146bf0f#:~:text=In%20the%20EU%2C%20the%20ratio,increasing%20sharply%2C%20and%20GDP%20decreasing.) Převzato 15. 11. 2020. Ač je státní dluh země tak vysoký, nehrozí Belgii bankrot, jelikož se jedná o důvěryhodnou vyspělou zemi plnou investičních příležitostí. Podobně na tom je například Japonsko, jehož státní dluh má hodnotu více než 200 % HDP.HORÁČEK, Filip. O dluhu Belgie se nemluví. Je přitom třetí nejvyšší v Unii. IDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, 2010, 3. května 2010 [cit. 2020-11-15]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/o-dluhu-belgie-se-nemluvi-je-pritom-treti-nejvyssi-v-unii.A100503_105548_eko-zahranicni_fih

Rozdíly mezi regiony Ekonomika Belgie je různorodá a nemůže být plně pochopena bez zohlednění regionálních rozdílů. Vlámská a valonská ekonomika se liší v mnoha ohledech, stejně tak ekonomiky měst jako Brusel, Antverpy, Lutych, Bruggy, Charleroi nebo Gent vykazují značné rozdíly. HDP na osobu v Bruselu je výrazně vyšší než v ostatních regionech.

Nezaměstnanost je zhruba třikrát vyšší ve Valonsku než ve Vlámsku, a ještě vyšší je v Bruselu. (2019: Vlámsko 3,4 %; Valonsko 8,5 %; a Brusel 13,2 %)"Le marché du travail en chiffres absolus"the original. Retrieved 17 March 2014. https://web.archive.org/web/20140317231529/http://statbel.fgov.be/fr/statistiques/chiffres/travailvie/emploi/chiffres/ + Hrubý domácí produkt v Belgii (2017)EUROSTAT (https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/base-profile/brussels-capital) Převzato 15. 11. 2020 Pořadí NUTS region 2017 reálné HDP per capita v eurech % průměru HDP v EU27 v roce 20171Brusel57,700196 %2Vlámský region35,300120 %3Valonský region24,80084 %

Brusel S výší nominálního HDP 77,694 € miliónů a reálného HDP 57,700 € miliónů v roce 2017 Brusel představuje jeden z nejbohatších regionů Evropy (241 % průměru Evropské unie). Na druhou stranu má region vysokou míru nezaměstnanosti 13,2 %. Zhruba 19 % pracovních pozic zastávají obyvatelé žijící ve Vlámsku nebo Valonsku, zatímco 17 % obyvatel Bruselu pracuje mimo hlavní město. Lidem je ale jejich příjem počítán tam, kde pracují, a ne v místě jejich bydliště, což uměle zvyšuje HDP na hlavu v Bruselu a mírně ho snižuje v ostatních regionech.

Rozdíl v hrubém domácím produktu mezi regiony se každým rokem zvyšuje, důvodem je i výrazně vyšší orientace na služby v Bruselském regionu, díky rostoucím požadavkům administrativy EU. Instituce Evropské unie v Bruselu a s nimi spojené služby poskytují 121 000 pracovních míst. Brusel též generuje 13 % veškerého belgického exportu.

Vlámsko

Ve Vlámsku, které pokrývá téměř polovinu území Belgie, je koncentrována většina průmyslu. Region vytváří 59,2 % HNP Belgie. Mezi belgickými regiony je Vlámsko druhé ve výši HDP na osobu (35,300 €, to odpovídá 120 % evropského průměru). Míra nezaměstnanosti je zde 3,4 %, což je značně pod průměrem EU (6,9 %) i celé Belgie (6 %). Průmyslový sektor ve Vlámsku představuje 23,1 % celkového HDP regionu. Služby vyprodukují 75,8 % HDP a zemědělství pouze 1,1 %.

Vlámsko je důležitým logistickým uzlem díky své centrální poloze a husté a integrované dopravní síti. Ve Vlámsku působí také velké nadnárodní automobilové společnosti (například Opel nebo Volvo). Kromě toho jsou klíčovými odvětvími regionální ekonomiky ještě petrochemický průmysl a informační technologie.EUROSTAT (https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/base-profile/flanders) Převzato 15. 11. 2020

Valonsko