náhled|Jiří Čunek čtoucí protestní materiál občana náhled|Europoslanec Filip Turek a Jiří Čunek (Konzervativní kemp, Seč, 10. května 2025) Jiří Čunek (* 22. února 1959 Gottwaldov) je český politik, od ledna do listopadu 2007 a pak opět od dubna 2008 do ledna 2009 první místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka a ministr pro místní rozvoj ČR, v letech 2006 až 2009 předseda KDU-ČSL, od října 2006 senátor za obvod č. 77 – Vsetín, v letech 2016 až 2020 hejtman Zlínského kraje, v letech 2000 až 2008 a opět od roku 2012 zastupitel Zlínského kraje, v letech 1998 až 2007, poté v letech 2014 až 2017 a dále od roku 2022 starosta města Vsetína.
Životopis Jiří Čunek se v letech 1974–1977 vyučil na středním odborném učilišti v Napajedlech. Při zaměstnání jako automechanik ve zlínských (tehdy gottwaldovských) Pozemních stavbách roku 1982 odmaturoval na SPŠ strojní v Gottwaldově. Nato nastoupil do Zbrojovky Vsetín, nejprve jako bezpečnostní technik, od roku 1993 vedoucí bezpečnosti práce. Do KDU-ČSL vstoupil roku 1990, na podzim 1994 byl zvolen do vsetínského zastupitelstva a tři měsíce působil jako místostarosta, poté byl členem bytové komise a předsedou okresní organizace KDU-ČSL. Po volbách na podzim 1998 se stal starostou Vsetína; od roku 2000 také zastupitelem Zlínského kraje. Tím, že Čunek nemá vysokoškolské vzdělání, údajně argumentovali někteří odpůrci jeho předsednictví.Martin Weiss: Předseda bez diplomu – proč ne?, rubrika Úhel pohledu, Lidové noviny 28. listopadu 2006
Česká rada dětí a mládeže mu v roce 2006 udělila Cenu Přístav za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží.
Rodina Jeho manželka Pavla Čunková (* 28. dubna 1958 sňatek 1982) vystudovala Palackého univerzitu v Olomouci a má ve Vsetíně praxi zubní lékařky; manželé spolu mají 4 dcery, jejichž věk byl v roce 2006 uváděn jako 22, 20, 14 a 12 let. Je prostředním ze tří bratří, starší Josef a mladší Václav. Jeho starší bratr Josef je katolický kněz, jezuita a administrátor římskokatolické farnosti Velehrad. Bratr Václav je salesiánský kněz v Pardubicích. Měl i sestru Janu. Čunkův bratranec (matky jsou sestry) je herec Josef Polášek.Piča mezi řádky , rozhovor v Reflexu 51-2/2006, 21. 12. – článek je přístupný pouze za úplatu Čunkův otec zemřel po autohavárii v roce 2006.
Politická kariéra
Předseda KDU-ČSL a senátor Na podzim roku 2006 se po výrazném volebním vítězství stal senátorem za obvod č. 77 – Vsetínsko. V prosinci 2006 nahradil odstoupivšího Miroslava Kalouska na postu předsedy lidové strany. Do předsednictva strany se pak dostali především jeho favorité. Ještě předtím se několikrát sešel s Jiřím Paroubkem, za což byl ve straně kritizován. V té době se pohyboval na vrcholu žebříčku nejpopulárnějších politiků v zemi.
Ministr pro místní rozvoj Po svém zvolení do čela strany se zapojil do sestavování vlády. Původně se stavěl proti tomu, aby koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených stavěla na důvěře několika přeběhlíků z levicových stran, a prosazoval dohodu s celou sociální demokracií, ale později od tohoto požadavku odstoupil. Nakonec lidovci uzavřeli dohodu s občanskými demokraty a zelenými a Jiří Čunek byl 9. ledna 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou druhé vlády Mirka Topolánka. Jakožto první místopředseda vlády stál v létě v čele státní návštěvy v Etiopii namísto Mirka Topolánka, jemuž se v té době narodil syn.
Po vstupu do politiky se radikálně vymezil proti korupci, zneužívání sociálních dávek nebo positivní diskriminaci Romů. Svým přístupem si vysloužil mnoho stoupenců, ale také kritiků. V průběhu roku 2007 se okolo něj objevila řada kauz a skandálů, jež jeho stoupenci označovali za uměle vyvolané pokusy zlikvidovat neokoukaného a rozhodného politika. Přestože mu nebylo prokázáno porušení zákona, spousta především romských a liberálních organizací (včetně koaliční Strany zelených) jej opakovaně vyzývala k odstoupení z vládních funkcí.
Odstoupení z funkce ministra V devadesátých letech pobíral sociální dávky, přestože ve stejné době prokazatelně měl na účtu milióny korun, ale dle zjištění Aktuálně.cz „v roce 1997 bral Čunek dávky oprávněně, měl na ně nárok. Stejně tak na rodičovské přídavky na děti v roce 1998 a 1999.“. Pod nátlakem se rozhodl 7. listopadu 2007 dočasně odstoupit z funkce prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj. Důvodem se stalo rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké pokračovat ve vyšetřování jeho údajné úplatkářské aféry, které bylo v srpnu zastaveno. I nadále však ovlivňoval chod ministerstva. Jeho nástupce nebyl jmenován a ministerstvo řídil jako první náměstek Jiří Vačkář.
To vyvolalo dohady o jeho brzkém návratu do funkce; spekulovalo se, že KDU-ČSL, která trvala na návratu svého předsedy do vlády, na oplátku podpoří v nadcházejících prezidentských volbách kandidáta ODS Václava Klause, což rozhodně popřel, v samotné prezidentské volbě poté hlasoval pro Jana Švejnara. Proti jeho návratu protestovala koaliční Strana zelených, jejíž ministr Karel Schwarzenberg dokonce hrozil vlastní demisí, vrátí-li se Čunek do vlády, aniž by byly dostatečně osvětleny jeho majetkové poměry, především odkud vzal miliony korun v době, kdy pobíral sociální podporu.
Krajské volby 2008 Současně zůstával předsedou KDU-ČSL, která vytrvale usilovala o jeho oficiální návrat do vlády. K němu došlo 2. dubna 2008, kdy byl znovu jmenován ministrem pro místní rozvoj.Čunek je zpět. Nezodpovězené otázky zůstávají, Aktualne.cz, 2. 4. 2008 Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg demisi nepodal, protože se rozhodl přešetřit Čunkovy rodinné finance auditem, který sám zaplatil.
Atmosféru kolem Čunka však nadále kazily nevyřešené aféry, které podrývaly jeho důvěryhodnost i u vlastních spolustraníků. A tak, když se premiér Topolánek odhodlal k rekonstrukci vlády, ke které se chystal od – pro vládní koalici katastrofálních – krajských voleb, byl jedním z těch, které chtěl premiér nahradit. Ve zvláštním tiskovém vystoupení před novináři 12. ledna 2009 pak rezignoval na posty 1. místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj poté, co se neúspěšně pokoušel dosáhnout toho, aby v rámci rekonstrukce vlády místo něj odešel stranický kolega Miroslav Kalousek.
Dne 30. května 2009 neuspěl v obhajobě postu předsedy KDU-ČSL, když od 301 přítomných delegátů získal v prvním kole volby pouhých 61 hlasů. Předběhli jej Jan Březina (112 hlasů) a Cyril Svoboda (91 hlasů). Ve druhém kole volby pak těsně vyhrál Cyril Svoboda.
Na komunální úrovni se mu podařilo získat ve volbách do zastupitelstva v roce 2010 ve Vsetíně nejvíce preferenčních hlasů z místních politiků, kandidoval na šestém místě za lidovce a strana celkově skončila druhá o 54 hlasů za vítěznou ODS.
2014–2017 V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Vsetína, když vedl kandidátku KDU-ČSL. Strana ve městě volby vyhrála (29,36 % hlasů, tj. 6 mandátů) a Čunek získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů všech stran (4 661 hlasů). Z tohoto titulu také usiloval o post starosty města, ale na ustavujícím zasedání zastupitelstva dne 6. listopadu 2014 zvolen nebyl. Stejně tak neuspěl o dva týdny později 24. listopadu 2014. Nakonec byl vsetínským starostou zvolen až 8. prosince 2014, v pořadí na třetím zasedání zastupitelstva, když pro něj hlasovalo 16 z 21 členů zastupitelstva a 5 se zdrželo hlasování.
V krajských volbách v roce 2016 jako lídr kandidátky KDU-ČSL přivedl stranu ve Zlínském kraji k vítězství, když KDU-ČSL získala 22,97 % odevzdaných hlasů a 12 mandátů ve 45členném krajském zastupitelstvu, přičemž sám získal 14 468 preferenčních hlasů (34,61 %). Vítězná KDU-ČSL následně uzavřela koalici s druhým hnutím ANO 2011, čtvrtým hnutím STAN a sedmou ODS a dne 2. listopadu 2016 byl zvolen hejtmanem Zlínského kraje (obdržel 31 hlasů od 45 přítomných zastupitelů).
V únoru 2017 deník MF DNES uvedl, že v té době díky souběhu tří funkcí – senátora, hejtmana a starosty – pobíral v součtu plat ve výši téměř 290 tisíc korun měsíčně a byl tak podle listu nejlépe placeným politikem. Před krajskými volbami přitom sliboval, že v případě zvolení by funkci vsetínského starosty opustil, a to zprvu do prosince 2016, poté do konce ledna 2017. V senátu podle deníku absentoval téměř u třetiny hlasování. Nakonec 11. dubna 2017 rezignoval na funkci starosty i post zastupitele města Vsetín. Jiří Čunek nadále zůstával hejtmanem Zlínského kraje a senátorem. Ve funkci jej nahradil Jiří Růžička, ředitel obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín.
Dne 27. května 2017 na sjezdu KDU-ČSL kandidoval na předsedu strany proti úřadujícímu předsedovi Pavlu Bělobrádkovi. Se ziskem 16 % hlasů nebyl do funkce zvolen. V rámci lidové strany pod vedením Bělobrádka působil spíše kontroverzním dojmem. Bělobrádek ho nařkl, že může za rozpad koalice se Starosty v červenci 2017, což ale blíže neprokázal a odvolával se pouze na některé jeho výroky na celorepublikovém výboru a v tisku, které pobouřily mj. i Petra Gazdíka ze STANu.
2018–2020 V prezidentských volbách v roce 2018 podpořil Jiřího Drahoše, stejně jako celá KDU-ČSL.
V pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou z 29. března 2018 se tvrdě postavil proti legalizaci manželství gayů a leseb. Dle jeho slov legalizace gayů a leseb je projev úpadku společnosti, s tím, že se jedná o módní vlnu. Brojil proti změně zákona, jež by umožňovala manželství párů stejného pohlaví, vč. adopcí dětí. Svým pohledem na rodinu se netajil a snažil se o něm přesvědčovat i veřejnost. Změna zákona by podle něj vedla k úpadku společnosti. Homosexuální páry podle Jiřího Čunka nemají nárok na to, aby je stát chránil nebo jakkoli podporoval. To odůvodňoval tím, že tyto homosexuální vztahy jsou soukromou záležitostí. Ještě tvrdší slova pak vyjádřil k otázce adopcí dětí párů stejného pohlaví, když řekl, že tyto komunity nejsou přirozené nebo dokonce jeho přesvědčení, že porodnost klesá z důvodu pohodlnosti.
V září 2018 podepsal spolu s více než třiceti senátory Prohlášení skupiny senátorů, kterým podpořil co nejrychlejší přijetí 50 syrských sirotků do ČR.
Ve volbách do Senátu PČR v říjnu 2018 obhájil za KDU-ČSL svůj senátorský mandát v obvodu č. 77 – Vsetín již v 1. kole voleb, získal 51,59 % hlasů. Zároveň kandidoval v komunálních volbách do vsetínského zastupitelstva na posledním místě kandidátky KDU-ČSL, ale zvolen nebyl.
V krajských volbách v roce 2020 byl opět lídrem KDU-ČSL ve Zlínském kraji, post krajského zastupitele se mu podařilo obhájit. Nepodařilo se mu však dojednat novou koalici, a tak dne 10. listopadu 2020 ve funkci skončil. Jeho nástupcem ve funkci hejtmana se stal Radim Holiš (ANO). Do krajských voleb v roce 2024 byl opět zvolen lídrem kandidátní listiny KDU-ČSL.
2020–2023 V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Vsetína z posledního 21. místa kandidátky KDU-ČSL. Vlivem preferenčních hlasů byl zvolen zastupitelem města. Dne 24. října 2022 byl navíc zvolen starostou města. Hlasovalo pro něj 12 ze 17 přítomných zastupitelů, pět zastupitelů se zdrželo hlasování. Koalici vytvořilo hnutí ANO s KDU-ČSL, hnutím Nestraníci, ODS a uskupení „PRO-pořádek-rozvoj-odpovědnost VSETÍN“ (tj. ČSSD a nezávislí kandidáti).
Od roku 2024 Ve volbách do Senátu PČR v roce 2024 obhajoval za KDU-ČSL mandát senátora v obvod č. 77 – Vsetín, přičemž mandát se ziskem 56,76 % získal již v prvním kole.
V krajských volbách v roce 2024 byl opět zvolen lídrem KDU-ČSL ve Zlínském kraji, kdy těsně porazil senátora Josefa Bazalu v poměru hlasů 42 ku 41. Posléze utvořil koaliční dohodu s hnutím Zlín 21, se kterým lidovci v krajských volbách společně kandidovali. Mandát krajského zastupitele se mu podařilo získat.
Kandidaturu na šéfa KDU-ČSL podmínil dobrým výsledkem v krajských volbách. Dne 14. října 2024 oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Na sjezdu strany konaném o několik dní později však ve volbě neuspěl, když byl předsedou strany zvolen jeho protikandidát Marek Výborný.