Ekonomika Kolumbie je podle hrubého domácího produktu čtvrtou největší ekonomikou Latinské Ameriky. V roce 1990 činilo její HDP 120 miliard amerických dolarů (1500 USD na osobu) a chudoba postihovala 65 % obyvatel, zatímco v roce 2018 se její HDP zvedlo na 750 miliard amerických dolarů a na hranici chudoby se pohybovalo 27 % populace.

Historie

Během 16. a 17. století fungovala Kolumbie pod správou Španělska jako jeho zámořská kolonie. Její ekonomice dominoval obchod s otroky a těžba cenných kovů. Stejně jako většina ostatních kolonii si i Kolumbie ponechávala zemědělský charakter poměrně dlouho. Tou dobou došlo rovněž ke stavbě přístavu Cartagena – obchodního centra země. Velká změna přišla s nárůstem poptávky po kávě a tabáku."The World Factbook" . CIA.gov. Central Intelligence Agency. Staženo 19. července 2019

V Kolumbii vznikaly rozsáhlé plantáže a v průběhu 19. století se z kávy stala dominantní obchodní komodita, dosahující roku 1898 až 50 % kolumbijského exportu.

Šedesátá a sedmdesátá léta 19. století se vyznačovala nastolením velmi liberálního vztahu státu a soukromé sféry, stejně jako rozsáhlou výstavbou železničních tratí. Konzervativní ústava roku 1886 však od liberálního trendu částečně ustoupila. Roku 1899 srazila kolumbijskou ekonomiku občanská válka, která způsobila ochromení obchodu s kávou. Situace v zemi se uklidnila až v roce 1910, kdy rovněž došlo k zákazu užívání papírových peněz.

Období 1930–1946, nazývané jako období liberální republiky, přineslo rozsáhlé sociální reformy a komplexní orientaci ekonomiky k levicovým idejím. Koncem čtyřicátých let Kolumbie vstoupila do éry násilí, uzurpace moci nestátními aktéry a ekonomické nestability, která přetrvávala až do začátku nového milénia. V osmdesátých letech však země zažila zlatou éru svého obchodu s ropou, jakožto hlavním vývozním artiklem, který se stal pro Kolumbii významným již po roce 1918. Nedílnou součástí černé ekonomiky země se v tomto období stal obchod s kokainem.Nationsencyclopedia.com. Colombia – History and Economic development. Přístupné z: https://www.nationsencyclopedia.com/economies/Americas/Colombia-COUNTRY-HISTORY-AND-ECONOMIC-DEVELOPMENT.html

K roku 2021 byla Kolumbie členským státem řady mezinárodních (nejen) ekonomických organizací, např. OECD, Andské společenství a Pacifická aliance. Dohodu o volném obchodu měla k lednu 2021 s drtivou většinou zemí Latinské Ameriky a Karibiku, USA, Kanadou, EFTA, EU, Jižní Koreou, Izraelem.

Zemědělství v Kolumbii

Ekonomika Kolumbie silně závisí na vývozu energie a na těžbě, takže je její ekonomie citlivá na kolísání cen komodit. Je 4. největším producentem ropy v Latinské Americe, 4. největším producentem uhlí na světě, třetím největším vývozcem kávy a druhým největším vývozcem řezaných květin.CIA.gov. Colombia. Přístupné z:"The World Factbook"

Rozvoj zemědělství a těžby v Kolumbii se liší region od regionu. Jedním z míst, kde se zemědělství rozvíjí velmi silně, je Valle del Cauca, kolébka produkce cukrové třtiny v celé zemi.

Kolumbie využívá své zeměpisné polohy (má pobřeží jak u Tichém oceánu, tak u Atlantského oceánu. Kromě toho, že má velkou plochu pevniny v Amazonii) a velkou klimatickou rozmanitost, je považována za jednu ze světových mocností v zemědělství.

Kolumbie v roce 2018 vyprodukovala 36,2 milionu tun cukrové třtiny (7. největší producent na světě), 5,8 milionu tun palmového oleje (5. největší producent na světě), 3,7 milionu tun banánů (11. největší producent na světě) a 720 tisíc tun kávy (4. největší producent na světě, za Brazílií, Vietnamem a Indonésií). Přestože sousední Brazílie je největším producentem kávy na světě (3,5 milionu tun vyrobených ve stejném roce), reklama, kterou země provádí po celá desetiletí, naznačuje, že kolumbijská káva má vyšší kvalitu, což vytváří přidanou hodnotu kolumbijské kávě.Graoespecial.com Qual o melhor café? Brasileiro ou Colombiano? Přístupné z: https://graoespecial.com.br/ Ve stejném roce vyprodukovala Kolumbie 3,3 milionu tun rýže, 3,1 milionu tun brambor, 2,2 milionu tun manioku, 1,3 milionu tun kukuřice, 900 tisíc tun ananasu, 670 tisíc tun cibule, 527 tisíc tun rajčat, 419 tisíc tun příze, 338 tisíc tun manga, 326 tisíc tun avokáda, a samozřejmě menší produkce jiných zemědělských produktů, jako jsou pomeranče, mandarinky, citrony, papáje, fazole, mrkve, kokosy, melouny aj.Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Přístupné z: http://www.fao.org/faostat/en/

Podíl zemědělství na HDP od roku 1945 soustavně klesá rozšiřováním průmyslu a služeb. Zemědělský podíl na HDP se však v průběhu 90. let snížil poměrně méně v porovnání se zeměmi světa na podobné úrovni rozvoje, i když se podíl kávy na HDP dramaticky zvýšil. Zemědělství přesto zůstalo důležitým zdrojem zaměstnanosti a v roce 2006 poskytlo pětinu pracovních míst v Kolumbii.Roberto Steiner and Hernán Vallejo. "The Economy". Dostupné z: Colombia: A Country Study (Rex A. Hudson, ed.). Library of Congress Federal Research Division (2010)

Kolumbie má čtyři hlavní průmyslová centra – Bogotu, Medellín, Cali a Barranquillu. Jde o města, která se nacházejí v odlišných zeměpisných oblastech. Kolumbijská průmyslová odvětví zahrnují výrobu textilu a oděvů, zejména spodního prádla, kožených výrobků, zpracovaných potravin a nápojů, papíru a výrobků z papíru, chemikálií a petrochemických produktů, cementu, výrobků ze železa a oceli a jiných kovů. Rozmanité podnebí umožňuje pěstování nejrůznějších plodin. Všechny regiony navíc produkují lesní produkty, od tropických tvrdých dřev v teplejších oblastech, až po borovice a eukalypty v těch chladnějších.

Kakaové boby, cukrová třtina, kokosové ořechy, banány, rýže, bavlna, tabák, maniok a většina hovězího dobytka se chová nebo pěstuje v horkých oblastech do nadmořské výšky 1000 metrů. Mírné oblasti – mezi 1 000 a 2 000 metry – jsou vhodnější pro kávu, řezané květiny, kukuřici a jinou zeleninu či ovoce, jako jsou citrusy, hrušky, ananas a rajčata. Chladnější oblasti – mezi 2 000 a 3 000 metry – produkují pšenici, ječmen, brambory, zeleninu, květiny, dojnice a drůbež.

Stavebnictví, průmysl a těžba

Podle kolumbijské stavební komory (Camacol) zaznamenala Kolumbie v posledních letech růst investic do výstavby. To je z velké části způsobeno projekty bezplatného bydlení, které vláda v nedávné době realizovala a které vedly k výstavbě přibližně 100 000 domů.

Kromě toho se stavební sektor rozrostl také díky výstavbě dálnic a přístavní infrastruktury. Stavebnictví je také součástí jednoho z nejdůležitějších typů průmyslových odvětví. Přesto je odvětví stavebnictví spolu s těžbou (Kolumbie je jednou ze zemí s největším vývozem smaragdů), dvěma z hospodářských činností, které vedly k nejvyššímu růstu.

Kolumbie má bohatou zásobu minerálů a energetických zdrojů. Má největší zásobu uhlí v Latinské Americe a v hydroelektrickém potenciálu je na druhém místě za Brazílií. Odhady zásob ropy v roce 1995 činily 3,1 miliardy barelů (490 000 000 m³). Může se chlubit také značnými zásobami niklu, zlata, stříbra, platiny a smaragdů

Nalezení ložiska 2 miliard barelů (320 000 000 m³) vysoce kvalitní ropy na polích Cusiana a Cupiagua, asi 200 kilometrů východně od Bogoty, umožnil Kolumbii, aby se od roku 1986 stala čistým vývozcem ropy. Ropovod Transandino přepravuje ropu z Orita v departementu Putumayo do tichomořského přístavu Tumaco v departementu Nariño."BOST project" UNCO United Refineries. Staženo 8. června 2008 Celková produkce ropy v průměru dosahuje 620 tisíc barelů denně (99 000 m³/den); exportuje se asi 184 tisíc barelů denně (29 300 m³/den). Vláda Pastrany významně liberalizovala svoji politiku v oblasti ropných investic, což vedlo ke zvýšení průzkumné činnosti. Ale taková kapacita nemůže uspokojit domácí poptávku, takže některé produkty rafinace, zejména benzín, musí být dováženy. Plánována je výstavba nové rafinerie.

Produkce uhlí rapidně stoupla, a to z 22,7 milionů tun v roce 1994 na 50 milionů tun v roce 2003.World Coal Institute (2004), Coal Facts – 2004 Edition.PDF Archivováno Vytvořeno 16. ledna 2016. Přístupné z Wayback Machine Více než 90 % uhlí je exportováno, což dělá Kolumbii šestým největším vývozcem uhlí na světě.PDF ve Španělštině Nárůst těžby uhlí je následkem privatizace a demokratických institucí, které snížily daně z licencí k těžbě, aby přilákaly zahraniční investory. Tato snaha zaznamenala úspěch, ale pokud budou soukromé firmy těžit uhlí takto rychle, Kolumbie postupně ztratí více než 800 milionů dolarů v dalších 90 letech.

Vliv těžby na životní prostředí

Těžba má zásadní dopady na životní prostředí, kdy např. oblast Guajira zažívá zrychlenou desertifikaci, úbytek půdy a zdrojů vody kvůli produkci uhlí."The Dirty Story Behind Local Energy", The Boston Phoenix, Vytvořeno 1. října 2007. Přístupné z: https://thephoenix.com/Boston/News/48183-dirty-story-behind-local-energy/ Těžba uhlí dopadá na celou společnost a je díky ní dnes běžný nedostatečný rozvoj oblastí bohatých na tuto surovinu. Více než 11 milionů Kolumbijců přežívá každý den s méně než jedním dolarem denně, okolo 65 % z nich žije v těžebních oblastech. V Kolumbii nechodí do školy okolo 3,5 milionu dětí a nejhorší situace je v těžebních oblastech Chocó, Bolívar a Sucre.

Útoky v těžebním průmyslu

Kolumbie má celkem 4 350 km plynovodů a 6 134 km ropovodů. Čtyři z pěti hlavních ropovodů jsou spojeny s karibským exportním terminálem v Puerto Coveñas. Ropovody musí být často chráněny před útoky, které jsou v Kolumbii častým cílem vydírání a bombardování různými skupinami, například Národní osvobozeneckou armádou (ELN) nebo Revolučními ozbrojenými sílami Kolumbie (FARC). Jejich útoky, které se stávají průměrně každých pět let, způsobují podstatné poškození životního prostředí, často v deštných pralesích a džunglích, a také mnoho ztrát na životech.Colombia country profile. Library of Congress Federal Research Division Vytvořeno v únoru 2007.

Produkce elektřiny Výroba elektřiny v Kolumbii pochází hlavně z obnovitelných zdrojů energie. 69,97 % se získává z vodních elektráren. Kolumbie vlastní také malý jaderný reaktor IAN-R1, který jí darovaly Spojené státy americké a v současnosti se nachází v Bogotě.https://www.elespectador.com/ El espectador. Medio siglo del reactor nuclear colombiano. “Půl století kolumbijského jaderného reaktoru”. Vytvořeno 2015. Přístupné z: https://www.elespectador.com/noticias/medio-ambiente/medio-siglo-del-reactor-nuclear-colombiano Nedávno bylo jeho využití znovu obnoveno poté, co byl několik let neaktivní. IAN-R1 se používá pro výzkumné účely a při výrobě neutronů, každý rok poskytuje 4 400 vzorků k analýze.

Zatímco Kolumbie má obrovský hydroelektrický potenciál, dlouhé sucho v roce 1992 si vynutilo přísné přidělování elektřiny v celé zemi až do poloviny roku 1993. Důsledky sucha na kapacitu výroby elektřiny působily a ovlivnilo je to tak, že vláda zadala výstavbu a modernizaci 10 termoelektrických elektráren. Polovina bude spalovat uhlí a polovina zemní plyn. Vláda také začala zadávat nabídky na stavbu plynovodního systému, který sahá od rozsáhlých plynových polí v zemi až k jejím hlavním populačním centrům. Plány vyžadují, aby tento projekt v polovině příštího desetiletí zpřístupnil zemní plyn milionům kolumbijských domácností.

Od roku 2004 se Kolumbie stala čistým vývozcem energie, exportuje elektřinu do Ekvádoru a rozvíjí spojení s Peru, Venezuelou a Panamou, aby mohla vyvážet také na tyto trhy. Staví se také transkaribský plynovod spojující západní Venezuelu s Panamou přes Kolumbii, a to díky spolupráci prezidentů Álvara Uribeho z Kolumbie, Martína Torrijose z Panamy a Huga Cháveze z Venezuely. Uhlí se vyváží do Turecka.

Služby

Odvětví služeb dominuje kolumbijskému HDP, v roce 2007 mělo 58 %. V tomto sektoru také pracuje nejvíce Kolumbijců (68 %).

Umění a hudba