Ladislaus svobodný pán Müller von Szentgyörgy (Ladislaus/László Freiherr Müller de Szentgyörgy) (18. října 1855, Budapešť – 14. března 1941, Budapešť) byl rakousko-uherský diplomat maďarského původu. Od roku 1879 působil v diplomatických službách a zastával různé funkce v několika zemích. V letech 1912–1914 byl rakousko-uherským velvyslancem v Japonsku,Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineDie Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 398 dostupné online za první světové války byl prvním sekčním šéfem na ministerstvu zahraničí, po zániku monarchie byl penzionován. V roce 1911 byl povýšen do stavu svobodných pánů.

Životopis Pocházel z měšťanských poměrů, jeho otec německého původu byl lékárníkem v Pešti. Ladislaus studoval na Orientální akademii ve Vídni a v roce 1879 vstoupil do diplomatických služeb. Kariéru zahájil jako vicekonzul v Albánii, poté řadu let působil v Turecku (1879–1896). V roce 1896 byl přeložen do Říma, kde byl od následujícího roku legačním radou,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 36 dostupné online V letech 1900–1903 byl generálním konzulem a vyslancem v Bulharsku,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 247 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1902; Vídeň, 1902; s. 46 dostupné online poté byl povolán do Vídně jako sekční šéf na ministerstvu zahraničí (1903–1912).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 273 dostupné online V letech 1912–1914 byl rakousko-uherským velvyslancem v Japonsku (v roce 1912 souběžně krátce vyslancem v Siamu).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 282 dostupné online Do funkce byl jmenován v březnu 1912, do Tokia ale dorazil až v září. Hned po příjezdu byl rakousko-uherským zástupcem na pohřbu císaře císaře Mucuhita. Přes nepřátelské výpady amerického tisku se mu dařilo udržovat korektní diplomatické vztahy, v době mezinárodní krize po sarajevském atentátu byl však donucen k přerušení diplomatických styků a v srpnu 1914 se vrátil do Vídně.SKŘIVAN, Aleš: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakousko-Uherska na Dálném Východě 1900–1914; Praha, 2014; s. 152–154 ISBN 978-80-86781-23-5 V letech 1917–1918 byl znovu prvním sekčním šéfem na rakousko-uherském ministerstvu zahraničí.Ladislaus Müller in: Encyclopedia 1914–1918 dostupné online Na vlastní žádost byl v červnu 1918 propuštěn do penze. Po zániku monarchie žil v soukromí.

Jeho starší bratr Kálmán Müller (1849-1926) byl lékařem, profesorem na budapešťské univerzitě a autorem řady publikací.

Tituly a ocenění V roce 1896 byl povýšen do šlechtického stavu v Uherském království s titulem a predikátem Edler von Szentgyörgy. Ve funkci sekčního šéfa na ministerstvu zahraničí obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1906).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 229 dostupné online V roce 1911 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Ladislause Müllera in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 40 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1918) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1908) 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou (1899) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898)

Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů rytíř Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů Královský řád za občanské zásluhy (Bulharsko) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) alt=|60x60pixelů Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko) 60x60pixelů Řád dvojitého draka III. třídy (Čína)

Odkazy

Reference

Literatura DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 468–471 (heslo Ladislaus Müller) ISBN 978-3-205-20493-0 KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1

Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Královského řádu za občanské zásluhy Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Narození 18. října Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži