Álam Šáh II., neboli Šáh Álam II., rozený Alí Gauhar či Alí Góhar (25. června 1728, Šáhdžahánábád – Staré Dillí – 19. listopadu 1806, Staré Dillí) byl 16. indický císař mughalské dynastie. Vládl v období stálých válečných konfliktů v letech 1760—1806, s přestávkou zajetí od 31. července do 15. října 1788 a oslepení. Musel čelit invazi z Afghánistánu a stupňující se agresi Britské Východoindické společnosti.
Život Princ Alí Gauhar se narodil jako nejstarší syn šáha Álamgíra II. v době mocenského boje mezi vezíry svého otce. Vyrůstal v zajetí v Červené pevnosti v Dillí. Byl sice korunním princem říše a náměstkem svého otce, ale téměř veškerou moc držel vezír Imád-ul-Mulk. V obavách o život v roce 1758 Alí Gauhar zformoval vojenskou jednotku a s ní uprchl z Dillí do východní provincie, kde se v roce 1759 pokusil sesadit šáha Džahána III. a opět získat kontrolu nad Bengálskem, Bihárem a Urísou. Poté, co byl otec zavražděn v Dillí 29. listopadu 1759, nastoupil na trůn Šáh Džahán III., pravnuk šáha Aurangzéba, ale po krátké vládě byl sesazen. 24. prosince 1759 se Álam Šáh II. prohlásil za císaře.
Dalším dlouhodobým konfliktem byly Anglo-maráthské války na středozápadě indického subkontinentu. Álam II. v exilu v Alláhabádu 15. února 1771 uzavřel s pomocí Mírzy Nadžafa Chána smlouvu s Maráthy, kteří měli dobýt Dillí jeho jménem a obdržet za to čtyři miliony rupií. 6. ledna 1772 se vrátil do Dillí. Díky Mírzovi Nadžafu Chánovi se mu podařilo zatlačit sikhy v Paňdžábu, ale kvůli finančním potížím nedokázal rozšířit vládu své říše mimo oblast Dillí a sousedního Palámú (kde je dnes letiště). vlevo|náhled|Oslepený císař Álam II., miniatura po roce 1788 260px|náhled|Lord Clive přijímá od šáha Álama II. právní smlouvu pro výběr daní V roce 1788 říši napadl afghánský Ghulám Kádir. Álam byl sesazen, zajat a 31. července oslepen. Místo něj byl císařem prohlášen Šáh Džahán IV. Maráthové v roce 1789 vrátili slepého šáha Álama na trůn. Když byli ve druhé marathské válce Maráthové poraženi, musel Álam 29. srpna 1803 přijmout ochranu Britské východoindické společnosti. Jeho území bylo anektováno. Směl nadále užívat titul vládce Paňdžábu, ale vládl jen v Červené pevnosti Dillí.
Bengálská válka a bitva u Baksaru Válku vedli Britové s Álamem Šáhem II. o hospodářské podrobení Bengálska. Po prohrané bitvě u Baksaru z roku 1764 musel Álam Šáh II. postoupit Východoindické společnosti práva vybírat daně, z nichž dostával jen 2,5 milionu rupií. Britové jmenovali v Indii svého prvního guvernéra (faktického vládce), jímž byl baron Robert Clive (1725–1774), jemuž se Álam II. smlouvou (dívání) zavázal postoupit příjmy z Bengálska. Na návrh Warrena Hastingse z roku 1773 byl výběrčí pohyblivé rolnické daně určen v dražbě; systém byl roku 1793 uzákoněn. Vedl k dalšímu ožebračování Bengálců.
Dílo Álam Šáh II. proslul jako básník, jeho básně sbíral a vydával Mirza Fakír Makin. Psal také prózu.
Odkazy
Literatura Encyclopaedia Indica: W. Franklin: The history of the Reign of Shah Alam 2, Anmol Publications, New Delhi 2002. Hans-Georg Behr: Die Moguln. Macht und Pracht der indischen Kaiser von 1369–1857. Econ Verlag, Wien-Düsseldorf 1979. Lord Roberts of Kandahár: Ein und vierzig Jahre in Indien''. Berlin 1904, I. díl (dostupné online německy), II. díl
Externí odkazy
Kategorie:Indové Kategorie:Mughalští císaři Kategorie:Narození v roce 1728 Kategorie:Úmrtí v roce 1806 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 25. června Kategorie:Úmrtí 19. listopadu Kategorie:Narození v Dillí Kategorie:Úmrtí v Dillí