Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff (; 10. března 1788 Lubovice u Ratiboře, Horní Slezsko – 26. listopadu 1857 Nisa) byl prozaik, básník, dramatik a překladatel německého romantismu pocházející ze šlechtického rodu Eichendorffů. Jeho lyrické dílo se dočkalo zhruba pěti tisíc zhudebnění a jako prozaik (Ze života darmošlapa) je dosud aktuální.Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských, Odeon, Praha 1987, S. 206–207.

Život Joseph Karl Benedikt svobodný pán von Eichendorff se narodil 10. března 1788 na zámku Lubowitz (dnes polské Lubowice) u Ratiboře jako syn pruského důstojníka Adolfa Theodora Rudolfa (1756–1818) von Eichendorffa a jeho ženy Karolíny (1766–1822, rozená von Kloch). Jeho matka pocházela ze slezské šlechtické rodiny, díky níž zdědila zámek Lubowitz. Katolický šlechtický rod svobodných pánů z Eichendorffu je ve Slezsku přítomný od 17. století.

Joseph byl od roku 1793 do roku 1801 vyučován doma farářem Bernhardem Heinkem společně se svým o dva roky starším bratrem Wilhelmem. Roku 1808 na cestách po Evropě navštívil též v Řezně botanickou zahradu slavného paleobotanika hraběte Kašpara Šternberka (1761–1838), který tam tehdy byl kanovníkem se zájmem o přírodní vědy. Roku 1813 se nadchl ideami německé Osvobozenecké války, proti napoleonské okupaci tehdy psal podobně jako Theodor Körner a jiní. Později se baron Joseph von Eichendorff stal v Berlíně ministerským úředníkem a tajným radou poměrně konzervativních názorů.

Několik jeho textů vzniklo během pobytů na panském dvoře v Sedlnicích na Novojičínsku. Informace, že mu tento majetek po celý život patřil, je ovšem zavádějící. Zdědil jej roku 1849 od svého bratra Wilhelma.

V roce 1815 se ve Vratislavi oženil s Aloisií Larischovou (1792–1855), které věnoval několik svých básní.

Fotogalerie

Výběrová bibliografie Próza náhled|Ze života darmošlapa, vydání z roku 1826 náhled|Vydání Eichendorffových básní z roku 1837 náhled|Třetí svazek Eichendorffova díla z roku 1841 Die Zauberei im Herbste (1808, Šálení podzimu), pohádka inspirovaná středověkými pověstmi o Venušině hoře a rytíři Tannhäuserovi. Ahnung und Gegenwart (1815, Tušení a přítomnost), částečně autobiografický román, v jehož textu je mnoho lyrických básní, které patří k vrcholům autorovy tvorby.Slovník německy píšících spisovatelů – Německo, Libri, Praha 2018, S. 176–177. Das Marmorbild (1818, Mramorová socha), novela opět inspirovaná pověstí o Venušině hoře. Aus dem Leben eines Taugenichts (1826, Ze života darmošlapa), idylická novela líčící bezstarostné putování mladého muže toužícího po svobodě a štěstí. Dichter und ihre Gesellen (1834, Básníci a jejich druhové), román věnovaný především vztahu umění a skutečnosti. Das Schloß Dürande (1837, Zámek Dürande), pohádková novela. Die Entführung (1839, Únos), novela. Eine Meerfahrt (1841, Mořská plavba), novela. Die Glücksritter (1841, Rytíř štěstěny), novela.

Divadelní hry Krieg den Philistern! (1824, Válku šosákům!), dramatická satira. Der letzte Held von Marienburg (1830, Poslední hrdina z Malborku), drama. Die Freier (1833, Nápadníci), drama.

Poezie Gedichte (1837, Básně). Julian (1853), epická báseň. Robert und Guiscard (1855, Robert a Guiscard), epická báseň. Lucius (1855), epická báseň.

Eseje a literární kritika Ueber die ethische und religiöse Bedeutung der neueren romantischen Poesie in Deutschland (1847, O etickém a náboženském významu novější romantické poezie v Německu), esej. Der deutsche Roman des 18. Jahrhunderts in seinem Verhältniss zum Christenthum (1851, Německý román 18. století v jeho vztahu ke křesťanství), esej. Geschichte der poetischen Literatur Deutschlands (1857, Dějiny německého básnictví).

Překlady Die geistlichen Schauspiele Calderons (1846–1853), dva svazky, soubor dramat Pedra Calderóna de la Barca.

Filmové adaptace Aus dem Leben eines Taugenichts (1955, Ze života darmošlapa), německý animovaný film. Aus dem Leben eines Taugenichts (1963), německý televizní film, režie Fritz Umgelter. Die Freier (1969, Nápadníci), německý televizní film, režie Peter Podehl. Aus dem Leben eines Taugenichts (1973), východoněmecký film, režie Celino Bleiweiß. Taugenichts (1978, Darmošlap), německý film, režie Bernhard Sinkel.

Česká vydání Ze života darmochleba, Pražské noviny, Praha 1896, přeložil Josef Karásek. O milostné krásné paní: ze života dobrosrdečného pošetilce, Moravské nakladatelství B. Pištělák, Brno 1943, přeložila Božena Věrná. Modrá květina, Československá grafická Unie, Praha 1935, přeložil Alfons Breska, jde o antologií básní německých romantiků, ve které jsou také Eichendorffovy verše. Mramorová socha a jiné novely, Velehrad, Olomouc 1944 , přeložili Bohuslav Durych a Marie Durychová. Ze života darmošlapa, SNKLHU, Praha 1959, přeložil Otakar Šetka, verše do textu přeložil Jiří Pechar. Věčný poutník stesk, Mladá fronta, Praha 1966, výbor veršů, uspořádal a přeložil Ivan Slavík. Šálení podzimu, Odeon, Praha 1988, výbor z prozaického a lyrického díla, vybral a přeložil Jiří Munzar. Hornoslezské pohádky, Jan Večerek 2007, podle Eichendorffových pohádek napsal Jan Večerek

Další informace Eichendorffův dub (Dąb Eichendorffa) – památný dub letní v rodných Lubovicích. Szlak Młodości Eichendorffa – turistická trasa v okrese Ratiboř v Polsku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Joseph Freiherr von Eichendorff – Leben und Werk – Projekt Gutenberg Das Goethezeitportal – Joseph von Eichendorff Eichendorff, Joseph von – Zeno.org Eichendorff – Biografický slovník českých zemí Joseph von Eichendorff na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska

Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Němečtí romanopisci Kategorie:Němečtí básníci Kategorie:Němečtí dramatici Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Němečtí překladatelé Kategorie:Překladatelé do němčiny Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Absolventi Univerzity Heidelberg Kategorie:Narození 10. března Kategorie:Narození v roce 1788 Kategorie:Úmrtí 26. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1857 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Nise Kategorie:Łubowice (gmina Rudnik)