Ladislav Kudrna (* 13. července 1975 Vlašim)Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 3. 3. 2022] je český historik s odborným zaměřením na období komunismu v Československu, zejména hudebního undergroundu dob normalizace. Předtím se věnoval tematice československých letců za druhé světové války a nasazení Čechů a Slováků ve vietnamských válkách. Od roku 2008 pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož ředitelem se stal v květnu 2022 a znovu byl zvolen v březnu 2026.

Život Studoval na Fakultě strojní ČVUT v Praze (1993–1996), pak studoval historii na Filozofické fakultě UK v Praze (1998–2003). V letech 2004–2007 zde absolvoval doktorandské studium a v roce 2008 získal titul Ph.D. V roce 2011 se habilitoval v oboru historie se zaměřením na české a československé dějiny na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě Slezské univerzity v Opavě.

Krátce pracoval v Státním okresním archivu Benešov (1997–1998) a v administrativě Národního muzea (2003–2004), pak působil v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (2006–2007) a od roku 2008 je historikem Ústavu pro studium totalitních režimů. Působil také v redakčních radách periodik ústavu Securitas Imperii a Paměť a dějiny.

V letech 2008 až 2011 externě vyučoval na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 2017 až 2022 externě vyučoval na Filozofické fakultě Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě odborné literatury a psaní článků do odborných i populárních periodik pravidelně pořádá přednášky pro veřejnost. Je spoluautorem dokumentárního filmu Pochoduj nebo zemři (2018).

V roce 2003 obdržel Cenu Edvarda Beneše 3. stupně a Cenu ministra obrany za nejlepší studentskou práci s tematikou II. světové války (1. místo v kategorii diplomových prací) za monografii Když nelétali. Život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války (Libri, Praha 2003). Je trojnásobným laureátem Ceny Miroslava Ivanova za literaturu faktu (2009 za monografii Na zemi a obloze západní Evropy. Příběh českého letce Stanislava Fejfara a 2011 za monografii Bojovali a umírali v Indočíně a v roce 2013 za monografii První vietnamská válka na pozadí osudu Ladislava Charváta).

Na začátku března 2022 jej Rada ÚSTR na svém zasedání zvolila novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve výběrovém řízení porazil i dosavadního ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdru. Funkce se ujal 1. května 2022.Jako první ředitel v historii ÚSTR svůj mandát obhájil, když byl 4. března 2026 zvolen Radou ÚSTR na další, tentokrát pětileté funkční období. Získal šest hlasů ze sedmi. Rada ÚSTR ocenila jeho novou koncepci rozvoje a jakým způsobem restartoval činnost instituce za poslední čtyři roky.

Před nástupem do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se na veřejnost dostala informace o údajném plagiátorství v habilitační práci, které prošetřoval předchozí ředitel Ústavu spolu se svojí vědeckou radou. Rada Ústavu nařčení z plagiátorství odmítla, zatímco vědecká rada, která při šetření plagiátorství shledala jednoznačné odborné pochybení, i z tohoto důvodu rezignovala (je nutné doplnit, že při nástupu každého, nově zvoleného ředitele do funkce, vědecká rada rezignovala). Nařčení odmítli mnozí historici a publicisté.Stejně tak odmítla podezření i Slezská univerzita v Opavě.

Po nástupu do funkce začal naplňovat body své koncepce vycházející z naplňování znění zákona o vzniku ÚSTR. V prvním roce čtyřletého mandátu inicioval opětovné přijetí ÚSTR do Platformy evropské paměti a svědomí, navázal mezinárodní spolupráci s dalšími historickými institucemi v Evropě a zasadil se o pořádání mezinárodní konference "Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku" v Praze za účasti renomovaných historiků, politologů, sociologů, právníků a novinářů z celého světa. V samotném ÚSTR provedl řadu organizačních změn, nově nastavených výzkumných oddělení, včetně znovuobnovení oddělení doby nesvobody 1938–1945, které předchozí vedení zrušilo. Ve veřejném prostoru deklaroval, že nevěří v tlusté čáry za minulostí, jelikož tlusté čáry za minulostí nefungují. Otevřel řadu palčivých historických témat. Například revizionismus, období tzv. normalizace, fungování justice za komunistického režimu či výuku dějepisu na základních a středních školách.

V době výkonu funkce ředitele ÚSTR čelil mnohé kritice za způsob vedení ústavu. V závěru dubna 2022 rezignovalo všech 14 členů Vědecké rady, poradního orgánu ředitele, na protest proti jmenování Ladislava Kudrny ředitelem ústavu, když se odmítavě postavili k jím předložené koncepci a vyjádřili pochybnost nad jeho předpoklady pro profesionální práci historika i s odkazem na kauzu domnělého plagiátorství. Obdobně rezignovala Vědecká rada po odvolání Daniela Hermanna, zatímco zvolení Zdeňka Hazdra se setkalo s velkou kritikou (včetně obvinění z plagiátorství) ohledně budoucnosti ÚSTR, která se zcela potvrdila.

Ladislav Kudrna převzal instituci v době, kdy se nacházela v hospodářské a ideové krizi. Předchozí vedení Hazdra a Matějka nezvládli zateplení vnějšího pláště budovy v tehdejším sídle ÚSTR v Siwiecově ulici. Výsledkem se stalo nechvalně proslulé žižkovské torzo. Veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí ČR v květnu 2020 potvrdila nehospodárné nakládání se svěřenými státními prostředky. Konstatovala závažná pochybení během rekonstrukce, včetně nezákonného dělení veřejných zakázek. Výsledkem byly platební výměry a penále přesahující 90 milion Kč, takřka roční rozpočet ÚSTR v roce 2022.Vedení ÚSTR pod Ladislavem Kudrnou astronomické pokuty vymáhalo a vymáhá po konkrétních osobách. Výsledkem hospodaření Hazdry a Matějky se stalo zničené sídlo v hodnotě takřka 1 miliardy Kč, jehož pozemek se v aukci v roce 2025 prodal za 387 milionů Kč.

V březnu 2023 se ve společném prohlášení ohradilo proti „nezodpovědnému řízení“ ústavu ředitelem Kudrnou přes 170 českých historiků (v České republice ročně absolvuje studium historie 600 až 800 studentů, počet lidí s historickým vzděláním v ČR za posledních 30. let je mezi 18 000 až 25 000 osobami), protože „Za zhruba deset měsíců od nástupu současného ředitele do funkce bylo z této instituce propuštěno nebo pod tlakem odešlo 34 osob, tj. zhruba 25 procent všech zaměstnanců ÚSTR.“ Za své první funkční období ředitel Kudrna propustil 10 osob. V roce 2015 ředitel Hazdra se svým náměstkem Matějkou propustili nebo pod tlakem donutili opustit instituci 60 zaměstnanců, tj. 50 procent všech zaměstnanců ÚSTR. Na jaře 2023 podalo dobrovolně výpověď 19 zaměstnanců oddělení vzdělávání.

Krátce předtím se za vedení ústavu postavila sedmičlenná rada ústavu vedená Eduardem Stehlíkem ve sporu se zaměstnanci Oddělení vzdělávání ÚSTR. Jádrem sporu byla kritika vedení vůči vzdělávacím projektům a odvolání vedoucího oddělení vzdělávání Čeňka Pýchy. Zaměstnanci Oddělení vzdělávání vydali Výzvu k zastavení destrukce vzdělávací činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. V té vedení ústavu obvinili z bossingu, cenzury, zakonzervování výukových metod a nehospodárnosti. V dubnu 2023 následně podali hromadnou výpověď. Kudrna spolu se svým náměstkem Kamilem Nedvědickým podali následně na bývalé zaměstnance žalobu na ochranu osobnosti. Obvodní soud pro Prahu 4 žalobu v listopadu 2023 zamítl pro nedostatek pasivní legitimace: bývalé zaměstnance měl žalovat ÚSTR nikoliv vedení. Nebyly potvrzeny šikana, bossing, cenzura ani nehospodárnost. Vedení ÚSTR se odvolalo pouze do nákladů řízení stanovených soudem prvního stupně a zvítězilo u odvolacího soudu.

Během let 2024 a 2025 byla restartována domácí i zahraniční spolupráce. ÚSTR se v květnu 2024 stal členem European Network Remembrance and Solidarity, kde zastupuje Českou republiku. V letech 2024 a 2025 vydal 24 publikací. Pod vedením Petra Maloty vyšlo kolektivní dílo Popravení z politických důvodů, čítající 4 díly a na 4 tisíce stran. Začaly vycházet monografie, mapující slepá místa v našich moderních dějinách, například o zneužívání psychiatrie za komunismu. Každý rok se po nástupu Ladislava Kudrny uskutečnila v Lichtenštejnském paláci velká mezinárodní konference. Na základě novelizace zákona č. 262/2011 Sb., může ředitel Ústavu podávat návrhy na udělení ocenění účastníka odboje a odporu proti komunismu. Ke konci roku 2025 obdrželo ocenění pět osobností, včetně Marty Kubišové. Ústav se také aktivně podílel na novelizaci trestního zákoníku (změna v § 403), který vstoupil v platnost 1. ledna 2026, a který staví propagaci a podporu komunismu na úroveň nacismu. Další prioritou je Komise pro masové hroby na hřbitově v Ďáblicích, která na konci roku 2025 přešla do gesce Ústavu.

V březnu 2026 byl znovu zvolen ředitelem ÚSTR i na navazující funkční období 2026–2030, když získal 6 hlasů od sedmičlenné rady úřadu.

Bibliografie (výběr) KUDRNA, Ladislav: Když nelétali. Život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. Libri, Praha 2003, 256 s. KUDRNA, Ladislav: Českoslovenští letci v německém zajetí 1940–1945. Naše vojsko, Praha 2005. 438 s. KUDRNA, Ladislav: Českoslovenští letci ve Velké Británii a válečné fenomény. Naše vojsko, Praha 2006, 164 s. KUDRNA, Ladislav: Na zemi a obloze západní Evropy. Příběh českého letce Stanislava Fejfara. Naše vojsko, Praha 2007, 356 s. KUDRNA, Ladislav: Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce „krátkým“ 20. stoletím. ÚSTR, Praha 2008, 304 s. KUDRNA, Ladislav: „Útěkář“ Otakar Černý, plukovník letectva v záloze. Jeden český osud na pozadí dvou totalitních režimů. Naše vojsko, Praha 2008, 312 s. KUDRNA, Ladislav: Odhodláni bojovat. Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na pozadí válečných a politických událostí. Naše vojsko, Praha 2010, 672 s. KUDRNA, Ladislav: Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii. ÚSTR a Naše vojsko, Praha 2010, 400 s. KUDRNA, Ladislav: První vietnamská válka na pozadí osudu Ladislava Charváta. Academia – ÚSTR, Praha 2012, 360 s. KNIHAŘ, Pavel – KUDRNA, Ladislav (ed.): Legie, můj život. Od vojína k veliteli praporu. Z francouzštiny přeložila Lenka Veliká. Academia – ÚSTR, Praha 2013, 248 s. KUDRNA, Ladislav – STÁREK, František Čuňas: „Kapela“. Pozadí akce, která stvořila Chartu 77. Academia – Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, 409 s. KUDRNA, Ladislav – STÁREK, František Čuňas: Kniha v barvě krve. Násilí komunistického režimu vůči undergroundu. Academia – Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2020, 604 s.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Rozhovor na serveru Forum24

Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Ředitelé Ústavu pro studium totalitních režimů Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Kategorie:Absolventi Fakulty strojní ČVUT Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Kategorie:Nositelé Ceny Miroslava Ivanova Kategorie:Historikové 21. století Kategorie:Historikové z Prahy Kategorie:Narození v roce 1975 Kategorie:Narození 13. července Kategorie:Narození ve Vlašimi Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži