Velká fašistická rada (Gran consiglio del fascismo, doslova „Velká rada fašismu“) byl hlavní orgán Mussoliniho fašistické vlády v Itálii. Rada, která měla a uplatňovala velkou moc nad institucemi státu, byla vytvořena jako orgán Národní fašistické strany v roce 1923 a státním orgánem se stala 9. prosince 1928. Rada se obvykle scházela v paláci Palazzo Venezia v Římě, který byl také sídlem hlavy italské vlády. Rada zanikla v roce 1943 poté, co odvolala Benita Mussoliniho z funkce italského předsedy vlády.
Členové Členové rady byli vybíráni především z řad předáků (gerarchi) fašistické strany, ale i z dalších institucí nebo Mussoliniho osobním výběrem. Pokud 25. července 1943 hlasovali o návrhu na sesazení Mussoliniho, je také vedle jejich jména uvedeno, jak hlasovali.
Předseda vlády a vůdce (duce) Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194381x81pixelů Benito Mussolini 1928 1943 Sesazen
Kvadrumvirové Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194395x95pixelů Italo Balbo 1928 1940 Zemřel v úřadě89x89pixelů Michele Bianchi 1928 1930 Zemřel v úřadě93x93pixelů Emilio De Bono 1928 1943 Ano146x146pixelů Cesare Maria De Vecchi 1928 1943 Ano
Parlament
Předseda senátu Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194383x83pixelů Tommaso Tittoni 1928 192980x80pixelů Luigi Federzoni 1929 193988x88pixelů Giacomo Suardo 1939 1943 Zdržel se hlasování
Předseda Poslanecké sněmovny Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194387x87pixelů Antonio Casertano 1928 1929 Zemřel v úřadě84x84pixelů Giovanni Giuriati 1929 193488x88pixelů Costanzo Ciano 1934 1939 Předseda komory svazků a korporací88x88pixelů Costanzo Ciano 1939 1939 Zemřel v úřadě Dino Grandi 1939 1943 Ano
Ministři
Zemědělství a lesnictví Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194386x86pixelů Giacomo Acerbo 1928 193576x76pixelů Edmondo Rossoni 1935 193979x79pixelů Giuseppe Tassinari 1939 1941142x142pixelů Carlo Pareschi 1941 1943 Ano
Korporace Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194381x81pixelů Benito Mussolini 1928 1929 Předseda vlády a Duce83x83pixelů Giuseppe Bottai 1929 193281x81pixelů Benito Mussolini 1932 1936 Předseda vlády a Duce Ferruccio Lantini 1936 193987x87pixelů Renato Ricci 1939 1943109x109pixelů Carlo Tiengo 1943 194360x60pixelů Tullio Cianetti 1943 1943 Ano
Finance Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194374x74pixelů Antonio Mosconi 1928 193278x78pixelů Guido Jung 1932 193580x80pixelů Paolo Thaon di Revel 1935 194386x86pixelů Giacomo Acerbo 1943 1943 Ano
Zahraničí Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194381x81pixelů Benito Mussolini 1928 1929 Předseda vlády a Duce Dino Grandi 1929 193281x81pixelů Benito Mussolini 1932 1936 Předseda vlády a Duce83x83pixelů Galeazzo Ciano 1936 194381x81pixelů Benito Mussolini 1943 1943 Předseda vlády a Duce
Vnitro Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194381x81pixelů Benito Mussolini 1928 1943 Předseda vlády a Duce
Spravedlnost a náboženské záležitosti Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194386x86pixelů Alfredo Rocco 1928 1932 Milost a spravedlnost Pietro De Francisci 1932 193581x81pixelů Arrigo Solmi 1935 1939 Dino Grandi 1939 194384x84pixelů Alfredo De Marsico 1943 1943 Ano
Tisk a propaganda Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194383x83pixelů Galeazzo Ciano 1935 193682x82pixelů Dino Alfieri 1936 1937 Ministr populární kultury82x82pixelů Dino Alfieri 1937 193978x78pixelů Alessandro Pavolini 1939 1943121x121pixelů Gaetano Polverelli 1943 1943 Ne
Veřejné školství Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194382x82pixelů Giuseppe Belluzzo 1928 1929 Národní školství86x86pixelů Balbino Giuliano 1929 193264x64pixelů Francesco Ercole 1932 1935146x146pixelů Cesare Maria De Vecchi 1935 193683x83pixelů Giuseppe Bottai 1936 194386x86pixelů Giacomo Acerbo 1943 1943 Ano
Předseda Královské akademie Portrét název ve funkci hlasování 25. července 194383x83pixelů Tommaso Tittoni 1929 193080x80pixelů Guglielmo Marconi 1930 1937 Zemřel v úřadě Gabriele D'Annunzio 1937 1938 Zemřel v úřadě80x80pixelů Luigi Federzoni 1938 1943 Ano
Předseda Zvláštního soudu pro obranu státu Portrét název ve funkci hlasování 25. července 1943 Guido Cristini 1928 1932 Antonino Tringali-Casanova 1932 1943 Ne
Další členové
Dále byli v Radě zastoupeni ředitelé korporací, průmyslníci, pracovníci v zemědělství, dělníci v průmyslu a rolníci. Tajemník Národní fašistické strany byl zároveň tajemníkem Rady. Různé další členy vybíral sám Mussolini, a sice vždy na dobu tří let.
Pravomoci rady náhled|upright=1.6| Zasedání Velké rady ze dne 9. května 1936, kde byla vyhlášena Říše Rada v zásadě měla tyto pravomoci:
Pravomoc vybírat poslance fašistické strany, jmenovat tajemníka strany a další předáky, schvalovat stanovy strany a řídit politiku strany. Pravomoc vybírat nástupnickou linii krále včetně volby následníka trůnu, stanovovat práva krále, pravomoc volit možné nástupce předsedy vlády, pravomoc určovat funkci a členství ve Velké fašistické radě, Senátu, Poslanecké sněmovně, pravomoc rozhodovat o právech a pravomocích předsedy vlády, o mezinárodních smlouvách a zahraniční politice.
Zasedání Velké rady svolával sám předseda vlády a všechny dekrety a zákony vstupovaly v platnost až po jeho souhlasu. Na rozdíl od vůdcovského principu v nacistickém Německu (neomezená moc diktátora) si Velká fašistická rada ponechala pravomoc doporučit italskému králi odvolat předsedu vlády z funkce. Protože všechny ostatní vládní instituce byly podřízeny fašistické straně, byla Rada jedinou kontrolou Mussoliniho moci.
Svržení Mussoliniho Spojenci vstoupili na Sicílii v červenci 1943. Člen Velké rady Dino Grandi navrhl vyslovit nedůvěru Mussolinimu jako vůdci Rady a strany. Hlasovalo se v noci z 24. na 25. července 1943 a návrh byl schválen 19 hlasy pro, 8 proti a jeden se zdržel hlasování. Mezi 19 hlasy o nedůvěře byli hlasy Mussoliniho zetě Galeazza Ciana, který byl bývalým ministrem zahraničních věcí, a vlivného maršála Emilia De Bono.
Následujícího dne se král Victor Emmanuel setkal s Mussolinim a sdělil mu, že jako předseda vlády povede Itálii generál Pietro Badoglio. Mussolini byl okamžitě po setkání zatčen.
V září 1943 byl Mussolini německým komandem osvobozen z vězení a znovu získal moc v severní Itálii. 8. ledna 1944 nechal ve Veroně zatknout Ciana, De Bona a tři další a obvinil je z velezrady. O tři dny později byli po zinscenovaném procesu ve Veroně popraveni zastřelením.
Literatura
KVAČEK, Robert. Dva diktátorovy pády: konec Mussoliniho éry. 2. doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Epocha, 2024. .
Reference
Kategorie:Italský fašismus Kategorie:Zaniklo 1943