Šternberská hrobka, také Šternberská hrobní kaple je pohřební kaple šlechtického rodu Šternberků (Sternbergů) na hřbitově ve Stupně (součást obce Břasy) v okrese Rokycany. Byla postavena v empírovém stylu v roce 1808 nebo 1827. V hrobce bylo pohřbeno několik příslušníků rodu, z nichž vyniká přírodovědec Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Stavba je památkově chráněna.
Historie a architektura Šternberkové vlastnili radnické panství od roku 1758, kdy ho v dražbě koupil císařský a královský tajný rada a dlouholetý podkomoří Českého království Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798).
Volně stojící zděnou pohřební kapli v jihozápadní části vesnice nechal vystavět v čistém empírovém stylu v roce 1808 nebo 1827 Kašpar Maria ze Šternberka. Postavena byla na mírně vyvýšené terase tak, aby na ni bylo vidět ze schodiště březinského zámku. Výhled však v průběhu času zakryla vegetace. Součástí hřbitova se stala mnohem později.
Stavba má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem na západní straně. K hlavnímu vstupu vede široké kamenné schodiště, na které navazuje chodník dlážděný žulovými deskami. Hlavní průčelí s představenou čtveřicí iónských sloupů, které podpírají kladí s trojúhelným štítem (tympanon), je směrem k východu. Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn a ramena tympanonu provází obdobná římsa. Ve vrcholu tympanonu je osazen železný křížek na kamenném podstavci. Čtyři válcové sloupy s entazí (vydutím), které nesou obdélný široký portikus, stojí na nízkých čtvercových plintech, mají oblounové patky a iónské hlavice doplněné vejcovcem. Vstupní obdélný portál je kamenný, má rovný záklenek, na čelní straně je profilovaný jemnými ústupky a vnější lištou. Dvoukřídlé plechové dveře jsou rozčleněny plechovými pásky a rozetkami. Nad vstupem je předsazené obdélné pole, uprostřed kterého je kovový šternberský erb. Uprostřed jeho pole je jako obecná figura osmicípá hvězda, trojhranný (gotický) štít je opatřen klenotem (hvězda), přilbou s korunkou a přikryvadly. Podlaha portiku je vytvořena ze žulových desek, nahoře jsou tři zrcadlové klenbičky oddělené pasy. Nízká střecha, kterou pokrývá měděný plech, je sedlová s kuželovým pláštěm nad závěrem. Objekt je opatřen omítanými fasádami, které jsou členěny nízkým předsazeným soklem a výrazně vyloženou profilovanou korunní římsou se zubořezem. Žlutá barva fasády koresponduje s barvou šternberské hvězdy. V horní polovině severní a jižní stěny je kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou. Okna mají dřevěné výplně, jsou dělené paprskovitě a chrání je mříž. Stejný otvor se nachází také v ose závěru, kde ústí tři větrací okénka z hrobky s mříží.
V přízemí (horní prostor) je kaple, která má kruhový půdorys, vede do ní chodbička, která je zaklenuta plackou. Uvnitř je umístěna klasicistní tumba se šternberským erbem a krucifixem.
V suterénu (dolní prostor) se nachází hrobka, která má valenou klenbu s lunetami. Po obvodě jsou hrobové šachty.
Seznam pohřbených Do krypty byly uloženy ostatky sedmi příslušníků Leopoldovy větve rodu Šternberků. Jako první tu byla v roce 1830 pohřbena hraběnka Aloisie. Po více než stoleté pauze byly zdejší pohřby obnoveny uložením ostatků Zdeňka Sternberga a jeho manželky Alžběty v roce 2021.
Nejslavnější byl však Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761–1838), obrozenec, botanik, geolog, paleontolog, jeden ze zakladatelů paleobotaniky, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, kterému věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Od roku 1808 bydlel na nedalekém zámku Březina, který zdědil po svém bratrovi Jáchymovi. V jeho okolí založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. K panství patřilo také devatenáct dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.
Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Sternbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé hradu Český Šternberk. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 17. Aloisie ze Šternberka 3. 3. 1762 Praha František Adam ze Šternberka 20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice Od roku 1783 dáma ústavu šlechtičen U Andělů v Praze. 4. 9. 1830 Praha Marie Kristýna z Dietrichsteinu 26. 8. 1726 – 6. 10. 1766 2. 17. Kašpar Maria ze Šternberka střed|100 px 6. 1. 1761 Praha Jan Nepomuk I. ze Šternberka 11. 7. 1713 – 22. 8. 1798 Praha Pohřben 27. 12. 1838. Přírodovědec (botanik, geolog, paleontolog), spoluzakladatel Národního muzea. Kanovník řezenské kapituly (1783–1806), c. k. komoří a tajný rada (1824), komtur (1832) a velkokříž (1836) Leopoldova řádu, prezident Společnosti muzea (1822), předseda sjezdu lékařů a přírodovědců v Praze (1837), majitel panství Radnice (1808–1838). Zemřel ve věku 77 let na mozkovou mrtvici. 20. 12. 1838 Březina Anna Josefa Krakowská z Kolowrat 28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790 3. (18.) Marie Žofie ze Stadion-Thannhausenu 3. 2. 1819 Vídeň Jan Filip ze Stadion-Thannhausenu 1780–1839 17. 4. 1845 Vídeň: Zdeněk ze Šternberka (č. 4) Dáma řádu Hvězdového kříže (1846) a palácová dáma.
Narodily se jí následující děti: 1. Zdeňka Karolina, provd. z Schönbornu (1846–1915; pohřbena na hřbitově v Dolní Lukavici) 2. Kunhuta, provd. z Lobkowicz (1847–1916; pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Křimicích) 3. Alois (1850–1907; č. 5) 4. Filip (1852–1924; pohřben v kapli Nanebevzetí Panny Marie v Jemništi) 5. Karolina (1856–1930; pohřbena na hřbitově v Aufhofenu u Brunecku; č. x930) 2. 2. 1873 Vídeň Kunhuta z Kesselstadtu 1795–1872 4. 18. Zdeněk (Zdenko) ze Šternberka 8. 6. 1813 Pohořelice Josef Leopold ze Šternberka 24. 9. 1770/1776 Praha – 18. 2. 1858 Vídeň 17. 4. 1845 Vídeň: Marie Žofie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) Tělo bylo vykropeno 12. 3. 1900 v domě smutku (Ungargasse 43, Vídeň III.), poté byla rakev s ostatky převezena do Stupna a tam 14. 3. uložena do rodinné hrobky. C. k. komoří (1837), čestný rytíř Maltézského řádu, majitel panství Radnice (od 1838) a statků Březina (od 1838), Český Šternberk (od 1841) a Jemniště (od 1868). Zemřel ve věku 86 let na zánět průdušnice. 9. 3. 1900 Vídeň 3-Landstraße Marie Karolína z Walseggu 19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město – 2. 6. 1857 Vídeň 5. 19. Alois ze Šternberka 12. 11. 1850 Vídeň-Vnitřní Město Zdeněk ze Šternberka (č. 4) Tělo bylo vykropeno 1. 6. 1907 na zámku Jemniště, poté byla rakev s ostatky převezena do Stupna a tam 3. 6. uložena do rodinné hrobky. C. k. komoří (1880), majitel velkostatku Radnice a Český Šternberk (1900–1907). Zemřel ve věku 56 let na vysílení. 30. 5. 1907 Jemniště Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) 6. 21. Zdeněk Sternberg 15. 8. 1923 Praha Jiří Douglas Sternberg (č. x965) 10. 5. 1955 Praha-Malá Strana: Alžběta Hrubá-Gelenj (č. 7) 2021 Restituent rodového majetku – Březina, Český Šternberk (1992), čestný a devoční rytíř Suverénního řádu Maltézských rytířů (velkokříž), držitel medaile Za zásluhy II. stupně (2005) 19. 1. 2021 Český Šternberk Kunhuta Mensdorff-Pouilly (č. x989) 7. (21.) Alžběta Sternbergová, roz. Hrubá-Gelenj 28. 2. 1929 Červené Pečky Josef Hrubý z Gelenj 22. 4. 1866 Červené Pečky – 14. 1. 1943 Červené Pečky 10. 5. 1955 Praha-Malá Strana: Zdeněk Sternberg (č. 6) 2021 Dáma řádu Hvězdového kříže. Narodil se jí syn: Filip (1956–2026) 6. 2. 2021 Český Šternberk Karola Bukuwková z Bukuwky 3. 6. 1889 Horth – 2. 10. 1952 Praha 8. 22. Filip Sternberg 29. 10. 1956 Praha Zdeněk Sternberg (č. 6) 31. 12. 1992 Praha (rozvod 1996): Kateřina Vávrová * 6. března 1971 Praha Zádušní mše se konala 17. 9. 2026 v kostele sv. Rocha a Šebestiána ve Vídni a 19. 9. v kostele sv. Bartoloměje v Divišově, následně byly ostatky uloženy do rodinné hrobky ve Stupně. JUDr., majitel zámku Březina na Rokycansku a hradu Český Šternberk v Posázaví, zámku Morány na Kutnohorsku (2013–2026), statků Kamenná Lhota a Červené Pečky. Čestný a devoční rytíř Suverénního řádu Maltézských rytířů.
V druhém manželství se mu narodila dcera: Anastasia Anna Maria (* 1999) 5. 9. 2026 Vídeň Alžběta, rozená Hrubá-Gelenj (č. 7) 8. 4. 1998 Vídeň: Susanne Friederike von Berg * 20. 7. 1956 Mnichov
Pohřbení na jiných místech Někteří Sternbergové byli pohřbeni ve Šternberské hrobce v Malenovicích, v kapli Nanebevzetí Panny Marie v Jemništi nebo v Zásmukách. V následující tabulce jsou vypsáni pohřbení na hřbitově v Českém Šternberku a v Rakousku. Osoby mají speciální číslování a jsou zeleně zvýrazněny ve dvou sloupcích.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x930. 19. Karolina ze Sternbergu 18. 8. 1856 Březina Zdeněk ze Šternberka (č. 4) Pohřbena na hřbitově v Aufhofenu u Brunecku v Jižním Tyrolsku. Ve stejném hrobě byla pohřbena i její společnice Francisca de Millborn (1861–1940). Čestná dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni. Majitelka statku Aufhofen u Brunecku. 26. 12. 1930 Bruneck, Jižní Tyrolsko Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (č. 3) x934. 20. Marie Gabriela Sternbergová střed|100 px 7. 9. 1890 Jemniště Filip ze Sternbergu 13. 8. 1852 Březina – 18. 7. 1924 Praha-Nové Město 5. 12. 1933 Postupice: Bedřich Malimánek 16. 7. 1909 Mikulášov – ? Pohřbena 8. 5. 1934 na hřbitově v Postupicích. Majitelka statku Postupice. Bezdětná. Zemřela ve věku 43 let na rakovinu vaječníků (carcinoma ovaria). 5. 5. 1934 Postupice Karolína z Thurn-Valsassina-Como-Vercelli 5. 10. 1863 Bleiburg – 29. 2. 1944, Podlesí u Postupic x965. 20. Jiří Douglas Sternberg 10. 12. 1888 Praha Filip ze Sternbergu 13. 8. 1852 Březina – 18. 7. 1924 Praha-Nové Město 6. 4. 1921 Chotělice: Kunhuta (Kunigunda) Mensdorff-Pouilly (č. x989) Pohřben na hřbitově v Aufhofenu u Brunecku v Jižním Tyrolsku. C. k. komoří (1914), komtur bavorského řádu sv. Jiří. Majitel velkostatku Březina a Český Šternberk. Kastelán hradu Český Šternberk. 27. 7. 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko Karolína z Thurn-Valsassina-Como-Vercelli 5. 10. 1863 Bleiburg – 29. 2. 1944, Podlesí u Postupic x985. (21.) Rueff Seutter von Lötzen 3. 11. 1906 Vídeň 6. 5. 1951 Hagenegg: Anna Sternbergová (č. x011) Pohřben na hřbitově v Aufhofenu u Brunecku v Jižním Tyrolsku. Dr. Jur. 1. 4. 1985 Innsbruck x989. (20.) Kunhuta (Kunigunda) Mensdorff-Pouilly 11. 1. 1899 Smíchov, dnes Praha-Smíchov Emanuel Mensdorff-Pouilly 5. 9. 1866 Peggau, Štýrsko – 28. 3. 1948 Český Šternberk 6. 4. 1921 Chotělice: Jiří Douglas Sternberg (č. x965) Pohřbena na hřbitově v Aufhofenu u Brunecku v Jižním Tyrolsku. Dáma Řádu hvězdového kříže.
Narodily se jí následující děti: 1. Anna Marie Karolina, provd. Seutter von Lötzen (1922–2011; pohřbena na hřbitově v Aufhofenu; č. 011) 2. Zdeněk (1923–2021; č. 6) 3. Karolina, provd. Wratislavová (1924–2021; pohřbena na hřbitově v Dírné) 4. Emanuel (1927–2013) 5. Filip (1929–2015) 6. Terezie, provd. Hrubá-Gelenj (1934–2012; pohřbena v hrobce Hrubých z Gelenj v Červených Pečkách) 7. Kašpar (1935–2010) 8. Jan Bosco (1936–2012; pohřben na hřbitově v Českém Šternberku; č. x012)