Kamenný most v Nerestcích je silniční empírový obloukový most převádějící silnici III/00421 přes řeku Skalici na území obce Nerestce v okrese Písek. Most se nachází jihovýchodně od vesnice Dolní Nerestce (část obce Nerestce) a leží na rozhraní katastrálních území Krsice (část obce Čimelice), Dolní a Horní Nerestce. Překlenuje řeku Skalici v severo-jižním směru a umožňuje tak propojení Dolních a Horních Nerestců, zároveň je veden jako kulturní technická památka. Most byl postaven na počátku 19. století jako součást pasovské císařské silnice, kámen uprostřed rozpětí mostu nese vročení 1816. Od roku 1963, kdy byl dokončen železobetonový obloukový most silnice I/4 (Praha–Strakonice) východně od mostu (na povodní straně), ztratil kamenný most dopravní význam a slouží pouze místní dopravě.

V roce 2016 prošla stavba významnou rekonstrukcí, která rapidně zlepšila stav konstrukce.Databáze mostů, přehled na Most má délku téměř 45 metrů, nejdelší rozpětí činí 13,7 metru a šířka mostu se pohybuje kolem 7,5 metru. Na mostě byla původně osazena skupina osmi barokních soch z dílny Jana Karla Hammera, ty jsou však pro svůj špatný stav uloženy v depozitáři v Čimelicích.

Historie Stavba mostu thumb|left|Celkový pohled na most před rekonstrukcí Most byl postaven na místě staršího mostu na konci napoleonských válek, datum výstavby mostu není přesně známo – nejčastěji se uvádí doba výstavby 1814–1816, někdy ale též 1813–1815. Alexandr Debnar uvádí, že základní kámen byl položen 29. července 1815 a samotná výstavba probíhala v letech 1815–1819, i když uznává dataci kamene na mostě z roku 1816, která koresponduje s dostavbou pasovské silnice v letech 1812–1816. Dochované datace na kameni v zábradlí mostu uvádí rok 1816. Slavnosti při zahájení stavby se údajně zúčastnili císařsko-královský hejtman Prácheňského kraje Jan M. Nussbaumer, majitelka čimelického a tochovického panství Gabriela Vratislavová, řídící úředník orlického panství Fridrich Kittl v zastoupení knížete Karla Schwarzenberga a další úředníci, měšťané a rychtáři. Výstavba mostu si vyžádala náklad ve výši přes 25 000 zlatých. Most se tak stal součástí císařské státní Pasovské silnice (též zvané Zbraslavské či Dobříšské), která byla stavěna od roku 1805 do roku 1830 a v její stopě dodnes vede silnice I/4. Během dokončování úseku císařské silnice v úseku Milín – Nová Hospoda roku 1816 byla u severního náspu postavena mýtnice. Současně byl pro tuto mýtnici vyčleněn mýtný, úředník z obce Dolní Nerestce.

Dvacáté století thumb|Dvojice mostů přes Skalici Podle A. Debnara mělo ve dvacátých či třicátých letech 20. století dojít ke svržení barokních soch do koryta řeky, kde se roztříštily. Následně se je podařilo restaurovat a vrátit na původní místo.

Na konci druhé světové války, kdy územím procházely prchající německé jednotky, došlo v okolí mostu ke krvavým přestřelkám. Dne 9. května 1945 na večer chtěla most překonat skupina pěti partyzánů postupujících od jihu, nicméně na mostě se střetli s jednotkou SS postupující od Prahy. Podle svědectví pamětníků jeden z partyzánů zaútočil (střelbou či granátem) na Němce, ti pak skupinu odzbrojili, zajali a poté zastřelili mezi Nerestci a Krsicemi. Jejich těla zapálili v autě a následně přinutili kolemjedoucího mladíka, aby ohořelá těla zakopal. Na místě této tragédie byl po válce vztyčen dřevěný kříž, který později nahradil kamenným pomníkem, jenž byl vklíněn mezi pole a silniční násep, takže je jen těžko přístupný.

V reakci na čin německých vojáků poté několik pozůstalých partyzánů rozpoutalo hon na německé zajatce, které donutili vykopat si hroby a následně je v místě zvaném Krsické struhy postříleli. Další Němci, jež raději volili sebevraždu, byli pohřbeni nerestskými občany pod lipami na předpolí mostu. Když zdejší válečné boje skončily, hrál si poblíž mostu s pohozenými zbraněmi 21letý Miloš Krejčí. Během toho se ale smrtelně zranil a jeho rodiče zde poté na památku svého syna vztyčili litinový křížek.

Po válce, ve druhé polovině 20. století, prošel most necitlivou rekonstrukcí, během níž došlo k náhradě omítek a položení asfaltové vozovky. V roce 1963 ale poklesl jeho dopravní význam, neboť byl otevřen nový most, který se vyhýbal železničnímu přejezdu i protisměrným směrovým obloukům na jižním předpolí mostu a lépe výškově překonal údolí Skalice. Během výstavby nového mostu sloužila budova mýtnice s přístavbou jako prodejna potravin a sklad stavbyvedoucích, řemeslníků a dělníků pracujících na stavbě. V místnostech byla také před odvozem ke zneškodnění pyrotechniky uchovávána munice z druhé světové války, vybagrovaná při hloubení základů mostního oblouku. Krátce po dokončení mostu bylo stavení demolováno a stavební materiál prodán místním občanům.

Rekonstrukce v 21. století thumb|left|Detail kleneb před rekonstrukcí V období od května do října roku 2016 prošel celý most rekonstrukcí, kterou realizovala českobudějovická stavební společnost Edikt, stavbyvedoucím byl Martin Tůma, podle smlouvy o dílo byla cena zakázky 14,324 milionu Kč včetně DPH.Smlouva o dílo Zadavatelem byl provozovatel mostu, Jihočeský kraj, dokumentaci pro rekonstrukci vyprojektoval Martin Řehulka ze společnosti PRIS Brno v září 2014. Původně mělo k rekonstrukci dojít už roku 2015, ale v ten rok nebyly na opravu mostu vyčleněny peníze z krajského rozpočtu a zpoždění stavebního povolení. Původně nebyl znám majitel mostu, nakonec se ukázalo, že patří Jihočeskému kraji. Rekonstrukce byla nutná z důvodu zatékání do konstrukce, podemletí jednoho z pilířů, nevyhovujícímu stavu památkově chráněného objektu a také jako příprava objízdné komunikace během dostavby dálnice D4. Stav nosné konstrukce z hlediska statiky však byl vcelku dobrý.

Během rekonstrukce došlo k návratu k původnímu vzhledu stavby a současné úpravě funkčních prvků dle platných norem. Kromě nové přesypávky, roznášecí desky, izolace a vozovky byly použity dobové materiály. Došlo k očištění mostu a zdiva od nevhodných cementových omítek, odtěžení naplavenin, provedení výkopů za opěrami, odstranění přesypávky, zesílení spodní stavby, provedení nové přesypávky a izolace vany, betonáži roznášecí desky a položení nové dlážděné izolované vozovky při zachování volné šířky 6,05 m. Kamenné zdivo bylo očištěno tlakovou vodou, injektováno, přespárováno, přezděno, byla na něm doplněna omítka (trassová vápenná malta); pilíře byly ochráněny kamenným záhozem, u spodní stavby byly dále zesíleny klenby, zesíleno bylo i založení a zřízena byla i drenáž. U mostu došlo k odstranění novodobých kamenných patníků, historický kamenný patník u mostu byl přesunut. Kvůli strmým a vysokým svahům okolo mostu byla zřízena nová dřevoocelová svodidla. Na mostě byly při prohlídkách před rekonstrukcí zaznamenány místy poruchy statického původu, nalezená náletová vegetace byla odstraněna. Závěrem bylo provedeno dosypání násypů, ohumusování a zatravnění.

Ačkoliv byl pro rekonstrukci nařízen pyrotechnický průzkum mostu i okolní řeky, žádná nebezpečná munice se nenašla.

Součástí projektu rekonstrukce nebyl návrat kopií pískovcových soch.

Poloha thumb|left|Letecký pohled na oba mosty u Nerestců – vlevo empírový most, vpravo nový most silnice I/4 (2017, Mapy.cz) Most se nachází jihovýchodně od vesnice Dolní Nerestce (část obce Nerestce) a leží na rozhraní katastrálních území Krsice (část obce Čimelice), Dolní a Horní Nerestce. Překlenuje řeku Skalici v severo-jižním směru a umožňuje tak propojení Dolních a Horních Nerestců. Mostovka leží v nadmořské výšce 426 m n. m. Jižně od mostu se nachází železniční přejezd přes trať Zdice–Protivín.

Popis Celkový popis thumb|Pohled na most Most je definován jako silniční obloukový nepohyblivý trvalý most s horní mostovkou a přesypanými klenbami. Křížení s překážkou, kterou je řeka Skalice, je kolmé, stejně tak je kolmé i uspořádání nosné konstrukce stavby. Most má tři oblouky odpovídající třem polím, je směrově přímý a od severu na jih stoupá v sklonu 0,7 % (během rekonstrukce došlo k vyrovnání stoupání).

Délka mostu i nosné konstrukce jsou shodné, a sice 44,8 m, přičemž délka přemostění činí 37,8 m. Rozpětí jednotlivých polí činí 13,68 + 13,28 + 13,68 m, valená klenba každého ze tří oblouků má světlost přibližně 11,3 m. Celková šířka mostu se pohybuje v rozmezí 7,26–7,66 m, šířka nosné konstrukce pak v rozmezí 7,16–7,56 m. Na mostě je volná šířka 6,06 m, z toho vozovka zabírá šířku 5,5 m a jízdní pruh v každém směru činí 2,4 m. Zbývající část volné šířky vyplňují odvodňovací proužky o šířce 0,35 m na každé straně a dále odrazné pruhy o šířce 0,28 m spolu se zděným zábradlím. Kvůli poloze v extravilánu není na mostě zřízen chodník. Vozovka má střechovitý sklon o příčném sklonu 2,5 % a na obou koncích mostu na ni navazuje silnice kategorijní šířky S 6,5. Její trasa od severu směrem k mostu stoupá o 4,7 %, před mostem se stoupání láme do 0,7 % a přechod je vyrovnán zakružovacím obloukem o poloměru 200 m. Na mostě je uvažována návrhová rychlost 30 km/h.

Stavební výška mostu je kvůli tvaru klenby proměnná, minimální hodnota je 1,64 m, konstrukční výška je též proměnná s minimální hodnotou 1,45 m; volná výška pod mostem je v bodě křížení 5,48 m a most má v ose koryta řeky Skalice celkovou výšku 7,44 m. Na mostě není omezena volná výška, uspořádání mostu je otevřené. Plocha nosné konstrukce činí 325,25 m². Most má evidenční číslo 00421-1.

Stavební prvky thumb|Pohled od severu thumb|Pohled od jihu Spodní stavba a založení Založení mostu je u obou pilířů i obou opěr zesíleno pomocí šestice tyčových mikropilot délky 6 m s roztečemi 0,9 m. Tyče mikropilot mají průměr 40 mm a neslouží pro přenesení zatížení, ale pro injektáž podloží.

Pilíře mostu jsou masivní stěnové tloušťky 1,9 m, pod patou oblouku jsou zděné z kamenných kvádrů. Pilíře jsou založeny v říčním korytu, během rekonstrukce v  21. století došlo ke zpevnění základového prahu betonem C 25/30 XC2, na něm se nachází zához z kamenů, jehož horní povrch leží 20 cm nad hladinou (419,6 m n. m.), šířka této lavičky je 0,75 m, výška záhozu činí 1,0 m. Šířka pilířů v patě 9,15 m přesahuje obrys klenby, nad patou klenby tak vystupují do návodní i povodní strany půdorysně trojúhelníkové zahrocené břitové opěrné pilířky, které jsou završeny rozšířením zábradelních zídek pro umístění kamenných podstavců soch.

Opěry i křídla jsou pod patou oblouku zděny z kamenných žulových kvádrů a jsou v patě nadbetonovány betonem C 25/30 XF2. Na něm jsou zřízeny vrubové klouby pro umístění kyvných železobetonových stěn tloušťky 0,5 m z betonu C 30/37 XF2. Mezi stěnou a zásypem klenby se nachází dilatační spára šířky 20 mm. Na horním povrchu stěny je osazen opět vrubový kloub, na nějž nasedá deska mostovky. Na vnitřní straně stěny je aplikována izolační stěrka, vnější strana je chráněna pásovou izolací, která je navíc v místě vrubových kloubů zdvojena. Za rubem opěr se nachází rubová drenáž s průměrem 150 mm, která je obsypána štěrkodrtí na podkladním betonu C 8/10 X0 tloušťky 150 mm – na něj přesahuje hydroizolace z rubu opěry. Vlastní rubová drenáž ústí ve zpevněném svahu. Nad ní se nachází vrstva mezerovitého betonu C 12/15 X0, zásypy opěry ze zemin jsou hutněné maximálně po 300 mm. Betonářská výztuž prvků spodní stavby je B 500B, krytí výztuže cnom = 50 mm. Zdivo dolní části opěr a pilířů je zesíleno helikální nerezovou výztuží (kleštinami), ty jsou vlepeny do vývrtů.

Svahová křídla mají na všech stranách proměnnou výšku a jsou mírně odkloněna (15°) od líce opěr.

Nosná konstrukce thumb|Mostovka Oblouky jsou zhotoveny z přírodního neopracovaného kamene (divoké zdivo), krajové obvodové části oblouků jsou tvořeny žulovými formátovanými nárožními kvádry. Plochy oblouků jsou zaklenuty snosovým kamenem z okolních lesů a polí v kombinaci s neformátovaným lomovým kamenem.