náhled|Šeptání múzy – Julia Margaret Cameronová
Múzy (řec. músai, lat. Musae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Jsou to bohyně všech (múzických) umění, ale i bohyně a ochránkyně věštění a veštců.
Význam Řecké múza je odvozeno od slovesa maomai, usilovat, toužit. Pro staré Řeky nebyly umělecké výkony básníků, tanečníků a hudebníků jejich dílem, nýbrž pocházely z božské inspirace. Tu básníkovi poskytují múzy, proto se na začátku básně už od Homéra vzývá Múza.
Hésiodos asi v 7. století př. n. l. uvádí devět múz s výmluvnými jmény, teprve Pausaniás o sedm století později jim připisuje jednotlivé umělecké obory: jméno umění atributy 1. Kalliopé („s krásným hlasem“) epické básnictví voskové tabulky a rydlo 2. Euterpé („obveselující“) hudba a lyrické básnictví zobrazována jako dívka s flétnou 3. Erató („láskyplná“) milostná poezie zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem 4. Thaleia („sváteční, kvetoucí“) veselé básnictví a komedie divadelní škraboška a pastýřská hůl 5. Melpomené („zpívající“) tragédie tragická maska a hlavu zdobenou břečťanem, někdy také kyj a věnec z listů révy 6. Terpsichoré („tančící v kruhu“) tanec zobrazována v taneční póze s lyrou 7. Kleió („oslavující“) dějepisectví svitek papyru a rydlo 8. Úrania („nebeská“) astronomie glóbus 9. Polyhymnia („mnohozpěvná“) hymnický a sborový zpěv žádné symboly, zobrazována zahalená a zamyšlená
Pozn. Metaforicky je za desátou múzu někdy označován film.
Pro současníka jsou dějepisectví a astronomie rozhodně víc vědy než umění, ale jinak to viděli staří Řekové, kteří naopak výtvarná umění chápali jako řemesla, protože pracovala s hmotným materiálem. Zajímavé jsou také počty Múz, někdy jich bylo uvedeno pouze sedm, jindy dokonce jenom čtyři nebo tři. Někdy se také, poněkud synekdochicky mluví jenom o Múze, jako by se jednalo o jedinou postavu. V nejstarších textech jsou uváděny tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté – „Pečlivost“, Mnémé – „Paměť“ a Aoidé – „Zpěv“.
Hésiodos se o múzách zmiňuje ve svém díle O Původu Bohů, kde je nazývá „HELIKÓNSKÉ“ a v díle Práce a Dny, kde je zase nazývá „PIÉRSKÉ“. K Piérským se modlila také řecká básnířka Sapfó.
Mytologie náhled|upright=1.3|Múzy na sarkofágu (Řím, kolem 220) Vystupují většinou ve sboru. Je jim zasvěcen vavřín, včela a cikáda, symbol věčného zpěvu. Jsou ušlechtilé a krásné jako bohyně, žijí s bohy na Olympu, ale také pobývaly u pramenů v Bojótii či na Parnasu. Je samozřejmé, že milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů jim je nejbližší Apollón, ale ochraňují je všichni, s výjimkou boha války Area, který se k nim chová velice nerudně.
Působí vždy blahodárně, přináší harmonii, pomáhají novým osadníkům najít klid a domov. K lidem jsou laskavé a příjemné, zejména k básníkům, hercům, pěvcům i dramatikům; ti všichni jsou jejich oblíbenci. Propůjčují jim posvěcení básnické a umění věštecké. Ovšem jenom do té doby, kdy je někdo neurazí nebo se nad ně někdo nechce povyšovat. Taky se vypráví, že vzaly hlas, sluch i zrak pěvci Thamyrovi, který se chlubil, že je v jakési soutěži porazil. Nejvyšší bůh Zeus zase zahubil thráckého krále Pyrénea, který se chtěl Múz zmocnit.
Odraz v umění náhled|upright=0.7|Apollón s múzami (kolem 500 př. n. l., Louvre Byla jim zasvěcena řada chrámů, nejznámější je Múseion v Alexandrii – „Chrám Múz“, který založil roku 308 př. n. l. egyptský král Ptolemaios I. V něm byly soustředěny všechny poklady řeckého písemnictví, více než 700 tisíc svitků. Později se stal největším uměleckým a vědeckým pracovištěm celého antického světa.
Antičtí umělci Múzy obvykle nezobrazovali celé, zpravidla jenom jejich atributy. Jejich podoby jsou zachovány především na vázových malbách, reliéfech a sochách. Z nejpovedenějších lze uvést: socha Polyhymnie v berlínských státních muzeích socha Melpomené v pařížském Louvru socha Terpsichoré v neapolském Národním muzeu v Síni Múz ve Vatikánském muzeu jsou sochy všech Múz
Odvozené pojmy Od slova múza se odvozuje jak moderní slovo „muzeum“, jako středisko věd a umění, tak označení pro hudbu v mnoha jazycích i české hovorové „muzika“.
Odkazy
Reference František Lepař. Nehomérovský slovník řeckočeský. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1892, str. 676. Například Homéros, Odysseia I.1 aj. Hésiodos, Zrození bohů (Theogonia), verše 76–80. MELOUNEK, Pavel. Biják: intimní osvětlení českého filmu. Praha: Pragma, 1994. . Kapitola V., str. 43.
Literatura
Vojtěch Zamarovský. Bohové a hrdinové antických bájí GRAVES, Robert. Řecké mýty, 2004, HOUTZGER, Guus. Encyklopedie řecké mytologie, LÖWE, Gerhard; STOLL, Heindrich Alexander. ABC Antiky Ottův slovník naučný, heslo Musy. Sv. 17, str. 910 Hésiodos. Zpěvy železného věku, Svoboda, Praha, 1990
Související články Múzická umění Políbila ho Múza
Externí odkazy
Kategorie:Řečtí bohové Kategorie:Umění