August Karel Emanuel hrabě z Bellegarde ( August Karl Emanuel Graf von Bellegarde; 29. října 1795 Linec – 21. června 1873 Vídeň) byl rakouský generál a dvořan. Od mládí sloužil v rakouské armádě, do výslužby odešel v roce 1849 s hodností c. k. polního podmaršála, poté zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Svou kariéru završil jako generální pobočník císaře Františka Josefa (1867–1873). V literatuře bývá označován jako zakladatel tzv. slezské větve Bellegardů, protože jeho potomci v několika generacích vlastnili Velké Heraltice u Opavy.
Životopis náhled|vlevo|Palác Bellegarde ve Vídni Pocházel ze savojského šlechtického rodu Bellegardů,Ottův slovník naučný, 3. díl; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 687–688 ISBN 80-7185-057-8 který již v 18. století získal český inkolát a později se uplatnil ve službách habsburské monachie. Narodil se jako starší syn c. k. polního maršála Heinricha z Bellegarde (1756–1845). Od mládí sloužil v armádě, zúčastnil se závěrečných operací napoleonských válek a již v roce 1818 byl rytmistrem u 1. švališérského pluku posádkově příslušného do Vicenzy.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1818; Vídeň, 1818; s. 380 dostupné online U různých jednotek poté postupoval v hodnostech a jako plukovník byl od roku 1832 velitelem 5. pluku dragounů v Uhrách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1832; Vídeń, 1832; s. 287 dostupné online V roce 1837 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem brigády v Kőszegu v Uhrách,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1838; Vídeň, 1838; s. 65 dostupné online později byl jako brigádní velitel přeložen do Dolního Rakouska s posádkou ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1842; Vídeň, 1842; s. 47 dostupné online Od roku 1844 zastával u dvora funkci nejvyššího hofmistra císařovny-matky Karolíny AugustyHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1844; Vídeň, 1844; s. 158 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1844; Vídeň, 1844; s. 562 dostupné online a v roce 1846 byl již mimo aktivní službu v armádě povýšen do hodnosti c. k. polního podmaršála.Služební postup Augusta Bellegarda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2006; s. 13 dostupné online V úřadu císařovnina nejvyššího hofmistra setrval do roku 1860,Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1860; Vídeň, 1860; s. 32 dostupné online poté žil v soukromí ve Vídni s čestnou hodností velitele 2. husarského pluku knížete Windischgrätze.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 103 dostupné online Po prusko-rakouské válce a personální obměně nejbližšího okruhu spolupracovníků císaře Františka Josefa byl znovu povolán ke dvoru a svou kariéru završil jako císařský generální pobočník (1867–1873).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 71 dostupné online Pro pobyt rodiny ve Vídni koupil v roce 1846 palác označovaný jako Palais Bellegarde (Praterstrasse 17 v městské části Leopoldstadt).
Tituly a ocenění V roce 1855 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1856; Vídeň, 1856; s. 100 dostupné online a jako císařský generální pobočník obdržel v roce 1867 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 125 dostupné online Byl nositelem vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku, v vzhledem ke svému dlouholetému působení u císařského dvora získal řadu ocenění i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Augusta Bellegarda in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1873; s. 32 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1849) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1866) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1873)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílé orlice (Rusko) 60x60pixelů Řád sv. Vladimíra IV. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Řádu růže (Brazílie) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Prusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Altenbursko) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu Guelfů (Hannoversko)
Rodina náhled|vlevo|Erb rodu Bellegarde V roce 1821 se oženil s baronkou Julií Gudenusovou (1795–1865), dcerou Josefa Gudenuse (1755–1831),Rodokmen Gudenusů na webu euweb.cz dostupné online majitele zámku Červená Lhota. Julie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861, Gotha, 1861; s. 66 dostupné online Měli spolu šest dětí.Rodina Augusta Bellegarda v polovině 19. století in: Genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser auf das Jahr 1854; Gotha, 1854; s. 60 dostupné online
1. Julie Konstancie (23. 9. 1822 Milán – 9. 12. 1884), ⚭ (1846) hrabě Edmund z Hartigu (2. 11. 1812 Vídeň – 30. 3. 1883 Sanremo), c. k. tajný rada, člen rakouské panské sněmovny, diplomat a nejvyšší maršálek Českého království 2. Jindřich August Karel (5. 11. 1825 Vídeň – 17. 6. 1871 tamtéž), c. k. rytmistr 3. Bedřich August (10. 12. 1826 – 12. 1. 1886 Káhira), c. k. polní podmaršál, svobodný a bezdětný 4. Paulina Marie (2. 4. 1830 Vídeň – 27. 5. 1912 Mnichov), dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma císařovny Alžběty, ⚭ (1857) hrabě Alfred Königsegg-Aulendorf (30. 6. 1817 Aulendorf, Bádensko-Württembersko – 27. 10. 1898 Vídeň), c. k. generálmajor, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty 5. Felix Viktor (28. 10. 1831 – 12. 5. 1855), c. k. poručík, svobodný a bezdětný 6. František Alexandr (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov), poslanec Slezského zemského sněmu, člen rakouské panské sněmovny a nejvyšší hofmistr korunní princezny-vdovy Štěpánky (1889–1894) a císařovny Alžběty (1894–1898), ⚭ (1857) hraběnka Rudolfina Kinská z Vchynic a Tetova (26. 6. 1836 Heřmanův Městec – 25. 11. 1899 Vídeň)
Augustův mladší bratr Jindřich (1798-1871) sloužil též v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagr kníže Karel Josef Palm (1773–1851) byl velkostatkářem v Čechách.
Odkazy
Reference
Související články Bellegardové
Externí odkazy
August Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu růže Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Narození 29. května Kategorie:Narození v roce 1795 Kategorie:Narození v Linci Kategorie:Úmrtí 21. června Kategorie:Úmrtí v roce 1873 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži