Václav Markovský, též Václav Ignác Leopold Markovský , Wenceslaus Markowski (15. listopadu 1789 Praha – 16. října 1846 Praha)Literatura uvádí pouze rok narození 1789, bez místa a přesného data. Policejní konskripce a Soupis pražských obyvatel chybně udávají rok narození 1788. byl český malíř období klasicismu, grafik, kreslíř a restaurátor.
Život Narodil se v Praze na Malé Straně, v rodině řemenářského mistra Jana Markovského (1763–1847) a jeho manželky Kateřiny (*1763). Tři jeho sourozenci zemřeli předčasně.
Nejdříve se školil v kresbě a malbě u Ludvíka Kohla. Od roku 1803 byl žákem prvního ředitele AVU Josefa Berglera (1753–1829).
Počátkem roku 1824 se zúčastnil výstavy Akademie v budově Klementina s renomovanými malíři. Vystavil historickou kompozici, olejomalbu Karel IV. se po císařské korunovaci v Římě roku 1355 v českém táboře loučí s kardinály a šlechtici. Kunstausstellung in der Akademie zu Prag zu Anfang des Jahrs 1824. Vydavala Společnost vlasteneckých přátel umění, tisk Gottlieb Haase Praha 1824, č.kat. 8
Nejméně od roku 1824 vyučoval kreslení v malostranském sirotčinci při Vlašském špitálu.https://books.google.cz/books?redir_esc=y&hl=cs&id=dbAAAAAAcAAJ&q=Markowsky#v=snippet&q=Markowsky&f=false Schematismus des Königreichs Böhmen auf das SchaltJahre 1824. Prag, s. 521
Mezi léty 1830–1842 bydlel v Praze na Malé Straně v domě čp. 290/III v Lázeňské ulici 7Schematismus des Königreichs Böhmen auf sad Jahr 1830, Prag 1830, s. 498 a ve 40. letech v domě čp. 293/III na Maltézském náměstí 9, kde se uváděl v seznamu malířů jako portrétista a malíř historií. Schematismus des Königreichs Böhmen auf das Jahr 1842
Zemřel v Praze, o manželství a potomcích zdroje neinformují.
Galerie
Dílo Malba české dějiny Karel IV. se po císařské korunovaci v Římě roku 1355 v českém táboře loučí s kardinály a šlechtici, olejomalba, vystavena počátkem roku 1824 na výstavě Akademie v budově Klementina.Kunstausstellung in der Akademie zu Prag zu Anfang des Jahrs 1824. Vydavala Společnost vlasteneckých přátel umění, tisk Gottlieb Haase Praha 1824, č.kat. 8 Prokop Holý před Naumburkem, olej na plátněNárodní muzeum a další historické obrazy z českých dějin, zejména husitství, maloval od 20. let 19. století.
náboženské náměty – oltářní obrazy Svatý Florián, oltářní obraz z jezuitského kostela v Březnici, signován Wenceslaus Markowski a datován 1814.Časopis Společnosti přátel starožitností českých, roč. 22, 1914, č. 1, s. 24 Kázání sv. Karla Boromejského, oltářní obraz z kostela sv. Karla Boromejského ve Vlašském špitálu na Malé Straně, datován 1839; EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 200, 40 let deponován na Slovensku, nyní opět zavěšen v témže kostele. Snímání s kříže – XIII. zastavení z cyklu nástěnných obrazů křížové cesty (z roku 1835) v kostele svatého Vavřince Chodově u Sokolova; cyklus byl po restaurování v srpnu 2017 znovu umístěn do kostela. Kalvárie (1845), ze zrušeného bočního oltáře kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Liboci.PODLAHA Antonín, Posvátná místa Království českého. Arcidiecéze pražská, Vikariát Libocký. Praha 1911, s. 51</ref>
Fresky Cyklus pěti výjevů ze života svatých patronů Vlašského špitálu a 6 polopostav světců v kartuších v kapli Vlašského špitálu na Malé Straně Restaurování Restauroval obrazy i nástěnné malby, například fresky v kostele sv. Vavřince na Petříně před jeho znovuvysvěcením roku 1842.EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 209
Kresby a grafika Patřil do skupiny výtvarníků kolem Antonína Machka, kteří kreslili a litografovali cyklus České dějiny v obrazích (1824). Jeho dílem jsou: Zvolení Libuše kněžnou, Založení Prahy, Smrt kněžny Libuše, Vítězství Vlasty nad Samoslavem, Přemysl se mstí Vlastě, Kníže Vojen, Čestmír a Vlastislav, Bořivojův křest, Kněžna Mlada před papežem v Římě, Kníže Břetislav představen Jaromírem národu, Královská korunovace knížete Vratislava II. ̈ Svatá Agáta cyklus kreseb ze života Jana NepomuckéhoSbírka Patrika Šimona v Praze
Hodnocení díla Moderní umělecká kritika dlouho nepovažovala Markovského dílo za významné. Již Emil Edgar jej v roce 1916 hodnotil slovy „...historický malíř bez uměleckého významu...“ a jeho jméno chybí v akademických Dějinách českého výtvarného umění III/2 (1999) i v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (1995), byl zařazen teprve do jejích Dodatků z roku 2006. K vyzdvižení Markovského významu došlo až v souvislosti s přehodnocením názorů na generaci Berglerových žáků, Führichova okruhu autorů náboženské malby, kreslířů a grafiků první generace českého národního obrození<ref>VONDRÁČEK Radim – WITTLICHOVÁ Jana (eds.), Litografie aneb kamenopis, počátky české litografie 1819–1850, katalog UPM a NG Praha 1996
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze – sbírka Bohuslava a Hermíny Duškových Národní muzeum – Historické muzeum Moravská galerie v Brně Západočeská galerie v Plzni Sbírka Patrika Šimona v Praze
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. (ed. Anděla Horová). Academia Praha 2006 HARLAS František Xaver: Malířství. Bursík a Kohout Praha 1908, s. 204
Související články Josef Bergler
Externí odkazy
AbART
Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští portrétisté Kategorie:Narození v roce 1789 Kategorie:Narození 15. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1846 Kategorie:Úmrtí 16. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 19. století