Ajmag (mongolsky аймаг) je slovo, které v mongolských a tureckých jazycích znamená kmen. V Mongolsku (a Číně) je použito pro pojmenování administrativních jednotek.
V Mongolsku jsou ajmagy administrativní jednotky nejvyšší úrovně. Každý ajmag se dělí na několik somon. Hlavní město Ulánbátar je spravováno zvlášť.
Přehled ajmagů náhled|upright=2|Mongolské ajmagy náhled|náhled|upright=0.3|Ajmag ve staromongolském písmu ISO kód Ajmag mongolsky Hlavní město mongolskyMN-069 Bajanchongorský ajmag Bajanchongor MN-071 Bajanölgijský ajmag Ölgij MN-067 Bulganský ajmag Bulgan MN-047 Centrální ajmag Zúnmod MN-037 Darchanúlský ajmag Darchan MN-065 Gobialtajský ajmag Altaj MN-064 Gobisümberský ajmag Čojr MN-039 Chentijský ajmag Öndörchán MN-043 Chovdský ajmag Chovd MN-041 Chövsgölský ajmag Mörön MN-053 Jihogobijský ajmag Dalanzadgad MN-055 Jihochangajský ajmag Arvajchér MN-035 Orchonský ajmag Erdenet MN-049 Selengský ajmag Süchbátar MN-073 Severochangajský ajmag Cecerleg MN-059 Středogobijský ajmag Mandal Gov MN-051 Süchbátarský ajmag Barún Urt MN-046 Uvský ajmag Ulángom MN-061 Východní ajmag Čojbalsan MN-063 Východogobijský ajmag Sajnšand MN-057 Zavchanský ajmag Uliastaj
Historie Po připojení vnějšího Mongolska (tedy území dnešního Mongolska) bylo toto rozděleno ve tři ajmagy – Secenchánský, Tüšetuchánský a Džasaktuchánský, od roku 1725 i Sajn-nojonchánský. Samostatné postavení měla Chovdská oblast a pohraniční regiony.
Po vyhlášení nezávislosti Mongolska v roce 1921 zůstalo vnitřní Mongolsko součástí Číny a Tannu Tuva se stala nezávislou republikou (dnes autonomní Tuvinská republika v Rusku). Nově vzniklá Mongolská lidová republika vzala stávající uspořádání za své počáteční.
Po skončení nevyhlášené sovětsko-japonské pohraniční války (1938–1939) proběhla v roce 1941 reorganizace administrativního uspořádání, jejímž výsledkem byly ajmagy. Vznikly Severochangajský ajmag, Čojbalsanský ajmag, Východogobijský ajmag, Zavchanský ajmag, Chentijský ajmag, Chovdský ajmag, Chövsgölský ajmag, Jihogobijský ajmag, Jihochangajský ajmag, Centrální ajmag a Uvský ajmag. Dlouhý pás jižní Gobi připadl v roce 1954 zpět Číně. Administrativní rozdělení bylo dokončeno vytvořením dalších ajmagů. Byly to Bajanchongorský ajmag, Bajanölgijský ajmag, Bulganský ajmag, Středogobijský ajmag, Gobialtajský ajmag a Süchbátarský ajmag. Selengský ajmag se od Centrálního ajmagu oddělil o dva roky později.
Čojbalsanský ajmag byl přejmenován na Východní ajmag v roce 1963 a hlavní město Ulánbátar se oddělilo od Centrálního ajmagu a vytvořilo zvláštní oblast na úrovni ajmagu. Stejný status dostala nově vzniklá průmyslová centra Darchan (1961 v Selengském ajmagu) a Erdenet (1975 v Bulganském aymagu). V roce 1994 byly dva somon odděleny od Bulganského ajmagu a okolo města Erdenet byl vytvořen Orchonský ajmag a dále byly čtyři somon odděleny od Selengského aymagu a byl vytvořen Darchanúlský ajmag okolo Darchanu a zároveň byl ukončen speciální status obou měst. Gobisümberský ajmag vznikl v roce 1996 oddělením od Východogobijského ajmagu.
Odkazy
Externí odkazy
ISO 3166-2 kódy pro Mongolsko
Ajmag Kategorie:Ajmagy