Lord William Henry Cavendish-Bentinck (14. září 1774 – 17. června 1839) byl britský generál a státník, Od mládí sloužil v armádě, zároveň byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny. Jako účastník napoleonských válek dosáhl hodnosti generála a v letech 1828–1835 byl generálním guvernérem v Indii.
Životopis náhled|vlevo|Lord William Bentinck na rytině podle portrétu Thomase Lawrence (1804) Pocházel z významného šlechtického rodu, jako mladší syn vévody užíval celý život titul lorda, spolu s otcem a sourozenci přijal v roce 1801 příjmení Cavendish-Bentinck. Byl druhorozeným synem dvojnásobného premiéra 3. vévody z Portlandu. Studoval ve Westminsteru a od roku 1791 sloužil v armádě. Díky svému původu byl již ve dvaceti letech podplukovníkem a v roce 1795 byl jmenován pobočníkem krále Jiřího III. Zúčastnil se válek proti revoluční Francii, v letech 1799–1800 pod velením maršála Suvorova bojoval v Itálii. Souběžně byl v letech 1796–1803 poslancem Dolní sněmovny, kde patřil k whigům, zasedání parlamentu se ale zúčastnil jen zřídka. Vlivem svého otce byl jmenován guvernérem v Madrasu (1803–1807), v roce 1805 dosáhl hodnosti generálmajora. Po návratu z kolonií se zúčastnil napolenských válek na Pyrenejském poloostrově pod velením vévody Wellingtona. V roce 1811 byl povýšen na generálporučíka a v letech 1811–1814 velel britské armádě v oblasti Středomoří, současně působil diplomaticky v Itálii a v letech 1814–1815 byl velitelem v Janově. V závěru napoleonských válek obdržel velkokříž Řádu lázně (1815), mezitím byl znovu poslancem Dolní sněmovny (1812–1814 a 1816–1828).
V roce 1825 dosáhl hodnosti generála a v roce 1827 byl jmenován členem Tajné rady. V letech 1828–1835 byl generálním guvernérem v Indii, kde v letech 1833–1835 zároveň zastával funkci vrchního velitele. Provedl tam významné sociální a vzdělávací reformy včetně zrušení satí (upalování vdov) a potlačení vraždění žen a lidských obětí. Řekl, že „strašlivá odpovědnost visí nad jeho hlavou v tomto i příštím světě, pokud by… měl souhlasit s pokračováním této praxe (satí) jen o okamžik déle.“ Když po konzultaci s armádou a úředníky Bentinck satí roku 1829 zakázal, došlo jen k malému odporu.FERGUSON, Niall: Britské impérium. Cesta k modernímu světu; Argo, Praha, 2016; s. 171–172 ISBN 978-80-257-2010-3 Podařilo se mu také zpacifikovat thugy – kteří v Indii řádili již více než 450 let – s pomocí svého hlavního velitele Williama Henryho Sleemana. Spolu s Thomasem Babingtonem Macaulayem zavedl v Indii angličtinu jako vyučovací jazyk. Vzdělaným Indům také umožnil přístup ke státním úřadům.Ottův slovník naučný, 3. díl; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 770 ISBN 80-7185-057-8 Po návratu z Indie byl znovu členem Dolní sněmovny, ve svém posledním mandátu (1836–1839) zastupoval město Glasgow.
Od roku 1803 byl ženatý s Mary Acheson (1778–1843), dcerou 1. hraběte z Gosfordu, manželství zůstalo bez potomstva. Williamův starší bratr William Henry Cavendish-Bentinck, 4. vévoda z Portlandu (1768–1854) byl dědicem rodového majetku a několikrát členem britské vlády. Další bratři lord William Charles (1780–1826) a lord Frederick (1781–1828) dosáhli vysokých hodností v armádě a zasedali též v Dolní sněmovně.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Lord William Bentinck na webu historyofparliamentonline Lord William Bentinck na webu thepeerage Lord William Bentinck na webu University of Nottingham Rodokmen vévodů z Portlandu
Kategorie:Místokrálové Indie Kategorie:Britští politici Kategorie:Britští generálové Kategorie:Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království Kategorie:Diplomaté Spojeného království Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Narození v roce 1774 Kategorie:Narození 14. září Kategorie:Narození v Buckinghamshiru Kategorie:Úmrtí v roce 1839 Kategorie:Úmrtí 17. června Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži Kategorie:Bentinckové