Bedřich Soffer (8. července 1898 Královo Pole – 5. září 1928 Tvarožná) byl československý automobilový závodník. Závodil na vozech Sénéchal (1925-1927) jako soukromý jezdec a na závodních vozech Zbrojovky Brno (1926-1928) jako tovární jezdec. Ve své době patřil k nejpopulárnějším automobilovým závodníkům v Brně a na Moravě.
Životopis Bedřich Soffer se narodil v Králově Poli. Oblíbil si automobilismus již za první světové války, kde se „seznámil“ s jízdami autem. Na italské frontě byl zajat, do československé legie v Itálii byl zařazen 20. února 1919. Jako legionářský důstojník po návratu z Itálie sloužil u 2. automobilového praporu v Brně jako učitel automobilového vojska, v hodnosti nadporučíka. Byl též členem lehkoatletického klubu Moravské Slavie, jíž dobyl řadu cen. Byl to tyčkař a dálkař, později činovník klubu.
Po odchodu z vojenské služby do zálohy (1921) si zařídil svou vlastní autoškolu (Automobilová škola B. Soffer, náměstí Svobody 10, dům U Čtyř mamlasů, Brno) a začal také na automobilech závodit. Jako řidič doprovázel profesora Karla Absolona při jeho první velké cestě po Jugoslávii. Soffer zprvu závodil na francouzském voze Roberta Sénéchala, později na vozech brněnské Zbrojovky, u které vytvořil s Müttermüllerem a Stohanzlem významnou závodnickou trojici. Závody automobilů do vrchu Zbraslav-Jíloviště, Brno-Soběšice, v Karlových Varech, na Ecce Homo a Knovíz-Olšany resp. na Pradědském okruhu byly svědkem jeho výborných výkonů. Řady vítězství dosáhl i na tehdy oblíbených automobilových turnajích v Brně, v Jihlavě, ve Vsetíně atd.
Jeho hvězdná řada úspěchů přestávala v druhé polovině roku 1928 zářit. Po neúspěchu v Karlově Studánce (1928) a po nezdařené účasti na srpnové Alpské jízdě (1928) se rozhodl vzdát se závodnické kariéry. Přesto chtěl se šestiválcovou Zetkou dokončit vývoj a přivést nový vůz k významnému vítězství na mezinárodním závodě. To mělo být na 10. ročníku závodu do vrchu Ecce Homo ve Šternberku, který se konal 16. září 1928.
Při zkušební jízdě s tímto vozem 5. září 1928 havaroval a při nehodě zahynul. Pohřeb tragicky zahynuvšího, 30letého Bedřicha Soffera s vojenskými poctami se uskutečnil 8. září v Brně a byl pohřben na Ústředním hřbitově města Brna. Pomník Bedřichu Sofferovi zbudoval Čs. autoklub pro Moravu a Slezsko (ČAMS) na jaře roku 1929 na místě, kde se B. Soffer 5. září 1928 stal oběti automobilového neštěstí. Návrh pomníku vypracoval brněnský architekt ing. B. Čermák. Jednoduchý pomník z betonu (obelisk přes 6 m vysoký) byl umístěn na silnici z Brna do Vyškova u kilometrovníku 12,4, u křižovatky silnic II/430 a III/4179. Pomník byl v roce 2004 po konzultacích s Technickým muzeem v Brně rekonstruován firmou Super-Krete z Prahy a 10. října slavnostně předán veřejnosti.
Největší úspěchy vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Brno-Soběšice na Sénéchalu (1925) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu v Karlových Varech (Panorama) na Sénéchalu (1925) absolutní vítězství na Prvním automobilovém a motocyklovém turnaji v Brně (1925) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Ecce Homo na Sénéchalu (1926) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Zbraslav-Jíloviště na Sénéchalu (1927) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Knovíz-Olšany na Sénéchalu (1927) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Brno-Soběšice na Z 18-Sport (1927) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Brno-Soběšice na šestiválcovém Z 6V (1928) vítězství ve třídě do 1,1 l na závodu automobilů do vrchu Knovíz-Olšany na šestiválcovém Z 6V (1928) vítězství továrního týmu Zbrojovky ("Flieger"/Stohanzel, Müttermüller a Soffer) na mezinárodní Rakouské zimní soutěži spolehlivosti (1928)
Závodní kariéra 1925 První vítězství zaznamenal Bedřich Soffer na závodu do vrchu, na II. ročníku Brno-Soběšice na trati vedoucí z Králova Pole v délce 3500 m do Soběšic, když na značně odlehčeném cyclecaru Sénéchal 10. května 1925 v třídě závodních automobilů do 1,1 l (st. č. 53) dojel v čase 3:30,3 min a vytvořil rekord třídy. Cyclecary Sénéchal SS byly vybaveny zážehovým, kapalinou chlazeným řadovým čtyřválcem (R4) s rozvodem OHV. Zdvihový objem motoru byl 972 cm³ při vrtání 57,0 mm a zdvihu 95,0 mm. Typ S (Sport) dosahoval rychlosti 85 km/h a silnější SS (Super Sport) 100 km/h. Vrcholným typem byl Sénéchal GS (Grand Sport) se čtyřválcem Ruby o zdvihovém objemu 1100 cm³, který lehkému vozíku uděloval rychlost 115 km/h. V Československu se pro cyclecary (hmotnost obvykle pod 360 kg) samostatná třída zpravidla nevypisovala, proto byl tento cyclecar zařazován mezi automobily. Aby výjimka potvrzovala toto pravidlo, na III. mezinárodním automobilovém závodu do vrchu Panorama v Karlových Varech konaném 12. července 1925 za pořadatelství chebského Egerländer AC byla třída cyclecarů vypsána. V kategorii do 1,1 l zvítězil v ustavujícím rekordu Soffer na Sénéchalu a dosáhl času 2:35,1 min. Absolutním vítězem závodu se stal Jindřich Knapp na závodním voze Walter 0 v rekordním času tratě 1:59,5 min před Čeňkem Junkem na Bugatti Type 35. O týden před tímto závodem (5. července 1925) se Soffer na Sénéchalu zúčastnil 5. ročníku závodu do vrchu Schöber. V kategorii závodních automobilů do 1100 cm³ obsadil 2. místo za Němcem Dietzem na Salmsonu. náhled|Senéchal Super Sport, objem 972 cm³, výkon 17,6 kW/24 k (1924) Poprvé úspěšně absolvoval volný mezinárodní závod automobilů do vrchu Ecce Homo ve Šternberku 20. září 1925. Na cestovním, sériovém Sénéchalu 1100 skončil v čase 7:57,9 min na 2. místě ve třídě do 1,1 l (za Müttermüllerem na Tatře 11), v kategorii cestovních automobilů na 10. místě a celkově na 26. místě. Absolutní prvenství na Ecce Homo si v roce 1925 připsal hrabě Ullrich Kinský na šestiválcovém Steyru VI Sport, který si tak odčinil odstoupení v předchozím ročníku závodu, kdy havaroval. K vítězství v čase 5:46,2 přidal zisk nového rekordu trati. náhled|Cyclecar Senéchal Super Sport, roadster (1924) Na závěr sezony startoval na Prvním automobilovém a motocyklovém turnaji v Brně (27. září 1925). Dopolední start do turnaje pravidelnosti se odehrál na Jakubském náměstí. Soutěž 67 km dlouhá vedla brněnskými ulicemi přes Velkou Klajdovku, Ochoz a pak po olomoucké silnici zpět do Brna. Odpolední soutěže obratnosti se odehrály na Sokolském stadionu. Na turnaji zvítězil se 154 body Bedřich Soffer na Sénéchalu. Na 3. místě skončil další známý brněnský sportovec Karel Divíšek na Tatře (170 bodů).
1926 Novou sezónu zahájil Soffer dvěma druhými místy. Na Automobilovém turnaji ve Zlíně (1. května 1926) s novým závodním Sénéchalem a na 10. ročníku závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště 9. května 1926. Na Zbraslavském kopci v kategorii závodních automobilů do 1,1 l (st. č. 75) obsadil na Sénéchalu výborné 2. místo v čase 4:27,9 min. V této třídě zvítězil Arnošt Dietz na Salmsonu (vítěz závodu Knovíz-Olšany z roku 1924) a celkovou vítězkou celého závodu se stala v nejlepším času dne 3:15 min Eliška Junková na sportovním, dvoulitrovém Bugatti T35 (třída 1500-2000 cm³). Československý Automobilový Klub pro Moravu a Slezsko (ČAMS) pořádal v neděli dne 6. června 1926 III. ročník závodu do vrchu Brno—Soběšice. V závodních automobilech do 1100 cm³ bohužel B. Soffer na Sénéchalu nedojel. Z vítězství v absolutním pořadí se radovala Eliška Junková na Bugatti, která dosáhla času 2:29,6 min a porazila svého manžela Čeňka o necelou vteřinu.
Na 1. ročníku Pradědského okruhu konaném 20. června 1926 startoval B. Soffer v kubatuře do 1100 cm³ opět na Sénéchalu. Závod se jel na 10 kol (224 km). Byl to první automobilový závod na okruhu, který se v Československu uskutečnil. Místem legendární 1. Československé Tourist Trophy v okolí Karlovy Studánky se stal Pradědský okruh. Nedojel sice do cíle, ale zajel nejrychlejší kolo své kubatury. To Bedřich Soffer zajel v čase 18:56 min (průměrná rychlost 77 km/h, 3. kolo), ale pak v 5. kole odpadl pro defekt ložiska. Za nejrychlejší kolo Soffer získal cenu nazvanou po nedávno zesnulém (11. září 1925) předsedovi AKRČs., prof. MUDr. Otakaru Kukulovi.
Na Automobilovém turnaji v Jihlavě (27. června 1926) poprvé startoval s novým automobilem brněnské Zbrojovky Z 18. V kategorii seniorů zvítězil (176 bodů) před Divíškem na Walteru P (224 bodů). Soffer od pořadatelů (ČAMS, pobočka Jihlava) obdržel broušenou vázu z olovnatého skla. Soffer se Z 18 zvítězil mezi seniory i 25. července 1926 na Automobilovém turnaji ve Vsetíně před Lacinou a Divíškem. S tímto vozem Bedřich Soffer absolvoval 8.-9. srpna 1926 dálkovou jízdu Praha-Paříž. Při oficiálně sledované jízdě kontrolory (tajemník ČAMS Karel Fr. Štursa a redaktor brněnských LN) dosáhl času 24 h 30 minut, čímž o překonal rok starý rekord 27 h 15 min. redaktora Jaroslava Kalvy.
Soffer se na závodním Sénéchalu přihlásil i k 6. ročníku závodu Ecce Homo (19. září). V třídě závodních vozů do 1,1 l zvítězil v čase 7:24,8 min. Závodu uspořádaném Moravsko-slezským automobilovým klubem (MSAC, Mährisch-Schlesischer Automobil Club) z Brna přihlíželo na 20 000 diváků. Celkovým vítězem se v novém rekordu trati stal Čeněk Junek na Bugatti T35B. 1927 náhled|Bedřich Soffer, Z 18 Sport (Brno-Soběšice 1927) V zimní soutěži spolehlivosti W.M.H.V. (Vídeňský svaz pánských jezdců) z Vídně do Burgerlandu dobyla brněnská Zbrojovka se svými vozy Z 18 "teamové" ceny. Řidiči R. Müttermüller, nadporučík v.v. B. Soffer a major v.v. K. Stohanzel v prvním mezinárodním startu těchto vozů na soutěži dlouhé 130 km dojeli bez trestných bodů. V neděli 24. dubna 1927 na Automobilovém turnaji v Třebíči na 100 km obsadil na Z 18 v mrtvém závodě dělené 1. místo společně s ing. Vejrostou, který jel na voze Praga Piccolo.
Největšího úspěchu dosáhl Bedřich Soffer (st. č. 68) na XI. ročníku mezinárodním závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště 8. května 1927. Zvítězil na Sénéchalu v třídě sportovních vozů do 1,1 l v čase 4:20,3 min. V hlavní kategorii byl famózní čas Alberta Diva z roku 1925 snížen Huldreichem Heusserem na pětilitrovém Steyru o 1,2 s a poprvé tak byl dosažen čas pod 3 minuty. Z československých závodníků se nejlépe umístil Čeněk Junek na Bugatti T35B, který vyhrál kategorii závodních automobilů do 3000 cm3 a celkově obsadil 2. místo.
Krátce po zbraslavském závodu se uskutečnil 4. ročník závodu do vrchu Knovíz-Olšany (15. května, trať závodu 3 200 m), který uspořádal K.A.M. pro severozápadní Čechy. I zde nenechal Bedřich Soffer nic náhodě a bezpečně zvítězil na Sénéchalu ve třídě sportovních automobilů do 1,1 l, přičemž vytvořil i rekord třídy v čase 2:36,3 min. Na 2. místě skončil jeho "budoucí kolega" Josef Mamula na stroji Z 18 Sport (tehdy označované jako Z 4/18 HP). To byl poslední závod Bedřicha Soffera na voze Sénéchal.
Ke IV. ročníku závodu Brno—Soběšice, který se konal 5. června 1927 za pořadatelství ČAMS, byl původně přihlášen i B. Soffer, startující za Automobilovou školu B. Soffer, Brno na voze Sénéchal. Ve vlastním závodě však už startoval v nově utvořeném továrním týmu Čs. Zbrojovky Brno. Ve třídě sportovních vozů do 1,1 l zvítězil Soffer v čase 3:16,6 min na Z 18 Sport, čímž vytvořil rekord třídy, před Rychardem Müttermüllerem o 0,3 vt. na stejném voze. Československá Zbrojovka Brno začala pod označením Z vyrábět automobily (konstrukce ing. František Mackerle) v roce 1926 a pro podporu prodeje zřídila v roce 1927 tovární tým, kterému poskytla první vyráběný automobil řady Z, sportovní verzi automobilu Z 18 označenou jako Z 18 Sport. Povedená Z 18 se stala základem ke stavbám různých soutěžních a závodních variant. První ostré nasazení na Soběšickém kopci přineslo novému týmu i vozu první "double".